Předminulý týden ve Washingtonu probíhal čtvrtý a poslední summit o jaderné bezpečnosti, na němž hlavy více než 50 zemí probíraly kroky k přísnější kontrole jaderných materiálů – tak, aby se nedostaly do rukou teroristů.

I přesto, že vrcholné setkání bylo největší svého druhu, zanechalo ve světě rozpačitý dojem. Barack Obama, který od svého zvolení sázel na jaderné odzbrojování, musel uznat, že jeho sázka vyjde asi naprázdno. To především proto, že svou neúčastí na summitu dalo Rusko najevo, že další jaderné odzbrojování je pro něj nepřijatelné.

Deník Financial Times reagoval na událost článkem s titulkem „Spojené státy obviňují Rusko z podkopávání bezpečnostních dohod“. Tiskové agentury uvádí názor Bílého domu, podle něhož je rozhodnutí ruského vedení kontraproduktivní.

Časopis National Interest zveřejňil článek dvou bývalých velvyslanců v zemích sousedících s Ruskem s názvem „Jak Rusko dává všanc jadernou bezpečnost“. Na rozdíl od vysokých úředníků, bývalí velvyslanci William Cortney a John Herbst mají za to, že Kreml znehodnotil křehký systém jaderné bezpečnosti už tím, že obsadil část území Ukrajiny.

Tímto krokem prý ukázal neopodstatněnost představy o tom, že mezinárodní dohody mohou ochránit bezjaderné státy před útoky jaderných sousedů. Volba, před níž stojí takové bezjaderné země, je podle názoru autorů článku dosti smutná. Buďto vyvinout vlastní atomové bomby, nebo vrátit americké jaderné zbraně do Evropy.

Jednání washingtonského fóra bylo zastíněno faktem, že nestálo za účast reprezentantům země s největšími zásobami jaderných zbraní a materiálů. Jakékoli dohody, pod nimiž by chyběl podpis hlavy ruského státu, by byly bezpředmětné. Rusko, které se účastnilo všech tří předchozích summitů, se náhle ukázalo světu jako síla, jež si jaderné odzbrojení nepřeje.

Náznaky, že Rusko je připraveno použít jaderné zbraně jako první, četné výhrůžky předních ruských publicistů, že Rusko je schopno obrátit Spojené státy v hrstku radioaktivního popela, obráží podle názorů mnoha amerických komentátorů skutečnost, že Vladimír Putin sází právě na jaderné zbraně.

Toto mínění sdílí také bývalý člen Zpravodajského výboru amerického Senátu Angelo Codevilla. Rusko dle jeho názoru nepokrytě dává najevo, že o jaderné odzbrojení zájem nemá a naopak chce taktické jaderné zbraně integrovat jako možný válečný nástroj. Má dnes méně početnou armádu než v dobách Sovětského svazu, ale její jaderná složka je mnohem podstatnější.

Rusko nestojí o atomové odzbrojení, protože by to případně omezilo jeho manévrovací prostor. Situace je paradoxní v tom, že západní země se řídí snahou snížit hrozbu, kterou pociťují ze strany Iránu či Severní Koreje. Z pohledu Kremlu ovšem žádná taková hrozba neexistuje a nevidí důvod, proč by obětovalo vlastní zájmy kvůli neexistující hrozbě.

Vzhledem k tomu, že dnes takřka každá země je schopna vyvinout jaderné zbraně, jak ukazuje zkušenost Severní Koreje, je ruský postoj mimořádně krátkozraký. Trpí tím především mezinárodní bezpečnost, míní Angelo Codevilla.