Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Separatismus jako pilíř autoritářství
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Rybák 31.3.2014 11:01Většina politologů tedy "žvaní" Silný autoritářský stát ve Francii zakazoval dokonce i používání místních jazyků a jako nacionální "kulturní buldozer" jazykové menšiny téměř úplně odnárodnil. V silných, nemluvě o totalitních státech, musí menšiny všech druhů držet "hubu a krok" (přinejmenším musí být vůči státu loajální)! Že to i naopak, je dobře vidět např. na "Obamových" USA, které multikulturní morální relativizmus připravil o vedoucí postavení ve světě a přivedl na pokraj rozpadu! To, že z kulturně zcela odlišných "národů" nelze bez dlouhodobého (krvavého) násilí vytvořit (demokratický) stát je očividné při pohledu na Ukrajinu, Egypt... nebo na EU! |
|
|
J. Sládeček 28.3.2014 23:53Jefim zde zase fištejnuje ve jménu USA, jako obvykle. |
|
V. Hajšman 28.3.2014 22:26Re: Tak "kulturní nacionalismus", hmm.... Pokud to nevíte sám a např. jste se neprobral zrovna z komatu, je zbytečné cokoli psát. Nasáklý propagandou, zakopán ve světě kresleném černou a bílou… |
|
M. Prokop 28.3.2014 21:18Re: Tak "kulturní nacionalismus", hmm.... To se můžete zeptat rovnou v TASSu. :-P |
|
|
J. Svoboda 28.3.2014 21:12Re: Tak "kulturní nacionalismus", hmm.... Nováku, zkuste napsat, co dobrého Putin dělá. Za dobré nelze považovat likvidaci a zastrašování oponentů, vyhrožování jiným státům změnou na atomovou poušť, vysílaní banditů na území cizích států s cílem jejich destabilizace a jejich anexi, označování cizích států za pachatele zločinů, kterých se dopouští sám a další podobné podrazy a sprosťárny. Co tedy vykonal dobrého pro klid a mírovou spolupráci mezi národy? Pokud se někdo domnívá, že je to dobré pro Rusy, náramně se mýlí, Putin jim klidný život nezajistí, protože bez konfliktů, drancování a rozprodávání surovin by nezajistil Rusům ani podprůměrnou prosperitu. Dříve, nebo později vžene Rusy do války, nebo skončí u zdi. Zkuste laskavě popsat tu dobročinnost, kterou nový car, slunečko jasné koná. |
|
J. Vyhnalík 28.3.2014 20:12Re: Tady jste opomenul to, co bylo na rozpadu Jugoslávie A to byla situace v Jugoslávii v porovnáním s Ukrajinou ještě docela přehledná! Kosovo bylo způsobeno několikanásobně vyšší natalitou Albánců v kombinaci s tím, že pro Srby to byl zaostalý zapadákov, ze kterého hromadně utíkali do Bělehradu. Ve chvíli, kdy už bylo Albánců víc než Srbů, bylo pozdě. To nic nemění na tom, že svět měl jednoznačně albánský terorismus odsoudit. Pokud jde o Krym, tak ten v dohledné historii ukrajinský nikdy nebyl. |
|
|
P. Vaňura 28.3.2014 19:39Re: na Ukrajině probíhá už přes 20 let ukrajinizace. H používají i někteří Rusové v Rusku (v nářečí). |
|
|
P. Vaňura 28.3.2014 19:28Tady jste opomenul to, co bylo na rozpadu Jugoslávie to nejpodstatnější a co se Slovinska prakticky netýkalo. Pamatuji si, že Václav Klaus už na úplném začátku říkal, že nemá problém s uznáním nezávislosti Slovinska, ale v případě Chorvatska by musel být vyřešen problém SRBSKÉ MENŠINY V CHORVATSKU. O tom byly války v Jugoslávii, problémem bylo promíšení obyvateslstva a rozdíl mezi administrativními a etnickými hranicemi. Nejdrastičtější to bylo v případě Bosny, tam máme vlastně dvě "etnicky vyčištěná" území. A v případě Kosova šlo o to, že se původní srbská většina v důsledku války (Mussoliniho koncepce "Velké Albánie") a dalších událostí, a to za přičinění Albánců, stala na daném území menšinou. A dnes je problém takovéto území udržet, pokud se dotyční vzbouří. Krym je ten samý případ, rusifikován byl důkladně až Stalinem. A samozřejmě, Ukrajina se dost podobá té Jugoslávii. |
|
|
S. Ševeček 28.3.2014 19:24Odkud jste to zase přeložil, Fištejn? |
|
I. Teren 28.3.2014 18:45NATO - Zastita mieru a socializmu Europa sa uz zrejme nemusi bat separatizmu. Nadchadzjuci sef NATO Jens Stoltenberg ma spravnu kvalifikaciu, ako tymto nezdravym trendom zabranit. Je predseda Norskej robotnickej streny.V mladodosti mala na neho vplyv jeho sestra, clenka marxisticko-leninskej strany Cervena mladez, a on sa pocas vietnamskej vojny aktivne podielal na protivojnovych demonstraciach vytkanim okien na USA ambasade v Osle. http://en.wikipedia.org/wiki/Jens_Stoltenberg |
|
|
P. Urban 28.3.2014 16:24To je to posilování ústavního státu ...
|
|
|
P. Urban 28.3.2014 16:22Formování politické národní identity? Kde je na Krymu ten venkov s převážně ústní etnickou kulturou, která by se měla dovést na kulturu celoukrajinské písemnosti? A v Rusku? Kde a kdy byl nějaký politický národ vytvořen pouze ústavní cestou bez občasné válečné mobilizace? Ve Francii to určitě nebylo. |
|
|
V. Novák 28.3.2014 15:56Re: Tak "kulturní nacionalismus", hmm.... Gospodina Fištějna je třeba brát s rezervou ve všem, co se týká Ruska. Přinejmenším od té doby, co Putin zaťal típec oligarchům "-ským" a dokázal Rusko vybabrat z jelcinské oblomovštiny, která tak vyhovovala světovým kšeftařům s ropou a plynem. Od té doby je všechno, co Putin udělá, špatné a vše, co je proti němu, je skvělé a demokratické. Kdyby někdo po.ral ikonostas - a Putin byl proti, gospodin Fištějn by to schválil a na Putina plival. Co mu do ikonostasu - ale obávám se, že i kdyby šlo o "oponu chrámovou"... |
|
|
J. Vyhnalík 28.3.2014 14:50Re: Tak "kulturní nacionalismus", hmm.... Na vlastní oči jsme viděl a vlastní uši slyšel, jak Jefim Fištejn, kterého jsem do té doby respektoval, reagoval na video "přesvědčování" ředitele ukrajinské TV k tomu, aby podepsal rezignaci. Napřed tvrdil, že jde nejspíš o ruskou propagandu, ale když mu Veselovský sdělil, že jde o autentickou nahrávku a vůdce bicího komanda je ukrajinský poslanec, člen výboru pro svobodu slova, tak reagoval s tím, že "revoluci přece nejde dělat v bílých rukavičkách" (sic!). Bohužel to ukazuje, že pana Fištejna je třeba, minimálně pokud jde o dění na Ukrajině brát s velkou rezervou. |
|
|
J. Vyhnalík 28.3.2014 14:44Re: na Ukrajině probíhá už přes 20 let ukrajinizace. Někdo mluví prostě rusky a jenom místo "G" vyslovuje "H". Takhle mluví i většina ukrajinských Rusů. |
|
|
V. Novák 28.3.2014 9:55Jak nedávno psal Ulč, ve francouzském Tichomoří mají stejné maturitní otázky jako v Paříži. Poslední dobou se už lokální zvláštnosti tak nepotlačují - Bretonec nebo Katalánec považující se za Francouze není nebezpečný, byť si oblékne kroj a předvede nějakou "Strážnici". Nebezpečný byl nacionalista a roajalista odmítající se stát příslušníkem Velkého Národa. Ale Francouzi v tom nejsou sami - ještě před válkou žáčci ve Walesu byli ve škole biti, pokud promluvili welšsky a ve Skotsku pokud jim uklouzla gaelic. Irština byla vůbec považována za jazyk odbojníků a zrádců Koruny - proto dosud málokterý Ir má irštinu za rodný jazyk. Je vhodno se ho naučit, je to vlastenecké, ale mluví se anglicky. |
|
|
V. Novák 28.3.2014 9:47na Ukrajině probíhá už přes 20 let ukrajinizace. Ovšem nepříliš úspěšně, politici se snaží učit ukrajinštinu - ale málokdo ji skutečně umí. Ostatně je celkem obtížné určit, co je "ta správná ukrajinština" a hlavním dorozumívacím jazykem je pořád ruština - jak jsme slyšeli dokonce i od majdanců - nebo "suržyk" - ruština s ukrajinskými koncovkami. Něco jako když čeští studenti vydávali za ruštinu češtinu se slovenskými nebo pseudoruskými koncovkami. "Ja zabyl psja za nadrážim"... |
|
|
J. Pernica 28.3.2014 9:42Hrušky a jabka Autor to vysloveně motá jedno přes druhé. Rozdíl mezi Francií a Španělskem je podstatný. To že Katalánci na Francouzské straně hranice se necítí být katalánci je dáno tím, že Francouzi po staletí potlačují národnostní menšiny. Zakazují provozovat národní zvyklosti, zakazují používat mateřský jazyk a jediný povolený jazyk je Francouzština. Stačí se podívat do Bretaně, na jih Francie. Zářným příkladem je Korsika, kde Francouze vidí pouze jako okupační vojsko. Takže všichni jsou nyní Francouzi hovořící čistě Francouzsky. Těch posledních pár zbytků, co si uchovali původní jazyk to je potvrzují. |
|
|
V. Novák 28.3.2014 9:38Ani tak zjednodušené, jako totálně lživé. Ovšem gospodin Fištějn si naběhl na vlastní vidle - kdyby měl pravdu, pak na Ukrajině by se nutně musel formovat silně totalitářský stát. Při tom mezietnickém pnutí, které majdanci, pravosektorníci a jimi ovládaná Rada vyvolává, to k ničemu jinému vést nemůže. Nebo k separatismu - ovšem zcela oprávněnému separatismu. |
|
|
V. Novák 28.3.2014 9:34Tak "kulturní nacionalismus", hmm.... No, i tak se dá při značné dávce zlé vůle nazvat pokus o národní obrození a kulturní ruzvoj neruských - a povětšině negramotných - národů SSSR, jejichž kultura byla po desetiletí potlačována a glajchšaltována zejména působením pravoslavné církve. To, že národy, jež dosud neměly písmo pro své jazyky, dostaly písmo na základě azbuky, takže se snadno mohly učit ve svých vlastních jazycích, že v nich mohly tisknout vlastní noviny a knihy, aby mohla snadněji proběhnout alfabetizace celých populací, nejen dětí - tak to je podle gospodina Fištějna "kulturní nacionalismus". To, že ruské názvy měst a obcí byly přizpůsobovány jazykům původních obyvatel, třeba Věrchněudinsk přejmenován na burjatské Ulan Ude - tak to je podle gospodina Fištějna "kulturní nacionalismus". Jak říkám - při dostatku (ale tady je nutná opravdu kopa) zlé vůle lze překroutit vše. |
|
|
P. Lenc 28.3.2014 8:07Re: Hm, trochu zjednodušené :-) S tím se dá jenom souhlasit. |
|
K. Frauknecht 28.3.2014 7:08Hm, trochu zjednodušené :-) Jde především o makroekonomické klima v daném státu (viz kniha zmíněných autorů "Proč národy krachují"). Nacionalismus nastupoval vždy v období nedostatku (např. Ukrajina) nebo ekonomického úpadku. Ostatně současné "separatistické" tendence v EU jsou toho jasným dokladem. Ekonomika jde, díky socialistickým experimentům, do kopru, napětí v jednotlivých státech narůstá. |
|
|
J. Vyhnalík 28.3.2014 3:30Národní probuzení vyplývá s volebního práva Právě se o tom přesvědčujeme na příkladu Ukrajiny, která zažila historicky nejdelší období relativní demokracie v novodobých dějinách. Je logické, že se osvobozuje od svěrací kazajky rusifikace, ale stejně tak logické je, že to posiluje tlak probuzeného ukrajinského nacionalismu na neukrajinské spoluobčany. Pokus o zrušení jazykového zákona je toho jasným dokladem. Pokud nová ukrajinská vláda nedokáže tyto tendence rychle ovládnout a poskytnout menšinám dostatek svobody a důvodů pro to, aby zůstaly, budou dříve, nebo později následovat Krym. Tak mne napadá analogie se Slovinskem, které také odešlo z Jugoslávie jako první a nakonec se ho válečné běsnění provázející rozpad nehomogenního státu pod vedením Srbské většiny. |
