Průběh ratifikace Smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní, známé pod zkratkou START II vnáší dodatečné pochybnosti ohledně toho, zda smlouva vůbec kdy vstoupí v platnost, a pokud ano, zdali bude k něčemu platná. Státní duma Ruské federace totiž ve druhém čtení opatřila text smlouvy dovětkem, v němž definuje, za jakých podmínek může Rusko smlouvu jednostranně vypovědět. Rusko se bude cítit oprávněné od smlouvy odstoupit, zahájí-li Spojené státy vývoj globálního protiraketového štítu.

Bude-li tato podmínka ponechána Dumou i ve třetím čtení, samotný smysl Smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní bude vážně ohrožen. Senát Spojených států si totiž ve svém usnesení o ratifikaci smlouvy rovněž vymínil pár podmínek, z nichž nejdůležitější je prohlášení, že smlouva žádným způsobem neomezuje právo Spojených států budovat systémy protiraketové obrany. Jakákoli omezení tohoto druhu musí být přímo zmíněna v samotném textu smlouvy, nikoli v doprovodných dokumentech. Z tohoto důvodu pokládá Senát za nezávaznou zmínku o provázanosti mezi ofenzívními a defenzívními zbraněmi, kterou Rusové prosadili do preambule. Ve své rezoluci prohlásil Senát, že určité druhy nejaderných strategických zbraní smlouvě START II vůbec nepodléhají. Vyvstává otázka: mohou si smluvní strany ve vší vážnosti vyměnit ratifikační listiny, pokud Státní duma schválí zákon o ratifikaci obsahující podmínky, jež naprosto vylučují kroky, jimiž americký Senát podmínil svůj souhlas se smlouvou? Američtí senátoři mohou spolknout nanejvýš nějakou nezávaznou deklaraci ruských zákonodárců, jenže v tomto případě se nejedná o prohlášeni, alebrž o zákonem předepsanou podmínkou.

Zvrat v procesu ratifikace smlouvy START II uvádí amerického prezidenta do prekérní situace. Dosáhnout dohody o třetinovém omezení jaderných arzenálů, která nikoho obzvlášť nebolí, bylo poměrně jednoduché. Proto Barack Obama mohutně nadhodnotil její význam – označil ji dokonce za svou prioritu číslo jedna. Nyní ho Rusové dostávají do kleští: pokud zahájí výstavbu protiraketového štítu, jak byl slíbil, může Moskva smlouvu vypovědět nebo pozastavit a připravit tak Baracka Obamu o důležitý trumf v kampani o znovuzvolení v roce 2012. Pokud realizaci protiraketového štítu navzdory požadavku Kongresu vůbec nezahájí, odhalí se jako snadno vydíratelný slaboch, což mu znovuzvolení rozhodně neulehčí.

Rusko větří příležitost a útočí na další Obamův slib. Aby zlomil odpor republikánských senátorů, přislíbil prezident, že bezprostředně po schválení druhého STARTU začne jednání s Moskvou o omezení arzenálů taktických jaderných zbraní. Jenže 13. ledna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nemá důvody pospíchat se zahájením jednání o takové smlouvě. Bodejť by spěchala, když oproti pěti stovkám amerických taktických zbraní disponuje Moskva plným desetinásobkem tohoto počtu. Stačí, když Obamova vláda přistoupí na návrh zkrácení arzenálů o 500 jednotek za podmínky dislokace zbraní jen na vlastním území a Spojené státy nebudou mít ani doma, ani v Evropě jedinou taktickou raketu, zatímco prakticky nedotčený ruský arzenál bude mít v dostřelu celou Evropu.

Vypadá to tak, že do nebes vynášená smlouva Start II ještě nestačila vstoupit v platnost a Bílý dům se již dostal do ponižující dvojsmyslné situace.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6