Ke Cookovu souostroví patří opuštěný atol jménem Suwarrov, s 15 kilometrů širokou lagunou, tvořící úzkou korálovou nudli ve tvaru kolečka. Všeho všudy tisíc akrů půdy a v laguně habaděj ryb. V roce 1965 tam dorazil mladík Michael Swift, student umění z Londýna, a pustil se do budování domu. Novozélandské úřady, do jejichž jurisdikce tehdy Suwarrov patřil, vetřelce postřehly a reagovaly nevlídně, s poukazem na skutečnost, že šlo o ilegálního imigranta, bez víza tam vstoupil.Posléze tam setrvával Tom Neal, nefalšovaný Novozélanďan. Než zemřel, na atolu zanechal opuštěné kozy a slepice.

Jsou ostrovy k mání, lze je nabývat? Samozřejmě. Kupovat, případně v dražbě získat - ne ovšem všechny. Začátkem 70. let na Seychellách, o celkovém počtu 92 ostrovů, na prodej jich bylo kolem třiceti. Mezi nimi například ostrov Silhouette, necelých 20 kilometrů od centra Mahé, 4000 akrů s terénem vzedmutým až do výše 800 metrů, to vše obývané 700 domorodci

Víc než tisíc mil od Mahé jakýsi Mark Veeners-Carter s manželkou Wendy a jejich třemi dětmi dorazil na neobydlený ostrov Astove. Tam se rodina bez cavyků, povolení, papírování usadila. Žili ever after, tedy až do doby, než letadlo RAF postřehlo tuto nečekanou známku habitace. Tehdy britská država, s dodatečným povolením vetřelcům vyměřila činži, pakatel necelých čtyř liber měsíčně.

K pravděpobnosti, že ostrov, ať už koupený, pronajatý či svévolně okupovaný, náhle zmizí v hlubinách, dochází jen zřídka, ale přece jen se občas stává. Každý rok jich pár tuctů zmizí zásluhou podmořského zemětřesení. Některé zmizelé se případně znovu objeví. Takto se například vynořil ostrov Barly v blízkosti přístavu Port Louis na Mauritiu, nyní členu OSN, proslulý vzácnou známkou z devatenáctého století. Znovuzrozený ostrov pak sloužil jako stanice v roli karantény pro importovaná zvířata.

Ledacos je na vybranou ve vodách kolem Velké Brítánie. Ve francouzské Polynésii byl na prodej ostrov Tupai, vzdálený pouhých osm mil od bájné adresy Bora Bora. Zdárně se tam vede palmám plodícím kokosy - roční produkce kopry tisíc tun, pokud by se nový majitel mínil takto plahočit.

Americko-kanadskou hranici tvoří řeka svatého Vavřince (St.Lawrence), s oblastí, oprávněně zvanou 1000 Islands – tisíc to ostrovů a ostrůvečků, mnohé z nich k pronajmutí či koupi.

Paní Thompsonová, bývalá návrhářka u prestižní firmy Rolls Royce v Sheffieldu, jako svůj ideál zvolila neblaze proslulé Dábelské ostrovy patřící k pevnině francouzské Guayany. Tam, kde úpěl nevinný Alfred Dreyfus a každý se snažil dostat pryč, dotyčná si lebedí na ostrově Royale, prý mímořádně exoticky malebném, perfektním to prostředí pro uplatňování jejích malířských zálib. Na koupání v moři to tam ale není – přespříliš žraloků. Na souši dovedou obtěžovat tarantule, ještěři, jedovatí hadi a divoká prasata. Umělkyni však zřejmě příliš nevadí.

Když se ve francouzské Polynésii filmovala další verze Vzpoury na Bounty, vzbouřenec Marlon Brando na místě koupil korálový atol Tetiaroa, po němž se pak občas procházel nahatý a plašil jak ptactvo, tak pár svých služebnic. Brando na tomto svém majetku nabídl politický azyl americkému, před policií prchajícímu Indiánovi obviněnému z vraždy.. Brando, herec sice vynikající, ale o juristických ošidnostech zřejmě neměl ponětí. Nerozlišoval princip suverenity a vlastnictví. Koupí-li ostrov v souostroví Samoa, jeho majetek zůstane v jurisdikci tamějšího státu. Bude muset respektovat jeho zákony a platit tamější daně. Kdyby se ale vyňal ze státoprávního područí a vytvořil si svůj extra stát, nebude už Samoa, ale bude Samo. Poslouchat bude jen své zákony, které si vymyslí, od berní se osvobodí a cizí ideologie zavrhne. Někdy z takových iniciativ vznikají boje a války o nezávislost (například USA) nebo závislosti bez boje (například nedávná česká historie).

Před několika roky americká vláda rozhodla zbavit se ostrova Johnston (Unusual Real Estate Listing No.6384). jihozápadně od Havaje, vzdálenost 717 mil, čili víc než tisíc kilometrů. Ostrůvek všeho všudy 42 akrů (a k tomu dalších 10 akrů na přifařené výspě Sand Island), dva a půl kilometrů dlouhý, 200 metrů široký a na jednom místě 15 metrů vysoký. S korálovým útesem 20 kilometrů dokola. Všeho všudy se dotyčná pevnina rozrostla do nynější velikosti 625 akrů.

Objev v roce 1858 zaznamenala loď Cornwalis s kapitánem Johnstonem, a proto takové pojmenování. Jedinými obyvateli tam bylo ptactvo produkující tuze považovanou vzácnost – hnojivo guano, ptačí trus. Před druhou světovou válkou tento majetek byl přidělen námořnictvu (U.S. Navy), po válce jej převzalo letectvo (U.S. Air Force), které zbudovalo přistávací plochu přes celou délku ostrova. Též se ale pustilo do pokusnictví s ošklivýmí zbraněmi A,B,C – atom, bakterie, chemie. Konaly se atomové pokusy v povětří, aniž se podařilo vyhnout některým nehodám. V roce 1962 došlo ve výší 10 kilometrů k úmyslnému zničení rakety Thor, jejímž plutoniem kontaminované kusy dopadly zpět na ostrov. Téhož roku došlo k pokusu nukleárního výbuchu ve výši 248 mil (400 km) s obrovskou světelnou intenzitou - úkaz definovaný jako artificial aurora borealis, podobný tomu, co lze zažít na Aljašce během tuhé zimy - tehdy viditelný až z 2500 kilometrů vzdálené vojenské báze na atolu Kwajalein. Elektromagnetický puls z výbuchu dorazil až na havajské ostrovy a na Oahu knockautoval veškeré pouliční osvětlení.

Letectvo se jakž takž zhostilo úkolu likvidace všech používaných prostorů se záměrem ostrova se zbavit. Zcela civilní, ekologicky orientovaná U.S. Fish and Wildlife Service měla převzít tak problematické dědictví a přetvořit je v útulek pro ptactvo (bird refuge). Jenže toto oddělení služby rybám a divoké zvěři, s řadou námitek se k převzetí daru nemá.

Proto tedy mělo dojít k prodeji, břemena se zbavit. Je inzerováno jako residence or vacation getaway – tedy jako příležitost k trvalému pobytu či jen tak k dočasné rekreační návštěvě.

Kupodivu, již se ozvali zájemci s nabídkami, jako by jim nevadil nedostatek či spíš neexistence potřebného vybavení včetně získávání vody. Velikánská přistávací plocha již není, co bývala, a golfové hřiště se zcela rozpadlo.

Jakého zájemce si americký erár vybere?

Značný zájem by mohl projevit nejposlednější severokorejský despota, přitloustlý mladíček Kim Jong Un. Z takové adresy by jeho rakety už daleko snáze do Ameriky doletěly, třeba až do Washingtonu.

- - -

Tahiti! Snad jen s výjimkou "Havaje" není v českých představách žádostnější, romantičtější končina. A je nadále francouzská, v dnešním světě hodnotícím kolonialismus jako něco na úrovni válečných zločinů, ba i genocidy. Přitom francouzská koloniální správa nikdy nebyla modelem efektivnosti. Britové byli administrativně zdatnější, ale domorodce si drželi od těla a rozhodně je nemínili předělávat v čokoládové syny a dcery Albionu. Dost tedy rozdíl od Francie, jejího tradičního přesvědčení, že každý rozumný člověk by bažil se stát Francouzem či Francouzkou, jen kdyby k tomu měl(a) příležitost. Mnohým se tedy poskytla. První tahitský král se jmenoval Otoo. Poslední král byl Pomare V., který ve vzteku na manželku v roce 1880 ostrovy věnoval Francii. Ostrované jsou plnoprávní francouzští občané.

(Z rukopisu připravované knihy "Pachtění za třpytem" s podtitulkem "Částečný román")