S výjimkou snad už jen Číny - ale i tam to z nejednoho důvodu začíná skřípat - předpoklady globálního hospodářského rozmachu nevypadají příliš růžově. Lidstvo si stále víc zvyká na pohodlí welfare state - od kolébky až do hrobu, stát ať se stará, my stárneme, měkneme, nejen euro churaví. Řecký neduh se zlověstně rozlézá zejména středomořskou oblastí, Itálie, Španělsko, Portugalsko, ale i Francie je seznamována s krušnou ztrátou své konkurenční schopnosti. A piráti poslední dobou se potýkají s notnými podnikatelskými potížemi. Již se jim zdaleka tolik nezelení - aspoň jedna vítaná zpráva.

Pirátstvím jsem se ve svých přednáškách v kurzu mezinárodního práva dost zabýval. Posléze jsem párkrát po světě plul, mořským vlkem se stal, o zkušenostech publikoval, dost obšírně v knížce "Z Hongkongu na ostrov, který nebyl" (Šulc Švarc Praha, 2011). Jak už jsem se zmínil v předchozím textu, psaném téměř již před rokem, máme co dělat s verbální inflací, terminologickou rozplizlostí, jež z neurvalých řidičů učinila piráty silnic, z Viktora Koženého, někdejší kuponové hvězdy, se stal pirát z bahamským ostrovů, stejně tak jsou posuzovány neoprávněné imitace všemožného zboží - od knih, hudebních záznamů v jakékoli formě až po rolexy a podprsenky s falešnou adresou světových domů módy.

Opakuji klasickou definici: "Pirátství je násilný akt v mezinárodních vodách soukromým plavidlem proti jinému plavidlu za účelem lupu (animus furandi)." Pirátství jako zcela první bylo prohlášeno za mezinárodní zločin (druhým pak bylo otrokářství), jeho provozovatelé se stali "vyvrheli, psanci lidstva" a kterákoliv země je mohla pravomocně k smrti odsoudit. Pověsit je na stěžni, vlát na čerstvém vzduchu, jehož by si ovšem jako čerství nebožtíci příliš neužili. Tak legitimně by si mohly počínat i všechny suchozemské státy včetně naší rodné české země či hodně vzdáleného Mongolska.

Ještě to není činnost zcela na vymření, piráti nebrázdí vody ve škunerech, kde by na stěžni vlál černý prapor s lebkou a zkříženými hnáty. Zmodernizovali se, jsou vybaveni automatickými zbraněmi, minomety i protipancéřovými kanony. Nezřídka mají lepší radary a vic koňských sil pod palubou než jejich případní pronásledovatelé.

Piráti značně zamořili vody v jihovýchodní Asii. Mnohé rejdařské společnosti se oněm oblastem vyhýbají velkou oklikou. Jen na západním pobřeží Thajska dojde téměř denně k nějakému pirátskému přepadení. Konkurenční korzáři kvůli sporu o rozdělení výkupného od rybářů uspořádali v Malacké úžině (Malacca mezi Indonésií, Malajsií a Singapurem - nikoliv tedy Malacky, západní Slovensko) nejednu bitvu. Na zvýšení hrdlořezné činnosti se podílejí i politicko-ekonomické faktory. Ceny ryb rovněž značně vzrostly a leckdo si spočítal, že je lacinější ryby krást než se plahočit se sítěmi, napichovat ponravy a čekat na Neptunovu přízeň.

Oblíbeným cílem pobřežního pirátství je západoafrický Guinejský záliv, zejména Nigérie, nasáklá ropou, nejlidnatější stát kontinentu.

Primát aktivit a následné mediální pozornosti ve světě ovšem patří pirátům Somálska, řádícím v Indickém oceánu - pilný záliv Aden (tudy ročně proplouvá odhadovaných 33 000 komerčních lodí), též lodě s ropou mířící úžinou Hormuz. V údobí od konce května do konce září, zásluhou pravidelné meteorologické nepřízně - když začně řádit severozápadní monzún - piráti zejména odpočívají. Jimi způsobené ztráty v roce 2011 odhaduje mezinárodní organizace International Maritime Bureau ve výši 7 miliard dolarů.

Tehdy došlo k 236 pokusům zmocnit se plavidla - z nich 28 bylo úspěšných. Toto jsou údaje z věrohodného zdroje The Economist (10.11.2012:62). Jiné údaje uvádějí neméně věrohodný zdroj Stratfor Security Weekly (9.11.2012): za prvních 9 měsíců došlo v roce 2011 ke 199 pokusům únosu lodí, z nichž úspěšných bylo 31.

A ještě míň se pirátům zelenilo v roce 2012: pokusů pouhých 70 - čili téměř dvoutřetinový pokles - a s ubohoučkým úlovkem jen čtyř plavidel. ¨

Ještě před třemi roky parta čtyř pirátů vybavená kalašnikovy AK-47 a jedním řebříkem se vyšplhala na palubu a s bezbrannou posádkou se domluvila na ceně, na milionech, jež bude inkasovat. V současné době somálští únosci ve své moci stále drží 11 lodí.

NATO oznámilo 16procentní úspěch pirátů v 2011 (The Washington Times, 9.4.2012). V roce 2008 procento bylo značně vyšší - 35 %. V roce 2007 piráti inkasovali přes 30 milionů USD. The India Times odhadovaly výši výkupného v roce 2010 přesahující 200 milionů. Jihokorejský tanker platil výkupné ve výši 10 milionů dolarů. Odhaduje se, že celkový měsíční příjem somálských pirátů se pohybuje kolem 12 milionů. Centrální oblast Somálska, zejména přístavy Hobyo a Haradheere, jsou pod jejich kontrolou.

Tam se prohání v luxusních automobilech, hodně popíjení, vzdor mohamedánským restrikcím, plno prostituce i jiných hříšných příležitostí. Jedinou organizací s občasnou ochotou zasáhnout je Puntland Maritime Police na severu země, co se odváží k zásahu až do dvou kilometrů od břehu. Výdaje tak expedičních iniciativ ale ubližují jejich přitažlivosti.

- - -

Jaké jsou tedy příčiny tak vítané změny: Jednak ta fundamentální samozřejmost, která by přece měla trknout každého s aspoň minimálním mozkovým vybavením. Takto jsem se snažil domlouvat s námořními důstojníky na palubě deset metrů nad hladinou a mámil z nich vysvětlení, jak proboha takoví útočníci se mohli úspěšně vyšplhat na palubu. Perfektní to přece cíle k rozstřílení. A dostávalo se mně mdlých odpovědí ve smyslu, že něco takového se přece nesmí - lidská práva, multikulti ohledy, popuzení OSN, lišící se přístavní předpisy, z nichž některé nedovolují zakotvit s takovou obrannou výzbrojí, atd.

K tuze potřebné změně došlo v roce 2011, s vybavením, že aspoň vodními kanony přivítat útočící zločince. Zatímco v roce 2009 pouhých 10 až 20 procent lodí mělo na palubě potřebné stráže, teď už je jich 70 procent.

Méně vítaná je ale skutečnost, že výdaje na ochranu jsou značně vyšší než výdaje placené pirátům. Výlohy na strážní doprovod se odhadují ve výši mezi 800 miliony až 1,4 miliardami dolarů. Většinu strážního doprovodu zprostředkují soukromé, vesměs britské firmy, které dodávají zejména znamenitě si počínající bývalé příslušníky britské námořní pěchoty.

Nadace One Earth Future Foundation odhaduje výlohy s pirátstvím v roce 2011 ve výši téměř 7 miliard dolarů, v čemž je započítáno výkupné (160 mil.) a jiná ochranná opatření, jako změna původní trasy a zvýšená rychlost, vyžadující větší spotřebu paliva.

Rovněž není k prospěchu pirátských zájmů zvýšená mezinárodní koordinace americké Combined Task Force 151, rovněž Atalanda Mission Evropské unie, jakož i separátně si počínajících útvarů Číny, Japonska, Ruska, Indie, Íránu, Saúdské Arábie.

Toto pirátství naštěstí příliš nekvete, přestalo být tak obtížným bolehlavem. Avšak zcela nezahynulo, náznaky o jeho totálním odumření se dosud nedostavily.

KONEC