SVĚT: Paralely s Mnichovem
O mnichovské dohodě z roku 1938 zpravidla dnes hovoříme jako o zradě, kdy se jednalo o nás bez nás.
Kdy představitelé Velké Británie a Francie podepsali s Německem a Itálií dohodu, v níž v rámci zachování evropského míru Hitlerovi byla přenechána část našeho území. Přestože dohoda obsahovala mimo jiné Hitlerův závazek, že v Evropě nepodnikne žádnou jinou invazi, obsadil v březnu roku 1939 zbytek Československa, aby v něm vyhlásil protektorát Čechy a Morava, přičemž na východě vznikl fašistický Slovenský stát. Ústřední postavou tehdejších překotných vyjednávání o osudu Evropy se stal britský premiér Neville Chamberlain, který se většinu života věnoval obchodu a financím, aby se pak chopil role prostředníka mezi Německem a Československem. Chamberlain chtěl mír a věřil, že k němu dojde ustupováním, neboť Hitlera vnímal jako politika, se kterým se dokáže domluvit.
V tom ale nebyl sám. Ještě 12. června 1938 francouzský premiér Édouard Daladier obnovil slavnostní slib svého předchůdce a prohlásil, že závazky Francie k vojenské pomoci mladé středoevropské republice v případě jejího napadení jsou posvátné a nelze se jim vyhnout. Kdy Spojené království zase zaručovalo Francii, že v takovém případě pošle na pomoc vlastní armádu. Přesto pak Neville Chamberlain a Édouard Daladier dohodu s Německem 29. září 1938 podepsali. Není tak divu, že Evropou dnes rezonují vzpomínky na Mnichov a následný vývoj událostí, kde lze nalézt celou řadu paralel s tím, co se odehrává dnes kolem Ukrajiny.
Ovšem Německo a Spojené království vystupují dnes v úplně jiné roli. Britský premiér Keir Starmer se ve čtvrtek 27. února setkal s prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně, kdy se dohodli na tom, že zahájí práci na nové americko-britské obchodní dohodě. Premiér Starmer také do Bílého domu přivezl dopis krále Karla III., kterým zve Trumpa na druhou státní návštěvu. Ovšem Trump již dříve kritizoval Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že „neudělali nic“ pro ukončení války na Ukrajině. A tak se spekulovalo se o tom, že Starmer na schůzce v Bílém domě diskutoval i bezpečnostní „zálohu“ v evropském mírovém plánu pro válku na Ukrajině.
Britský premiér Starmer vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby nepřipustil mírovou dohodu na Ukrajině, která by „odměnila“ Rusko nebo jeho spojence. „Pane prezidente, vítám váš hluboký a osobní závazek přinést mír a zastavit zabíjení,“ řekl Starmer na společné tiskové konferenci po čtvrtečním setkání obou vůdců v Oválné pracovně. „Ale musíme to dát do pořádku. Ve Spojeném království je znám slogan z dob po druhé světové válce, že „musíme vyhrát mír“, a to je to, co musíme udělat nyní, protože to nemůže být mír, který odměňuje agresora, nebo který povzbuzuje nebezpečné režimy, jako je Írán,“ dodal k tomu. Starmer na tiskové konferenci také oznámil, že Spojené království přijalo „největší trvalé zvýšení výdajů na obranu od studené války“.
V pátek pak v Bílém domě přivítal prezident Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Avšak rádoby srdečný rozhovor skončil křikem před médii v Oválné pracovně, když Trump svůj ukrajinský protějšek okřikl, aby byl více vděčný za americkou pomoc, načež ho obvinil z „hazardování s třetí světovou válkou“. Ve vyhroceném střetu v Bílém domě se Trump i Zelenskyj opakovaně přerušovali během toho, co mělo být předehrou k podpisu dohody o nerostných surovinách, kdy se do osočování Zelenského zapojil i americký viceprezident J.D. Vance. Tisková konference, která se měla konat během dne, byla pak zrušena a Zelenskyj byl požádán, aby opustil Bílý dům. Volodymyr Zelenskyj v pozdějším rozhovoru pro Fox News řekl, že veřejná hádka „nebyla dobrá“, ale vztah mezi ním a Trumpem by mohl být zachráněn.
Mezi evropské lídry, kteří vzápětí vyjádřili Zelenskému podporu, byli francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a polský premiér Donald Tusk. Friedrich Merz, od kterého se očekává, že se stane příštím německým kancléřem, v reakci na tuto událost napsal, že stál s Ukrajinou „v dobrých a testovacích časech“, k čemuž dodal: „Nikdy nesmíme zaměňovat agresora a oběť v této hrozné válce.“ Rusko mezitím uvedlo, že Trump a Vance jednali zdrženlivě, přičemž mluvčí ministerstva zahraničí má považovat za zázrak, že tam Zelenského nelískli po papuli.
Ovšem poté, co schůzka ve Washingtonu nakonec přerostla ve spor o americkou podporu Ukrajině, s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským hovořil britský premiér Keir Starmer. Mluvčí britské vlády z Downing Street 10 k tomu řekl: „Premiér dnes večer mluvil jak s prezidentem Trumpem, tak s prezidentem Zelenským. Udržuje si neochvějnou podporu Ukrajině a dělá vše, co může, aby našel cestu k trvalému míru založenému na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny.“ K čemuž ještě dodal, že se premiér těší, jak v neděli „přivítá mezinárodní vůdce včetně prezidenta Zelenského.“
Vodymyr Zelenskyj tak zamířil do Spojeného království, kde se v neděli setká s králem Karlem III. a kde také britský premiér Keir Starmer pořádá summit evropských lídrů, na kterém se bude diskutovat o válce na Ukrajině. Setkání v Londýně navazuje na nedávná pařížská jednání, pořádaná francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, se zaměřením na posílení pozice Ukrajiny prostřednictvím pokračující vojenské pomoci a zvýšeného ekonomického tlaku na Rusko, jak uvádí Starmerova kancelář. Na summitu v Londýně se sejdou vůdci z Francie, Německa, Dánska, Itálie a Turecka, čerstvě pak byli pozváni i lídři Nizozemska, Norska, Polska, Španělska, Finska, Švédska, České republiky a Rumunska. A Starmerova kancelář očekává, že se summitu zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Před vlastním zahájením summitu má premiér Starmer vést osobní rozhovor na Downing Street s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, která v lednu na Floridě jednala s Donaldem Trumpem v jeho soukromé rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach, přičemž s ním hovořila po telefonu už v listopadu loňského roku krátce po jeho vítězství. Podle prohlášení italské vlády tehdy oba vyjádřili připravenost úzce spolupracovat na všech důležitých mezinárodních tématech. Ačkoli nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti z jejich setkání v Palm Beach, podle italských médií měla Meloniová s Trumpem hovořit nejen o obchodních otázkách a krizi na Blízkém východě, ale i o válce na Ukrajině. Kdy kancelář italské premiérky odmítla obsah tohoto jednání blíže komentovat.
Jinak řečeno, pokud se v neděli 2. března 2025 v Londýně začne vyjednávat o zachování míru v Evropě, pak tato jednání proběhnou nejen za účasti Ukrajiny, ale i za účasti čtyř mocností, jejichž představitelé v roce 1938 podepsali mnichovskou dohodu. Kdy ovšem žádný z dnešních lídrů těchto států nevěří, že lze míru v Evropě dosáhnout ustupováním agresorovi.
/psáno v sobotu 1.3.2025 večer/
Prezident Donald Trump ve středu 25. září 2019 v New Yorku na bilaterálním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v decentním obleku. Zdroj: Wikipedie. Foto Shealah Craighead, oficiální fotografie Bílého domu, jako dílo federální vlády USA je ve veřejné doméně.
Odkazy na původní zdroje :
Britský premiér Keir Starmer se setkal s Donaldem Trumpem:
Starmer mluvil s Trumpem i Zelenským po hádce v Bílém domě:
https://www.bbc.com/news/articles/c3vw9p5lw5xo
Italská premiérka Meloniová se na Floridě sešla s Donaldem Trumpem:
Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině:
