Předchozí americký prezident Donald Trump, jak známo, zbožňoval diktátory. Jeho láska se projevovala tím, že všem diktaturám světa nehorázně škodil.
Takové milé režimy jako v Íránu, Venezuele, na Kubě by o jeho poklonkování mohly vyprávět romány. Ruský prezident Putin si po setkání s Trumpovým nástupcem Bidenem neodpustil úlevnou poznámku: „To je úplně jiný kafe. Na rozdíl od Trumpa se na Bidenova slova můžeme spolehnout.“
Obzvlášť záporně se jeho poklonkování projevilo na vztazích Spojených států s Čínou. Agentura Bloomberg ve svém komentáři ke zprávě o telefonním rozhovoru mezi Bidenem a Si Ťin-pchingem poznamenává, že Trump spustil proti Číně opravdovou studenou válku. Americká rétorika nikdy předtím nebyla tak tvrdá. Projevilo se to také v obvinění Pekingu ze šíření koronavirové nákazy, kterou Trump úporně nazýval „čínskou nemocí“, v četných sankcích a uvalení vysokých cel na čínské zboží.
Současný prezident Joe Biden, který před diktátory nikterak nepoklonkuje, pochopil, že takové vztahy na pokraji válečné konfrontace nemohou pokračovat, a raději sám zavolal do Pekingu. Výsledkem je snaha dosáhnout vzájemně přijatelné úrovně vztahů, které budou zcela kontrolovatelné. Oficiálně se to jmenuje „přechod k řízené konkurenci“. Uznejte, že je to něco zcela jiného a mnohem důstojnějšího než poklonkování.
V té souvislosti není bez zajímavosti reakce Putinova Ruska a jeho zahraničněpolitických expertů. Ti novou iniciativu dávají do souvislosti s proklamovanou rezignací Spojených států na podporu demokracie v celém světě. Kupříkladu nynější ředitel Institutu Spojených států a Kanady Ruské akademie věd Vladimír Vasiljev se domnívá, že Bidenova administrativa už nebude hledat čínský původ koronavirové nákazy a hlavně nebude kazit dobré vztahy upřednostňováním lidskoprávních témat, takových jako potlačování ujgurského obyvatelstva v oblasti Sin-ťiang nebo výčitkami ohledně využití dětské práce.
Ruský odborník zdůrazňuje základní rozdíl mezi Trumpem a Bidenem v přístupu k Číně: zatímco první sázel na konfrontaci a kladl důraz na totalitární ideologii Číny, čímž démonizoval komunistickou moc, ten druhý se koncentruje spíše na politiku spolupráce ve formě konkurence a snaží se vyhnout otevřenému konfliktu.
Jiný ruský expert, Alexej Maslov z Institutu Dálného východu Ruské akademie věd, se domnívá, že i Peking projevuje více vstřícnosti ve svém přístupu k Washingtonu. Píše: „Čína přehodnotila svůj postoj k Americe – ve vzájemných jednáních obě strany nyní prosazují stejnou tezi o tom, že především ony nesou odpovědnost za stav světa a nesmějí ve svých vztazích připustit žádné nepřátelství.“
Alexej Maslov vysvětluje fakt, že to byl americký prezident, kdo jako první oslovil čínského partnera po sedmi letech odmlky, tím, že Bidenovi jako prvnímu povolily nervy. Všechno záleží na tom, jaký obsah dostane pojem „řízená konkurence“. V zásadě změnu vztahů lze očekávat až k moci v Americe přijde nová generace politiků, která nabídne mnohem konstruktivnější postoj vůči Číně, zdůrazňuje odborník. Mám ovšem neodbytný pocit, že v osobě nového amerického prezidenta v Bílém domě k moci přichází právě taková mladá, dynamičtější a pragmatičtější generace politiků.
Autor je publicista
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus