29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

SVĚT: Paradoxy žebříčku PISA

Ekonomové se celkem shodují v názoru, že lidský kapitál je dnes nejdůležitějším výrobním faktorem. Peníze si lze půjčit, suroviny lze dovážet, ale obstarat si vzdělaný národ není tak jednoduché.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. N. 10.12.2019 22:44

"Produktivita každé generace studentů je dána potenciálem malého počtu jedinců na špičce. A zatímco Západ investuje ohromné prostředky do studentů s nízkým IQ – zcela marně, neboť z nich nikdy nebudou inovátoři –, Izrael investuje do těch, kdo jsou schopni něco dokázat." Zajímalo by mě, co pak ti inovátoři s vysokým IQ budou dělat v prostředí, kde ostatní umí ztěží číst a psát (protože se do nich neinvestovalo.) Emigrují? Ten článek se mi nelíbí. Šetření PISA poskytuje spousty cenných údajů. A zrovna zprůměrovaný výsledek za celou zemi mi přijde jako ten nejméně podstatný. (Ale čtenářům se nejvíce líbí, protože to hodně připomíná fotbal nebo hokej: kdo vyhrál?). Daleko zajímavější je srovnání třeba jaké procento žáků prakticky neumí číst anebo jaké jsou meziregionální rozdíly. Víte např. jak jsou na tom u nás patnáctiletí kluci se čtením? A jak jsou na tom ti v Šanghaji? A proč je Ústí na úrovni Rumunska a Praha na úrovni Dánska? A proč analytik Kohout neklade analytické otázky a místo toho si tahá z palce vodové hypotézy, jejíchž cílem je jen levně vycinkat inkluzi? Tolik otázek, tak málo odpovědí... V tomhle článku jsou aspoň nějaká čísla, nejen domněnky páně Kohoutovy. Sláva měření! https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bude-vase-dite-ve-skole-uspesne-zalezi-ve-kterem-kraji-zijete-84253?dop-ab-variant=100&seq-no=1&source=hp&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null&fbclid=IwAR2k1JIX4oQsvkmzG-WhUTAMt_C0Ws1UCs3yZu-rnYOT1s_mjKVDhi39erU

Š. Hašek 10.12.2019 16:59

Od Masaryka po Husáka se investovalo do obojího, tak nějak postaru. Třídilo se a škola nebyla holubník, učilo se i v pátek.

Viz "cena českomoravského emigranta" na trhu Západu během všech obdobích emigrace během dvacátého století.

Rozvracečů školství je několik: Buzková, Valachová, ...... kryty záda mají "pedagogy", kteří zrušili matematiku a neučí. Protože socializují a po "týdenní týmové práci je objevena (!!!) trojčlenka".

Vietnamští spolužáci pracují netýmově, dělají lehce přijímačky a jejich týmoví Češi jim budou v budoucnu uklízet podlahy v obchodech .....

B. Carina 11.12.2019 16:40

To s těmi vietnamskými žáky mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Další zajímavá věc je, jakým způsobem se vietnamští rodiče chovají ke škole a pedagogům. Pokud učitel doporučí, aby jejich dítě v něčem přidalo, něco dělalo jinak, tak je většinou do krátké doby vidět výsledek, snaha. U českých rodičů toto nebývá pravidlem. Většinou je chyba v učiteli a jejich dítě je super přeci!

M. Pivoda 10.12.2019 15:20

Podnikatelský úspěch se vzděláním příliš nesouvisí. To si lze statisticky ověřit.

A dle mých zkušeností na několika českých univerzitách, seděli podnikatelé a potenciální podnikatelé vždy v poslední řadě ve třídě. Výjimkou byl cizinec-podnikatel, který si sedl do první řady, aby lépe rozuměl české výslovnosti.

V. Církva 10.12.2019 14:20

Opatrně s těmi statistikami. Pár Číňanů co znám jaou skutečně inteligentní, ale to je i tím že v té miliardě se pár zěch nejlepších najde, že by i zapadlá Čína byla na stejné úrovni?

I kdyby autor tu míchá inteligenci se sociální inteligencí (to s tím Maem). I Hitler měl kolem sebe hodně inteligentních darebáků.

A o se týká inkluze. Civilizaci žene dopředu pár nejschopnějších špiček, ale bez podhoubí celkově inteligenčně ale i prodemoktatické rozvinuté společnosti se celkový pokrok nekoná. Ani sociální inteligence není nepodstatná. Školství musí umět připravit špičky i většinu. U těch slabých jse o jejich socializovatelnost. Agresivní nevzdělatwlný jedinec jen narušuje výuku. U hodného handikapovaného dítěte je to asi dost individuální. Kolektivu moc neuškodí.

P. Kubáč 10.12.2019 13:47

Obávám se že investice do talentů má háček, pozorovatelný v Evropě. Talentovaní musí směřovat někam do reality, ne deklamovat politicky korektní fráze, jak jsem nedávno slyšel studenty české školy pro miliardářské dětičky - Open Gate.

J. Jurax 10.12.2019 13:58

Je otázkou, zda škola pro miliardářské děti je totéž co škola pro děti s vysokým IQ, resp. s vysokými studijními předpoklady.

A taky vyvstává otázka, co tam do těch dětiček cpou a jaké na ně kladou nároky intelektuální i jiné.

V. Církva 10.12.2019 14:30

Ano taky si myslím, že autorovi nešlo o ekonomické elity. I když pozor na lidi nadané v matice ale třeba naprosto asociální. Dokonce u některých extrémě nadaných lidí je typycké asociální chování a to nejde jen o extrémy jako Aspergrův syndrom. A je jsem zase u Gréty.

P. Staronový 10.12.2019 14:05

Investice do talentů je hlavně vytváření příležitostí.

J. Schwarz 10.12.2019 12:16

Investice do inkluze vyplývají z idiotských představ o "sociální spravedlnosti". Pokud oficiální ideologie hlásá že bohatství produkuje "společnost" pak je přirozený požadavek na jeho rovnoměrné přerozdělování. A to se týká i investic do "vzdělání", pokud se tomu tak dá stále říkat.

I. Spálený 10.12.2019 11:18

Izrael není jednolitý. Většinu významných postů zastává obyvatelstvo původem z východní Evropy. Právě tato skupina táhne průměr nahoru. Ale díky vysokému pracovnímu nasazení obou pohlaví mají málo dětí, takže rychle ztratí vliv. Naopak skupiny, kde jsou ženy třeba už od 15 let v domácnosti, se explozivně rozrůstají. To je téměř neřešitelný problém, který má dnes mnoho zemí. I Čína, kde mělo většinové obyvatelstvo povoleno pouze jedno dítě na ženu, takto znásobila svoje národnostní problémy.

P. Staronový 10.12.2019 11:29

Čínské národnostní problémy? Byly by menší, kdyby se Chanové nešířili po okolí jako rakovina.

V. Novák 10.12.2019 12:46

Zřejmě proto, že ne-Chanové měli povoleno dětí více...

P. Staronový 10.12.2019 14:06

A šíří se?

V. Novák 10.12.2019 16:00

Když jsou schopnější...

A že jsou dokazují i tím, že se dokážou šířit i při tom hendikepu jednoho povoleného dítěte na rozdíl od menšin.

I. Spálený 10.12.2019 16:43

Nezbytně ano. Minulé kolo testů zveřejnilo i vyhodnocený podíl nadaných žáků v jednotlivých zemích. To byly hodnoty i 2 řády pod českou hodnotou. Nějaký pokles lze čekat i uvnitř Číny. Pokud se dá z místních zdrojů dodat do firmy tak maximálně ředitel, musí se zbytek vedoucích sehnat jinde nebo zavřít krám. V některých zemích také školy nefungují vůbec a 2/3 žáků je opouští bez dohledatelných stop vzdělání. Tedy umí číst a psát, ale nechápou obsah textu. Nejhůře dopadlo evropské Kosovo, dlouhá léta spravované EU.

J. Fridrich 10.12.2019 11:12

" Investovat do špiček, nebo do inkluze? " - Špatně už položená otázka - dle hesla " ode zdi ke zdi..". Tak to ale přece není. Ve schopnostech a inteligenci dětí, ale i dospělých lidí je přece nejpočetnější ten STŘED-PRŮMĚR, pak je část dětí s nižší inteligencí, kde je třeba speciální - pomalejší a snížená úroveň výuky. A jsou také děti mimořádně schopné a je třeba se jim také - a především cíleně VĚNOVAT - ty budou jednou posouvat naši společnost dopředu...

U nás se nyní z neznámých důvodů kolem této zcela přirozené skutečnosti chodí jako kolem " horké kaše " - to je ale realita...

J. Jirka 10.12.2019 12:04

Mimořádně schopným dětem se nemá téměř kdo věnovat, protože většinu současných "pedagogů" svými schopnostmi převyšují o několik tříd.

Dvakrát jsem se v Praze zúčastnil celostátní konference učitelů na téma vzdělávání nadprůměrně inteligentních dětí, kterou pořádala Mensa a bylo až směšné pozorovat, jak se účastníci zaregistrovali, vyzvedli si tašky s propagačními materiály a šup na nákupy. Vrátili se až na oběd zdarma a zmizli definitivně.

V sále, kde mělo 250 lidí poslouchat celkem zajímavé přednášky jich během dne většinou nebylo ani dvacet.

Ostatně školy teď hromadně nakupují moderní interaktivní pomůcky, často opravdu vymakané tak, že je děti milují, ale dodavatelé si stěžují, že je učitelé buď nepoužívají, nebo dokonce sabotují, nikoli sice házením dřeváků (sabot) do soukolí, ale "záhadným" ztrácením a ničením částí pomůcek, kabelů, ovladačů a podobných nezbytností.

Ostatně, o to mít mimořádně inteligentní voliče žádná politická strana moc nestojí, protože kdo z nich by jim pak tak snadno uvěřil, že "bude líp"? A připočteme-li k tomu starou českou tradici vraždění a později vyhánění národních elit do ciziny, není se současnému stavu věcí co divit.

J. Fridrich 11.12.2019 9:10

Souhlas - je to bohužel tak, jak píšete...

V. Pavelka 11.12.2019 10:41

Chtělo by to rozehnat ministerstvo školství ,to je žába na prameni , všeho rozumného.

L. Písařík 10.12.2019 10:29

Produkcre školní průměrnosti. Vidím na případu mnohých žáků 5. třídy, přesto, že byli v nižších třídách dobří a vynikající, přestává je škola bavit a stávají se průměrnými. Protože se ve vyučování nudí, učitel se totiž musí věnovat výuce inkludovaných, aby pochopili něco z toho, na co očividně nemají. Není to jejich vina, jsou prostě takoví. Ta situace způsobí, že vynikající studenti, kteří by si zasloužili výuku, která by je bavila, se stanou průměrem. Není se čemu divit, pokud výuka bude praktikována tímto způsobem.

R. Langer 10.12.2019 10:43

Ano. Výuka by měla schopné motivovat.

J. Kanioková 10.12.2019 14:48

R^R^R^

B. Carina 11.12.2019 16:49

Nic nového pod sluncem. Dogma rovnosti známe z doby před třiceti lety. Rovnosti v mizérii. Asi to máme pod kůží více, než se zdálo.

L. Severa 10.12.2019 10:04

Nepostřehl jsem jak se to hodnocení dělá. Kolik studentů z každého státu, jaký je výběr, zda losováním které zajišťuje nějaká mezinárodní komise, nebo si je vybere každý stát sám. V tomto případě by asi kvalita byla ovlivňovněna kvantitou. (Číňanů je trochu víc než třeba Izraelců.)

Z. Lapil 10.12.2019 10:22

Google na dotaz Hodnocení PISA Metodika vydá 350 000 odkazů. Vypadají celkem relevantně, ale nemám ani chuť ani schopnost je nějak přežvýkat a shrnout.

Na jednom z nich (http://jdem.cz/ffput3) je prezentace z jakési přednášky a je tam tabulka: v ČR se v jednotlivých letech a dovednostech (čtenářská; matematická; přírodovědná. Víc jich asi není) zúčastnilo 250 až 350 škol a 6500 až 10 000 žáků.

Všechno to jde přes OECD, takže metodika nebude snadno napadnutelná.

Jste-li mocen angličtiny nebo francouzštiny, možná vám bude k něčemu toto: http://www.oecd.org/pisa/test/

J. Pavel 10.12.2019 10:03

Doporučuju knihu Petra Bakaláře, Tabu v sociálních vědách. Proč jsou Číňané a Indové v čele tabulky je jasné, je jich násobně víc než kvalitních škol. Proto je vzdělání vzácnost a záruka kvalitního života. To funguje jako neuvěřitelný motivační faktor studentů. Pamatuju svého učitele angličtiny - mladého Inda. Středoškolák v Indii se učí denně 12 hodin a přes víkend se doučuje. Cíl je jednoduchý - dostat se na Univerzitu a pak kariéra. Jinak bude pást krávy.. U nás je vzdělání dostupné pro každého, naopak se vysoké školy doprošují studentů. Motivace veškerá žádná, absolventi kdečeho se bez problémů uchytí ve státní správě.

Z. Lapil 10.12.2019 10:23

Jo, to dává smysl.

J. Ježek 10.12.2019 9:35

Soudružka Valachová to jako ministryně školství pochopila. Zavedením inkluze se sníží úroveň vzdělanosti celého národa. A národ nemyslících blbů bude co? No přece volit socany, komouše a andrejovce!

...a vo tom to je!

A. Hrbek 10.12.2019 9:18

Zákony přírody jsou neúprosné - Gaussova křivka rozložení IQ stále platí.

Pokud někdo vyhlásil, že značná část české populace musí mít maturitu a vysokoškolské vzdělání, pak to zákonitě znamená, že maturitu a vysokoškolské vzdělání musí mít i ti, kteří mají nižší IQ. Aby se toho dosáhlo, musí se snížit úroveň maturit a vysokoškolského vzdělaní. Takže vysokoškolské vzdělání mají jak ti s vysokým IQ, tak i ti se středním IQ a maturitu jak ti se středním IQ, tak i ti s nižším IQ.

Současná vláda chce dokonce z maturit vyloučit matematiku - základ logického myšlení.

Má nakonec pravdu - jak ukazuje zkušenost, převážná část pracovníků v montovnách a v potravinářských kolosech středoškolskou matematiku příliš nepotřebuje. A těch několik, kteří matematiku ve svém povolání nutně potřebují, je možno vychovat i jinak.

Ale smiřme se s tím, že vědeckotechnický pokrok na střední úrovni budou u nás realizovat jiní a že na vysoký pokrok směřující na špičkovou úroveň dosáhneme jen výjimečně.

A tomu bude odpovídat jak naše zaměstnání, tak naše životní úroveň.