Turecko varovalo Rusko, aby „neztrácelo přítele, s nímž v mnohém spolupracuje“. Zatímco mezi Moskvou a Ankarou sílí napětí, s Evropskou unií Turci plánují společný postup v uprchlické krizi.
Může se to stát, byť odborníci většinou trochu pochybovačně zdvihají obočí. Vojenské letadlo omylem pronikne do vzdušného prostoru jiné země. Nebo jeden bojový letoun zaměří jiný.
Tak jako se to v sobotu stalo ruskému Suchoji Su-30 nad Tureckem. Či v neděli, když stíhačka MiG-29 – podle analytiků snad syrská – na více než pět minut zaměřila turecké vojenské letouny na turecko-syrské hranici. Nebo třeba i v pondělí, kdy se turecké stíhačky znovu dostaly do radaru dosud neidentifikovaného letadla. A to všechno sotva týden po zahájení ruské účasti v bojích proti Islámskému státu. Až do včerejška letecké. V uplynulých hodinách ruská armáda zapojila do útoků i námořnictvo. Flotila v Kaspickém moři vypálila na cíle v Sýrii šestadvacet střel, informovala včera agentura Reuters.
Turecko, jeden z členů Severoatlantické aliance, sleduje nasazení ruské armády ostražitě. Zjevně i proto, že Moskva stojí při syrském prezidentovi Baššáru Asadovi. Ankara naopak patří k nejhlasitějším kritikům režimu v zemi, která před více než čtyřmi lety zabředla do krvavé občanské války.
„Během dosavadního ruského angažmá jen dva z 57 útoků zasáhly džihádisty z Islámského státu,“ uvedl včera turecký premiér Ahmet Davutoglu a upřesnil, že cílem ruských útoků je syrská umírněná opozice. Ruský prezident Vladimir Putin naopak včera práci své armády v Sýrii ocenil. „Je ještě brzy činit závěry, ale to, co už bylo vykonáno, si zasluhuje ocenění,“ uvedl Putin.
Turecké ministerstvo zahraničí tento týden pozvalo ruského velvyslance, aby vysvětlil nedávné neohlášené porušení leteckého prostoru. „Nechceme, aby konflikt v Sýrii vyvolal krizi mezi Ruskem a NATO či rusko-turecký svár,“ citoval premiéra turecký server Hürriyet Daily News. Zopakoval tak slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který v úterý při návštěvě evropských institucí v Bruselu varoval Moskvu, aby nezničila své přátelství s Ankarou, s níž „spolupracuje v mnoha ohledech“.
Akční plán Turecka a EU
Erdogan v evropské metropoli upozornil, že Turecko je vývojem v Sýrii a Iráku bezprostředně ohroženo. Vyzval ke kolektivnímu boji proti terorismu a zdůraznil, že dění v Turecku – které je členem NATO a kandidátem na vstup do Evropské unie – ovlivňuje celou osmadvacítku. Připomněl také, že jeho země nyní poskytuje útočiště více než 2,5 milionu uprchlíků, z nichž 2,2 pocházejí ze Sýrie.
Uprchlická krize patřila ke klíčovým tématům Erdoganovy návštěvy. Turecký prezident se s Evropskou komisí dohodl na akčním plánu neboli společných aktivitách, které by Turecko a EU měly učinit, aby ukončily příliv běženců. Ten nekončí a i unijní prezident Donald Tusk nedávno varoval před tím, že z válkou zmítané země v budoucnu mohou uprchnout nejméně tři miliony dalších zoufalých lidí. Podrobnosti dokumentu ještě nejsou známy, detaily dohody začnou vybrušovat turečtí vyjednavači s evropskými úředníky příští týden, informoval server EuObserver.
Plán však nabízí Ankaře finanční pomoc, a to i nad rámec již dříve přislíbené miliardy eur, s níž má Turecko jako nárazníková zóna lépe zvládat ohromný příliv běženců. Peníze mají především pomoci ke zlepšení kritických podmínek v tamních přeplněných uprchlických táborech.
Dohodnout by se měla i asistence Unie v boji Turků proti pašeráctví a nelegálnímu převádění lidí dál do Evropy. Například posílením tureckých pobřežních hlídek. Ze zdrojů Evropské komise totiž vyplynulo, že za posledních devět měsíců požádalo v Řecku o azyl na 350 tisíc lidí (většinou Syřanů), kteří se do země dostali přes Turecko. Přičemž samotným tureckým hraničním úřadům se ve stejném časovém rozmezí podařilo zastavit sotva padesát tisíc lidí. Plán také předpokládá, že v Turecku začne působit představitel evropské agentury Frontex, která má na starosti ochranu vnějších hranic států EU. I to má usnadnit vhled od pašeráckých sítí. A jednat se bude o otevření šesti centrech pro přijímání uprchlíků. Tato místa by v Turecku také měla zaplatit Evropská unie.
Plán rovněž počítá se závazkem, na který Ankara klade mimořádný důraz: a to je diskuse o vízové liberalizaci. Zrušení víz pro Turky bylo dosud pro řadu zemí, zejména pro Německo, citlivou otázkou. Stejně jako vstup Turecka do Evropské unie. Erdogan však v Bruselu uvedl, že dlouhé roky bezvýsledně dojednávaný vstup do osmadvacítky je pro jeho zemi „strategickou prioritou“.
LN, 8.10.2015