Takže se stalo, co se očekávalo – Barack Obama je americkým prezidentem. Političtí demokraté jásají, skuteční demokraté by ale, myslím, příliš nadšení být neměli. Výsledky amerických voleb totiž vyslaly světu jeden zcela zásadní signál, který možná ne každý vnímá: Totiž, že populismus je obecně úspěšnější než argumenty, verbální sázka na změny důležitější než konzervativní hodnoty a že političtí mluvčí méně úspěšné části laické veřejnosti bez problémů převálcují zastánce spíše těch bohatších a často schopnějších.

To vše spolu s již schválenými recepty na řešení současné ekonomické krize, které lze v zásadě nazvat bankovním socialismem, v podstatě znamená minimálně dočasný krach ekonomické filosofie kapitalismu, jak se u nás obecně sázka na schopnost a odpovědnost jedince a „neviditelnou ruku trhu“ nazývá. Pokud se to děje dokonce i v USA, je to velmi varující. Nicméně realita. Je-li možné tento stav vyjádřit v barvách, pak fakticky platí, že v současné době není naše planeta ani zelená, ani modrá, jak by jí rád viděl prezident Václav Klaus, ale prostě rudá.

Obama je přitom jistý symbol, vrchol pyramidy, která se dlouho stavěla a nyní se jen usadil poslední kámen na vrchol její konstrukce. Taková Evropská unie již je tak plná úřednických, regulačních a sociálních mechanismů, že by jí některé kroky mohl závidět i předlistopadový režim v tehdejší ČSSR. O území na východ od nás ani nemluvě. Ostatně, i naše země nedávno zcela zoranžověla, aby tak zkompletovala spektrum „teplých barev“ v rámci takzvaného vyspělého světa.

Lidé zpohodlněli. Nechtějí moc pracovat, ale chtějí brát velké peníze. Nezajímají je problémy nadosobní, o tom se pouze politicky diskutuje, ale málokdo je ochoten věci veřejné skutečně definovat a hájit. Většina lidí se ochotně vzdává schopnosti jiné než osobní problémy řešit a ochotně tyto aktivity deleguje na populistické politiky. Ti nabídnou recepty, pohovoří o změnách, omezí podmínky pro podnikání a rozdělí vybrané daně těm, kteří jsou buď chudí, nebo méně schopní, nebo pro ně představují voličské hlasy. Ochota podnikat, vyvíjet se a skutečně něco i s rizikem proher „dělat“ se tím dále snižuje. Vláda méně schopných nad více schopnými je, zdá se, hotova. A moderní pohádky typu Pán prstenů nebo Harry Potter se postupně naplňují ve skutečné realitě.

Bohužel, současná rudá barva planety, nad kterou většina světové veřejnosti jásá, pro ni pravděpodobně žádným velkým ternem nebude. Generální filosofií oranžovo-rudých politiků je totiž rovnostářství, vyšší moc úředníků, regulace mocných a nadstandardní akcent na sociální problematiku všeho druhu. To ovšem právě v praxi znamená snížení motivace schopných lidí vydělávat peníze, a tedy vytvářet k tomu nutné aktivity, zejména podnikatelské. Prostě proto, že jim ty vydělané peníze sociální spasitelé všeho druhu různými formami zase seberou. Jestliže se dnes hovoří o ekonomických krizích a diskutuje se o tom, kdy se zase výkonnosti ekonomik oživí, bylo by dobré vědět: Na rudé planetě bude oživení trvat rozhodně déle než na planetě modré.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.