Na Blízkém východě nedávno konečně začaly nepřímé mírové izraelsko-palestinské rozhovory, ale jsou zatím velmi podivné. Americký prostředník George Mitchell už oficiálně absolvoval dvě kola kyvadlové diplomacie mezi Jeruzalémem a Ramalláhem, ale ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ani předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás pořádně nevědí, o čem se vlastně jedná, a každý tvrdí něco jiného.

Hlavní palestinský vyjednavač Saíb Irikát dokonce prohlásil, že Palestinci se Mitchella na výsledek jednání s Izraelci neptali a ani to nemají v úmyslu.

Zato však Mitchellovi předali seznam prohřešků, provokací či dokonce „zločinů“, kterých se podle nich Izrael dopustil, a varovali, že jestli bude pokračovat, samospráva rozhovory zase přeruší. Panuje dojem, že Palestinci dělají Izraeli obrovskou milost, když mu dovolují, aby s nimi po šestnáctiměsíční pauze znovu jednal o jejich budoucím samostatném státu.

Palestinci jsou přesvědčeni, že Netanjahuova vláda jejich požadavky nesplní, a chtějí předvést světu, že jednání selhala kvůli neústupnosti Izraele. Trvají proto na takových podmínkách vzniku budoucí Palestiny, které jsou pro Izrael nepřijatelné. Zároveň také neustále vyhrožují. Člen ústředního výboru hnutí Fatah Abbás Zakí pohrozil další palestinskou intifádou, jestli jednání selžou, ale při tom neopomněl zdůraznit, že Palestinci ani v nejmenším nesleví ze svých tradičních požadavků, jako je návrat palestinských uprchlíků nebo Jeruzalém jako hlavní město Palestiny.

K dalším prostředkům palestinského úsilí o vlastní stát je nový bojkot výrobků izraelských osadníků. Podle nedávného nařízení samosprávy je Palestinci nesmějí dovážet, kupovat a používat a nemají v osadách ani pracovat, což připravuje tisíce lidí o výdělek, který na palestinském území nikdy nemohou získat. Samospráva se donedávna také aktivně snažila zabránit přijetí Izraele do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a když se jí to nepovedlo, vymyslela další plán.

Člen ústředního výboru Fatahu a jeden z autorů dohod z norského Osla Nabíl Šás oznámil, že se samospráva rozhodla vystupňovat takzvanou diplomatickou a ekonomickou intifádu s cílem „zcela izolovat a potrestat Izrael“. Chce zabránit dalšímu rozšíření jeho vztahů s Evropskou unií a usilovat o přijetí protiizraelských sankcí a dokonce vyloučení židovského státu z OSN a dalších mezinárodních institucí. Delegitimizace Izraele má na něj vyvinout tlak, který ho přiměje ke splnění všech tradičně nekompromisních palestinských požadavků. Takto hovoří strana, která s předmětem takové delegitimizace jedná o míru a údajně touží po vlastním státě. To jí však nebrání v tom, aby po Izraeli požadovala rozsáhlá vstřícná gesta, jako je předání významné části Západního břehu pod výhradní bezpečnostní kontrolu samosprávy. Mahmúd Abbás k tomu všemu dodal, že když bude Izrael dostatečně flexibilní, může být mírová smlouva „podepsána do týdne“.

Americký prezident Barack Obama, který byl ještě nedávno tak citlivý na výstavbu každého nového bytu ve východním Jeruzalémě, nechává palestinské výhrůžky bez komentáře. Přesto v poslední době došlo v jeho postoji vůči Izraeli k výrazné změně – zmírnil tlak, který způsobil historické zhoršení izraelsko-amerických vztahů, a šéf Bílého domu Rahm Emanuel dokonce vyřkl veřejnou omluvu za Obamův příliš tvrdý postoj a přiznal, že prezident se dopustil řady chyb. Důvodem této změny však není nic jiného než blížící se podzimní volby do Kongresu v polovině Obamova funkčního období. Průzkumy naznačují, že s Obamovým postojem k Izraeli nesouhlasí 67% amerických Židů a Obamu by znovu volilo jen 42% z nich, zatímco v roce 2008 pro něj hlasovalo 78% židovských voličů. Židé také patří k významným finančním dárcům Demokratické strany. Analytici proto očekávají, že přinejmenším do listopadových voleb bude Obama vůči Izraeli vstřícný a nebude jej nutit k nepřijatelným ústupkům. Vyvrcholením jeho nové strategie je nečekané pozvání Netanjahua do Washingtonu příští týden, kde ho zjevně čeká vřelé přijetí – na rozdíl od jeho poslední, téměř neveřejné, návštěvy před necelými dvěma měsíci, kdy s ním Obama jednal jako s „odporným diktátorem z třetího světa“, jak tehdy napsal Washington Post.

Izraelsko-palestinská jednání však nevypadají o nic optimističtěji než před měsícem a žádná ze stran od nich nic neočekává. Izrael na nich trvá proto, aby zmírnil tlak mezinárodního společenství, a palestinské samosprávě zase poskytují důvod k pokračování vlády starého zkorumpovaného vedení Fatahu. George Mitchell z Blízkého východu odjel a datum dalšího kola podivných mírových rozhovorů zatím není známo.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6