Ukazuje se totiž, a to i v jiných zemích, že ani nejpřísnější bezpečnostní opatření nevedou vždy ke kýženému výsledku. V Rusku je navíc policie sice nevídaně početná (veřejné údaje hovoří o 1,2 mil. policistů), ale špatně placená, ne zrovna nejlépe vycvičená a, podle samotného ruského tisku, značně zkorumpovaná.

Spoluvinu za radikalizaci kavkazských teroristů nese, bohužel, i samotná ruská politika. Za bývalého prezidenta Putina byl problémový region severního Kavkazu přenechán do hodně svévolné „správy“ místních klanů. Tito klanoví vůdci ne vždy respektují ruské zákony, udržují region jen silou, a to navíc za peníze, které štědře plynou z federální pokladny. Navzdory současné relativní bezpečnostní stabilitě více než polovina lidí v Dagestánu, Čečensku a Ingušsku žije pod hranicí chudoby. Mnozí z těchto lidí nevidí žádnou budoucí perspektivu pro sebe ani svoje děti. Bída a bezpráví zde plodí zoufalství, fanatismus a mstu.

Je nepochybné, že žádný teroristický čin nelze ospravedlnit, ať už byl motivován jakýmkoli zoufalstvím. Je však povinností veřejných činitelů, aby vyhodnotili dosavadní strategii boje proti terorismu a účinnost potírání jeho kořenů. Moskva by měla svou politiku vůči severnímu Kavkazu změnit. Živnou půdu terorismu je možné zlikvidovat třeba tím, že začne platit právo pro všechny a peníze, které si dosud mezi sebou rozdělují oblíbenci lokálních vládců, konečně poputují ve prospěch rozvoje celého regionu. Jedině zlepšení podmínek pro život na severním Kavkaze snad nakonec sníží počet sebevražedných atentátů.

Samotné teroristické útoky však zdaleka nejsou jedinou hrozbou pro vnitřní bezpečnost Ruska. Další hrozbu představuje nárůst pravicového extremismu a militantního neonacismu. V ruské společnosti přibývá štvavých projevů proti přistěhovalcům z bývalých sovětských republik. Případ Kavkazanem zastřeleného fanouška Spartaku Moskva odstartoval nebezpečný fenomén: fotbaloví nadšenci se mísí s agresivními strážci ruské národní čistoty. Pokud k tomu přičteme zkorumpovanou policii, je zaděláno na další kolo eskalace násilí uvnitř společnosti.

Uvidíme, jak se těmto výzvám postaví ruští politici. Neměli by ztrácet čas. V roce 2014 se budou v Soči konat zimní olympijské hry a čtyři roky na to mistrovství světa ve fotbale…

Autor je místopředsedou Evropského parlamentu

Převzato z LiborRoucek.blog.idnes.cz se souhlasem autora