SVĚT: Poučil se Západ z globální války proti terorismu?

11. září 2011 uplynulo deset let od barbarských teroristických útoků na newyorské Světové obchodní centrum. Deset let po atentátech je Bin Ládin mrtev a Al-Káida je podle bezpečnostních expertů velmi oslabena. Na druhou stranu je však výsledek válečné výpravy do Iráku zcela tristní a v Afgánistánu vítězství v boji s Tálibánem také nekyne. Bilance uplynulých deseti let Bushem vyhlášené „globální války s terorismem“ je tedy nejednoznačná. Poučili se západní politici a stratégové z války proti islámskému terorismu? Zdá se, že ano. Nedávné revoluce v arabském světě poskytly ke změně strategického myšlení cenné podněty.

Lekcí z uplynulé dekády války s terorismem je hned několikero:

1/ V dnešním světě neexistuje žádná jakkoli silná velmoc, která by dokázala čelit globálním výzvám sama

Doba, kdy se Bílý dům v čele s Bushem juniorem oddával iluzi jediné supervelmoci, která změní svět k obrazu svému, je dávno pryč. Po deseti letech války s terorem jsou USA vyčerpány dvěma vleklými a drahými válkami. Současný Bílý dům odmítá bushovské sólo-akce a naopak hledí obnovit spojenectví v rámci mezinárodních institucí a sází na kooperaci. To je velká šance i pro Evropskou unii, která musí zaujmout odpovídající postavení na světové politické scéně.

2/ Západ přestal věřit v politiku násilné změny režimu zvenčí

Americká invaze do Iráku z roku 2003 brzy ukázala, kde jsou limity vojenské síly. Taktéž vleklý konflikt v Afgánistánu donutil postupně NATO přehodnotit své ambice na kompletní transformaci tamější společnosti a politiky. Dnes to vypadá tak, že západní spojenci postupně předají správu země do afgánských rukou a na vládě země se bude podílet také Tálibán.

3/ Západ si často pletl stabilitu s bezpečností

Nejen USA a Izrael, ale i Evropané si z obav před islámským fundamentalismem zadali s autoritativními režimy arabského světa. Dalším poučením z uplynulé dekády je fakt, že Západ může přitahovat pozitivním příkladem svých hodnot pouze tehdy, pokud je sám bude ctít. Týrání vězňů na Guantánamu či vydávání podezřelých osob do zemí, kde jim hrozí mučení vyvolaly v islámském světě zbytečnou nenávist vůči USA a v samotné Evropě prohloubily nedůvěru ke spojencům.

4/ Kazatelé nevyhnutelného střetu civilizací se mýlili

Takzvané „arabské jaro“ nám ukazuje zcela jinou tvář islámského světa, než byla ta, kterou nám násilím vnutil Usáma Bin Ládin. Islámský fundamentalismus sice zůstal nebezpečný, ale jak je vidět, zápas za svobodu a lidskou důstojnost jde napříč kulturami a náboženstvími. Během revolucí v severní Africe a na Blízkém východě zatím nehrála nenávistná ideologie Al-Káidy žádnou roli. Ani památky po protizápadních heslech nebo pálení amerických vlajek. Nejásejme předčasně, ale faktem je, že mládež v ulicích Káhiry, Tunisu, Benghází a Damašku volá po demokracii a svobodě.

Dnes, deset let po útocích na newyorská dvojčata, už neslyšíme o „globální válce proti terorismu“ a to je dobře. Nebezpečí teroristických útoků sice zcela nepominulo, ale Západ pochopil, že proti džihádistům se nedá bojovat vojensky a vrátil boj proti teroristům tam, kam patří: do rukou tajných služeb, jejich specializovaných jednotek a policie.

Autor je místopředsedou Evropského parlamentu

Převzato z LiborRoucek.blog.idnes.cz se souhlasem autora