V. Mokrý 14.6.2021 5:55

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 14.6.2021 8:19

Znalec opravdu nejsem, ale začínám pochybovat, že to spolu souvisí. Říkám si totiž, že v "anglicky mluvících zemích" znali pojem otrok o hodně dřív, než uviděli prvního Slovana.

Můžete namítnout existenci dálkového obchodu i v dobách hodně dávných, ale pochybuju, že tou dobou byl otrok tak luxusní zboží, že by se dodával na vzdálenost skoro 1000km (z Ruska i mnohem dál). aby tomu pojmu dal specificky "národní" jméno. Možná kromě jednotlivých zvlášť krásných děvčat, ale těch zas z podstaty není tolik. (Dámy - VŠECHNY jste krásné, ale už to, že jste tady, znamená, že vás neodvlekli nikam na prodej ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prečuch 14.6.2021 8:58

Zajímavé je , že ve slovinštině je otrok označení pro dítě . V češtině pak tento fakt lze vypozorovat ve výrazu “ robě” slovensky pak “rab” byl otrok samozřejmě již ta slova jsou knižní . Podoba Slave a Slovan je zřejmá ale co pochází z čeho je diskutabilni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavelka 14.6.2021 9:09

Otrok ale v původním významu i v češtině znamenalo dítě....Předchůdci dnešních angleičanů se mohli setkat s otroky v době válek Germánů s Pobaltskými Slovany (Obodrity, Vetely apod.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 14.6.2021 11:56

Je to ještě horší. Onehdy mi v rádiu říkali, že není radno amatérsky odhadovat původní významy místních jmen. Typicky ve středozápadních Čechách se jedná o jména původně keltská (Louny), na která slovanský mustr jaksi nepasuje.

Moje oblíbená "jmenná" historka mi snad ani nepřipadá možná, ale: středočeská obec Věrady dostala německý přepis (Vierad nebo snad dokonce Vierrad), a dnes ji najdete pod hezkým českým názvem čtyřkoly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek