Víte, kdy začnu věřit vyznavačům Alláha? Těm nejumírněnějším z umírněných? Až právě oni, nikoli islamističtí extremisté, dokážou překročit vlastní stín.

V minulých dnech byly na českém internetu publikovány dva pozoruhodné články, jejichž autory jsou jeden muslim „žijící v Praze“ a jedna česká muslimka.

On se jmenuje Hatem Berezouga, ona Kateřina Gamal Richterová.

Jeho článek, který právem, to zdůrazňuji, upoutal mimořádnou pozornost, vyšel pod názvem #Ano! Je to mým jménem (blog iDnes, 15/11/2015). Hatem v něm píše:

Vážení čtenáři, nemyslete si, že nechápu a necítím Vaši frustraci, a věřte, že jsem také frustrovaný a nemyslete si, že mně jako muslimovi dělá radost, že byli zavražděni lidé v Paříži ve jménu islámu. Pochopte, že se stejně ve jménu islámu zabíjejí také stovky a tisíce muslimů v Libanonu, Sýrii, v Iráku, v Egyptě, v Tunisku a skoro všude na světě.

Kateřina napsala rovněž zajímavý článek, zajímavý především pro svobodnou výměnu názorů, který byl publikován rovněž 15/11/2015, a to na blogu Hate Free pod názvem Muslimka Katka: Držme při sobě. Uvádí v něm mimo jiné toto:

Pařížské útoky na nás dolehly obrovskou silou, protože se odehrály velmi blízko nás. Nezapomínejme však na to, že při teroristických útocích dnes a denně umírají stovky nevinných lidí jen o něco dál, na Blízkém východě. Z posledních dnů a týdnů zmiňme teroristické útoky v turecké Ankaře či sebevražedné útoky takzvaného Islámského státu v Libanonu. Nečiňme rozdílu v hodnotě lidského života, protože každý život má stejně vysokou hodnotu. Život muslima na Blízkém východě nemá vyšší či nižší cenu než život francouzského křesťana, žida nebo ateisty. Všichni jsme lidé.

Asi málokdo z nás by měl - při zběžném přečtení - problém s oběma citáty souhlasit, podepsat je. Při hlubším zamyšlení se ale dostaví pocit, že tu něco chybí.

Hatem připomíná, že ve jménu islámu zabíjejí teroristé „stovky a tisíce muslimů v Libanonu, Sýrii, v Iráku, v Egyptě, v Tunisku a skoro všude na světě“. Ano to je pravda. Kromě toho ale, téměř dnes a denně, vraždí muslimští teroristé také Izraelce v Zemi izraelské. O těchto obětech není v Hatemově jinak skvělém článku ani slovo. Proč asi?

Kateřina připomíná jinými slovy totéž. Že umírají stovky nevinných lidí jen o něco dál, na Blízkém východě. A dodává: „Z posledních dnů a týdnů zmiňme teroristické útoky v turecké Ankaře či sebevražedné útoky takzvaného Islámského státu v Libanonu.“ I ona má pravdu. Kromě toho ale, a to už se opakuji, vraždí muslimští teroristé také Izraelce v Zemi izraelské. O těchto obětech není v Kateřinině inspirativním článku ani slovo. I zde se musím zeptat: Proč?

Kateřina totiž dále uvádí: „Život muslima na Blízkém východě nemá vyšší či nižší cenu než život francouzského křesťana, žida nebo ateisty.“ To jistě ne. Ale co život Žida izraelského?

Nechci oběma autorům, jejichž otevřenost a odvaha zaslouží uznání, podsouvat to, co nenapsali. Za sebe jen dodám, že moji důvěru získají tehdy, až mezi oběťmi islámských teroristů budou explicitně jmenovat také Izraelce. Neboť i proti nim (Izraelcům) je vedena teroristická kampaň. Nikoli ze strany Islámského státu; v rámci tohoto teroru zabíjejí vrazi rekrutující se z řad palestinských Arabů. Například ve čtvrtek (19/11) , kdy jsem tento článek připravoval, bylo v Zemi izraelské zavražděno palestinskoarabskými teroristy pět nevinných lidí. Dva Izraelci v Tel Avivu, v Judeji americký turista (18 let), izraelský Žid (50) - a ano, také palestinský Arab. Není důvod tuto skutečnost tajit.

Izraelský premiér Netanjahu k nejnovější vlně teroru uvedl:

Každý, kdo odsoudil útoky ve Francii, musí odsoudit útoky v Izraeli. Je to stejný teror. Kdo to neudělá, je pokrytec a zaslepenec.

Jsou ochotni i nejumírněnější z umírněných, mezi něž jistě patří i Hatem Berezouga a Kateřina Gamal Richterová, veřejně a nedvojsmyslně odsoudit teror palestinských Arabů (Palestinců) proti Izraeli? Anebo patří k těm, kdo jsou přesvědčeni, že teror Palestinců je jiný (odůvodnitelný) než teror bestií hlásících se k Islámskému státu? Pokud sebemírumilovnější muslimové nedají rovnítko mezi teror jedněch a druhých, je mi líto, ale v tom případě jsem nucen o jejich upřímnosti vážně pochybovat.

Nejde ale jen o Hazema a Kateřinu. Globálně viděno zaznamenáváme řadu naléhavých vyjádření z arabského světa, od jeho nejvyšších představitelů, o potřebě vytvoření mezinárodní protiteroristické fronty. Jsou ale politické špičky arabských zemí ochotné připustit, že obětí muslimského teroru je také Izrael a že i on by měl být plnohodnotným členem mezinárodní protiteroristické koalice? A jsou vůbec arabští lídři ochotni podpořit Izrael v jeho boji s palestinským terorismem?

To je, oč tu běží. O schopnost Arabů (muslimů) překročit vlastní stín. Izrael zde funguje jako lakmusový papírek arabské (muslimské) upřímnosti. Platí to jak o jednotlivcích, tak o státech a jejich režimech. O všech, jejichž bohem je Alláh, prorokem Mohamed a biblí Korán.