„Chci, abychom v tom měli jasno, naším cílem není Čínu brzdit. Nejde nám o zavedení politiky namířené proti Číně,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken 25. června 2021 v rozhovoru s moderátorkou Anne-Claire Coudray ve francouzském televizním kanálu TF1.
Opravdu? Čínský režim rozšířil po světě nakažlivou nemoc, která dosud zabila 604 000 Američanů, a vloni nabádal k násilnému svržení americké vlády. Čínský režim každoročně zabíjí desítky tisíc Američanů fentanylem a podobnými syntetickými opioidy a každých 12 měsíců ukradne americké duševní vlastnictví v hodnotě půl bilionu dolarů. Čínský režim dokonce vyhlásil USA „lidovou válku“.
Spojené státy by měly deklarovat, že jejich politikou je ukončení vlády Komunistické strany Číny. Jinak se Číně neubrání.
Momentálně je Komunistická strana Číny obzvláště zranitelná, protože čínská ekonomika je slabší, než se uvádí, a Čína je stále závislá na obchodu s USA.
Národní statistický úřad v Pekingu informoval o tom, že čínský HDP vzrostl v prvním čtvrtletí 2021 ve srovnání se stejným čtvrtletím v roce 2020 o 18,3 %. Ekonomický časopis Fortune považuje tento výsledek za „omračující“.
Tento čínský úspěch v prvním čtvrtletí roku 2021 však byl pravděpodobně statisticky nafouknutý a každopádně byl pod úrovní odborných odhadů. Čínský HDP zaznamenal totiž za první čtvrtletí roku 2021 oproti předchozímu čtvrtletí nárůst pouze o 0,6 %. Tento výsledek byl nižší než mezičtvrtletní růst o 2,6 % mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím roku 2020.
Skutečným problémem Pekingu je, že domácí spotřeba – jediná udržitelná součást čínské ekonomiky – se zdá být mnohem křehčí, než se oficiálně uvádí, což je patrné z široce sledovaného průzkumu, který vypracoval výzkumný a poradenský tým China Beige Book (CBB). Výdaje se zcela nezotaví, dokud neskončí pandemie koronaviru, a to nelze kvůli neúčinným čínským vakcínám v blízké budoucnosti očekávat.
Dokud se neobnoví tuzemská spotřeba, tak bude čínská ekonomika nadále stát především na vývozu. Růst čínské ekonomiky byl v posledních čtvrtletích z velké části tažen exportem, ale jak uvedl pro časopis Fortune Po Čuang z investiční poradenské skupiny TS Lombard: „Čínský export a průmyslová výroba zpomalily z velmi vysokých úrovní.“ A správně dodal, že růstu čínského exportu „dochází dech“. To platí zejména nyní, když ohniska nákazy COVIDu-19 podstatně zpomalují přepravu zboží z přístavů provincie Kuang-tung.
Čína závislá na vývozu je Čína závislá na USA. Přebytek obchodu s USA činil v loňském roce 58 % celkového přebytku zahraničního obchodu Číny. Čína je proto nadále mimořádně závislá na prodeji svého zboží do Ameriky, což je okolnost, která dává Washingtonu do rukou výjimečnou páku.
V každém případě musí Washington začít prosazovat své zákony, zejména ty, které zakazují dovoz výrobků vyrobených s použitím nucené nebo otrocké práce. Agenti Úřadu celní a hraniční ochrany USA (US Customs and Border Protection, CBP) zadrželi v lednu 2021 v Los Angeles zásilku triček značky Uniqlo pro podezření, že byly vyrobeny nucenou nebo otrockou prací v takzvané Autonomní ujgurské oblasti Sin-ťiang.
Od roku 2020 agenti CBP dramaticky posílili vymáhání relevantních amerických zákonů. V současném federálním fiskálním roce, počínaje říjnem 2020, celní orgány USA zabavily 1255 zásilek, přičemž v předchozím fiskálním roce jich zabavily 324 a rok předtím jenom 12.
To je skvělý začátek, ale zatím to je jen kapka v moři. Japonská společnost Uniqlo není jediná značka, která v Číně využívá nucenou nebo otrockou práci. Společnosti Nike a Apple zřejmě využily takovou práci prostřednictvím svých subdodavatelů. Vymáhání relevantních amerických zákonů ovšem brzdí mimo jiné nedostatek personálu a selhání americké politické vůle.
Trh stále odměňuje nadnárodní giganty využívající nucenou a otrockou práci, „která využívá těch, kteří se nemohou bránit“, říká propagátor onshoringu [1] Jonathan Bass, generální ředitel společnosti Whom Home, která úspěšně převedla svoji výrobu z Číny na americkou stranu Tichého oceánu. Tolerantní přístup k modernímu otroctví není jen „morálně odporný, ale také činí americké společnosti nekonkurenceschopnými,“ varuje pan Bass a ptá se: „Kdo může konkurovat společnosti, která za práci v zařízeních připomínajících koncentrační tábory neplatí prakticky nic?“
V současné době těží čínská ekonomika z toho, že celní úřady USA prakticky nepátrají po zemi původu zboží dováženého do USA. Tak například výrobci nábytku v Číně, včetně amerických společností, transportují své výrobky přes Vietnam, aby se vyhnuli zvýšeným celním sazbám v USA. Tento celní únik je naprosto evidentní. Podle odborného časopisu Furniture Today se objem vývozu nábytku z Vietnamu do USA v roce 2020 zvýšil o neuvěřitelných 31 % v porovnání s rokem 2019. Dovoz nábytku z Číny klesl v té době o 25 %, což je příliš dobré na to, aby to byla pravda.
Jonathan Bass, jehož podnik obchoduje s nábytkem a bytovým vybavením, tvrdí, že by se to nedělo, pokud by celní podvody byly tvrdě stíhány. Celní orgány USA mají možnost vymýtit používání této staré čínské lsti. Je to trestný postup a všichni zúčastnění vědí, že se to děje. Celní orgány USA nad tím musí přestat zavírat oči.
V konečném důsledku podporují nepřátelskou Čínu všechna naše každodenní nákupní rozhodnutí. Cleo Paskal z Nadace pro obranu demokracií (Foundation for Defense of Democracies) propaguje program Shopping for Victory (Nakupování pro vítězství). Průzkum Deutsche Bank z roku 2020 uvedl, že 41 % Američanů nechce kupovat produkty vyrobené v Číně. „E-shopy záměrně nezveřejňují informace o tom, kde byly jejich produkty vyrobeny. Zákazníci e-shopů by měli mít k dispozici informační portál, který by zemi původu zboží jasně označoval. Takový informační portál by spotřebitelům poskytl možnost připojit se k boji za to, co je správné, krok za krokem, nákup za nákupem.“ V Kongresu existují návrhy zákonů požadující, aby e-shopy uveřejňovaly informaci o zemi původu zboží, tzv. informaci COOL (Country Of Origin Labeling). Všichni bychom tyto legislativní návrhy měli podpořit.
Tak jako tak Čína již není jediným světovým nízkonákladovým výrobcem mnoha produktů, takže i zákazníci posedlí nízkými cenami by se mohli lehce přeorientovat na zboží vyrobené jinde.
Důležitějším – a dlouhodobějším – cílem USA však musí být přerušení obchodních vztahů s Čínou. „Hrozba, kterou Čína představuje pro USA, vyplývá z jejího nepřátelského systému a zahrnuje ekonomické, technologické a vojenské aspekty, a jen systémové, nikoliv postupné reakce, mohou uchránit kritické zájmy USA,“ říká obchodní expert Alan Tonelson z Washingtonu, D.C. „Sankce proti jednotlivcům nebo společnostem představují nevyhnutelně pouhé škrábnutí špendlíkem a i těmto sankcím se lze snadno vyhnout přejmenováním firem a personálními změnami.“
Komunistická strana Číny řídí systém, ve kterém všechny entity slouží výhradně státu. To znamená, že se všemi čínskými subjekty by se mělo zacházet jako s jedním a všechny jejich produkty by měly být zakázány.
„Naše země mají velmi komplikovaný vztah, který nelze jednoduše popsat jedním slovem nebo jednou větou,“ uvedl Blinken ve svém rozhovoru pro TF1 s odkazem na čínsko-americké vazby.
Ne, pane Blinkene, mýlíte se. Přerušte vazby s Čínou hned teď.
Odborník na mezinárodní obchod Jonathan Bass varuje: „Je nejvyšší čas přestat krmit Komunistickou stranu Číny.“
Autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.
Převzato z webu Gatestone Institute