Polygamie

Polygamii v Americe zavedli ctnostní mormoni ve státě Utahu a mnohoženství, jemuž se říká plural marriage, tam přežívá dodnes.

Začátkem čtyřicátých let devatenáctého století Bůh ve svaté knize, kapitole 132, vzkázal prorokovi – zakladateli Johnu Smithovi, že může mít žen, kolik jich zvládne. „A jestliže mu zákon poskytne deset panen, nemůže se dopustit cizoložství, neboť mu právem všechny náležejí.“ Brigham Young, rovněž velevýznamná postava mormonského hnutí, jich měl dvacet sedm.

Federální vláda ve Washingtonu trvala na zrušení polygamie, čímž se přijetí Utahu do Unie jako státu odložilo o půl století. Teprve v roce 1896 se mormoni podvolili, mnohoženství s nechutí zakázali, aniž by tím vyhynulo. Seriový smilník se vykazuje jen jedním oddacím listem – s první svou manželkou, kdežto následná manželství uzavírá tajně, doklady nejdou do státních matrik, ale do nedosažitelných trezorů církve. (Viz upřesňující poznámka pod minulým článkem – red. NP.)

Vznikají početné klany. Jednomu z největších (15.000 duší) vládne patriarcha Owen Allred. Šestadvacetiletá Lilian Bowlesová uvedla, že je jednou ze čtyřiceti dětí, patrně sedmnáctá v pořadí. Manžel je pán, vládce, žena produkuje děti. Funguje to tam na tzv. sexual rotation schedule. Když nastane ovulace, patriarcha se dostaví, aby osemenil. Romantika prý porovnatelná s atmosférou v drůbežárně. Dětem z těchto mnohočetných svazků se vštěpuje do hlavy, že jsou ti jediní Bohem vyvolení tvorové, že všichni ostatní jsou odsouzeni smažit se v pekle.

V poušti v maringotce, s nejbližším obchodem víc než sto kilometrů daleko, žije postarší Tom Greene, má 5 manželek, 26 dětí a další 3 jsou na cestě. Na rozdíl od jiných, v ústraní a tichosti žijících polygamistů tento fundamentalista je přesvědčen, že svým životním stylem naplňuje vůli Boha.

Značnou mediální pozornost vyvolal padesátiletý Warren Steed Jeffs, brýlatý střízlík, účetní jak vzhledem, tak původním povoláním. Prohlašuje se za proroka a stát tomuto náruživému polygamistovi má za zlé, že obcoval s nezletilými a zprostředkovával jejich manželské svazky. Teď už dva roky uniká pronásledovatelům z FBI a dokonce se mu podařilo dostat na prestižní seznam deseti nejhledanějších zločinců v zemi.

Vlivný týdeník Time ve svém vydání z 6. srpna 2012 se tématu polygamie dost důkladně věnoval. Obhájců manželství jako unie jednoho muže a jedné ženy ubývá, legalizace manželství homosexuálů tuze těší příznivce polygamie, marné pak hlasy staromilců. Konzervativec Rick Santorum, bývalý senátor a neúspěšný uchazeč o nominaci na prezidentský úřad, se otázal: „Jestliže je v pořádku, aby se dva muži spolu oženili, proč by to nesměli udělat muži tři?“

V Utahu nedaleko Salt Lake City žije Joe Darger se třemi ženami a 23 jím zplozenými potomky, který s odkazem na množící se legitimitu homosexuálních manželství se domáhá téhož uznání pro příznivce polygamy a též pro novinku jménem polyamory, definovanou jako „having multiple lovers by mutual agreement“.

Čtyřnásobný manžel Kody Brown, s asistencí právníka, profesora na George Washington University, u soudu zahájil iniciativu za prohlášení utažského zákona zakazujícího bigamii jako proniústavního. Již se podařilo prosadit takovou změnu na jednom okrese, obsahující závazek, že nedojde k trestnímu stíhání osob dospělých, dobrovolně si tak počínajících (consenting adults).

Polygamie se zdá mít docela povzbudivou budoucnost, na rozdíl od nynější převážně stále oficiálně platné monogamní reality. Media se připojují: televize se seriály (Polyamory: Married and Dating, The Girls Next Door), Hollywood s filmy (režiséři Oliver Stone, Woody Allen). Rodina Dargerů napsala knihu s názvem Love Times Three, s podrobnostmi o počínání v jejich domácnosti, o harmonogramu práce, jak multimanžel Joese každé z manželek věnuje každou třetí noc.

Columbia Law Review odhaduje, že rostoucí počet mormonů polygamistů a přibývajících muslimských imigrantů, kteří dávají přednost pohlavnímu pluralismu, se již blíží počtu 100.000. Deborah Anapolová, autorka knihy Polyamory in the 21st Century, odhaduje celonárodní procento těchto polyamoristů až do výše 3,5 procenta.

V Utahu je polygamie stále ještě trestním činem, ale v praxi jím vlastně již není, neboť k trestnímu postihu by došlo pouze v případě spáchání jiného trestního činu. Cílem příznivců takového životního uspořádání je polygamii legalizovat, nebo aspoň dekriminalizovat.

V kanadské provincii British Columbia řada pokusů o trestní postih polygamistů selhala.

V Bostonu, tisíce mil daleko od Utahu, Thomas Amoroso, lékař s tak jednoznačným jménem, zavedl jinou variantu plurálního počínání: žije se svou přítelkyní Catherine, která současně žije se svým manželem. Stali se z nich polyamoristé. Amoroso bojuje proti monopolu monogamie, je členem výboru s názvem Alternatives to Marriage Project, který přitahuje zájemce štědřejší, velkorysejší, se schopností se radovat i z jiného současného štěstí svých partnerů.

V Indonésii velkou popularitu získal film Berbagi Suami – „Podílet se na manželovi“. Polygamie je v zemi legální a často zdůrazňované je tvrzení, že korán nejen podporuje polygamii, ale ta je náboženskou povinností každého muslima, který si může finančně dovolit víc než jednu ženu. Otec vlasti Sukarno jich měl devět. Jeho přemožitel Suharto, který pak vládl 32 roků, polygamii zakázal státním úředníkům. Když někdo volil kariéru byrokrata, musel se uskrovnit jen s jednou partnerkou. Jenže po Suhartově svržení v roce 1998 se ortodoxní islám vrací s plnou vervou a s ním i žádoucnost mnohoženství.

Ve prospěch polygamie se na zcela opačném konci ideologického spektra vyjádřila utažská větev celonárodní organizace NOW (National Organization for Women), zásadně prosazující ty nejpokrokovější kauzy. Podpořila stanovisko, že polygamie bude krok věru feministický, který umožní víc seberealizace, dosažení perspektivnější kariéry. Však to dává smysl: s více ženami v téže domácnosti jen jedna bude muset stát u škopku s nádobím, kdežto ostatní družky mají cestu otevřenou zazářit v rolích ať už kapitánek průmyslu nebo generálek na bitevním poli.

KONEC