Nizozemí je země s dlouhou imigrační historií, kam tradičně míří uprchlíci před politickým a náboženským pronásledováním. Dnes tam směřují ovšem i uprchlíci ekonomičtí. Nizozemí je malá země a má značnou hustotu obyvatel. Jak se s přívalem uprchlíků vyrovnává? Jedním slovem: těžko.To ale není adekvátní odpověď.

Zkusme se na celou problematiku podívat prostřednictví případu somálské imigrantky Ayaan Hirsi Ali. Tato, dalo by se říci aféra, nyní otřásá Holandskem a dostává se jí mediální pozornosti i v zahraničí.

Stručný životopis *) a základní fakta: Ayaan Hirsi Ali přijela do Nizozemí v roce 1992 a požádala o politický asyl. Během pěti týdnů jí byl bez problémů udělen tzv. A-status, čili trvalé povolení k pobytu, a roku 1997 nizozemské občanství. Od samého počátku pracovala (např. jako uklizečka), a protože holandštinu zvládla rychle, také jako tlumočnice a překladatelka. Přitom studovala na vysoké škole obor sociální pracovník, ve kterém nějaký čas i působila, a potom na universitě, kde dosáhla doktorandského titulu v oboru politologie. Vzhledem k důvodům své emigrace ze Somálska byla vždy silně politicky činná. Protože byla muslimkou, zajímaly ji především problémy spojené s (často spornou) integrací svých spoluvěrců a brzy se tedy stala na téměř pět let členkou politické strany levého zaměření (PvdA). Čím více zkušeností získávala, tím spíše si uvědomovala, že levicový program jejímu očekávání ani cílům nevyhovuje, a proto přestoupila v roce 2002 do politické strany liberální (VVD). V roce 2003 byla za tuto stranu zvolena do parlamentu, kde se zabývala integrací a emancipací. Jelikož se věnovala hlavně nerovnoprávnému postavení muslimských žen v jejich vlastní komunitě, získala si mnoho nepřátel, a to nejen mezi muslimy. Ayaan Hirsi Ali se během své tlumočnické práce a praxe v sociální oblasti blízce seznámila s vážnými problémy muslimské ženské populace a rozhodla se na tuto situaci nejen důrazně upozorňovat, ale pokud možno pokusit se ji zlepšit. To se nelíbilo a nelíbí nejen muslimské komunitě, ale především multikulturalistům, kterým byla a je trnem v oku, neboť zpochybňuje jejich názory na spokojené a mírumilovné soužití různých kultur v jedné společnosti.

Když byl marokánským muslimským radikálem Mohammedem Bouyerim v roce 2004 rituálně nožem vražděn a střelnou zbraní dovražděn nizozemský filmař Theo Van Gogh, byl oběti na hrudi nožem připíchnut lístek se jménem Ayaan Hirsi Ali jako následující cíl. Uchýlila se tedy na čas do zahraničí a po návratu žila z bezpečnostních důvodů v kasárnách. (Drobný, ale saillantní detail: když se konečně mohla přestěhovat do normálního bytu, pod permanentní ochranou policie, prosadili si její sousedé soudní příkaz k jejímu vystěhování...)

Od roku 2003 obdržela několik prestižnách mezinárodních cen: v Holandsku, Belgii, Dánsku a Švédsku. Americký časopis TIME ji v roce 2005 vyhlásil za jednu ze stovky nejvlivnějších lidí na světě, časopisem Reader´s Digest byla prohlášena Evropanem (resp. Evropankou) roku 2005 a člen norského parlementu Christian Tybring-Gjedde Ayaan Hirsi Ali navrhnul na Nobelovu cenu míru v roce 2006.

Její činnost se však neomezuje jen na politiku.

V roce 2004 natočila podle svého scénaře krátký film Submission (Poddanství) s (později rituálně zavražděným) režisérem Theo van Goghem. Film vyvolal mnoho povyku, především ze strany islamistů, ale i multikulturalistů (ve smyslu "Zabijte posla špatných zpráv!"). Film jedná o ponižování, utiskování a týrání muslimských žen, způsobeném pravděpodobně doslovnou či mylnou interpretací Koránu. Přes tuto nenávistnou kampaň Ayaan Hirsi Ali oznámila, že film bude mít pokračování Submission II. Scénář je již napsán, ovšem dosud se nenašel nikdo, kdo by měl odvahu se na jeho realizaci podílet...

V roce 2002 byla vydána její knížka Továrna na synáčky (De zoontjesfabriek), kniha o ženách, islámu a integraci, ve které autorka říká: Status muslimské ženy je tím vyšší, čím více má synů. Když se mojí babičkyy ptali, kolik má dětí, odpovídala: ´Jedno.´ Měla devět dcer - a jednoho syna. Tak mluvila i o nás. Že rodina má jen jedno dítě. ´A co my,´ ptaly jsme se se sestou.´Vy pro nás pořídíte synáčky.´... Aby svůj budoucí úkol továrny na synáčky mohly dívky co nejlépe splnit, učí se odmalička přizpůsobování: .Alahovi, otci, bratrovi, rodině, klanu... Musí být vždy trpělivé, i když od nich muži požadují nejstrašnější věci. A za to přijde odměna na nebesích...Pro ženy jsou v ráji datle a hrozny. Jinak nic."

V roce 2004 vyšla další její knížka "Klec pro panny", kde se podrobněji zabývá sexuální morálkou islámu. Obsese, týkající se zachování panenství, vede k tomu, že muslimské dívky jsou prakticky odsouzeny k domácímu vězení a často musí podstoupit znetvoření svých pohlavních orgánů, tzv. ženskou obřízku (která má několik stupňů podle intenzity zásahu).**)

O pokrytectví v souvislosti s panenstvím svědčí i to, že pokud rodiče své dcery "neuhlídají", je možno panenskou blánu (v Nizozemí bezplatně) operativně nechat obnovit - a "čest" rodiny zůstává zachována.

Autorka vidí "Klec pro panny" jako klec dvojitou: ve vnitřní jsou uvězněny ženy a dívky, ve vnější kleci je od světa oddělena celá islámská kultura. A to se týká především 15 milionů muslimů, kteří žijí na Západě.

Její publikace a ostatní aktivity Ayaan Hirsi Ali způsobily mnoho nepřátel, kteří ovšem nezaháleli.

Kdo jsou jejími nepřáteli?

Jak už bylo řečeno výše, jsou to především tzv. radikální muslimové, ovšem z kontextu vyplývá, že nejen ti radikální.

Ayaan Hirsi Ali má však nepřátele i na druhé straně spektra, mezi autochtony nepolitickými, kteří problematice vůbec nerozumějí, informace nehledají a řídí se jen jakýmsi stádním instinketem, že "to bylo v novinách", a nikoliv aspoň zdravým rozumem typu "hloupého Honzy".

Ale nejpočetnějšími nepřáteli jsou zastánci multikulturalismu ***), kulturní relativisté a levicoví intelektuálové, v širším smyslu i jiní lidé levicového zaměření (typu bývalého prezidenta USA B. Clintona, který tvrdí, že Západ se nepotýká s problémem islámu jako takovým, nýbrž pouze s islamistickými násilnickými extremisty, ač uplynulých čtrnáct století v našich dějinách ukazuje jiný obraz.)

Tito aktivisté, ohnivě zpochybňující západní univerzalismus, prohlašují, že kultury jsou si rovny, takže naše hodnoty a normy nesmíme vnucovat jiným.

To je pravda, ale jen po určitou hranici.

V naší západní kultuře, jinými slovy na našem území, platí naše pravidla a nejsme povinni přejímat od přistěhovalců pravidla, které jsou nám cizí. Právě tak, jako muslimové nejsou povinni přejímat naše pravidla ve svých zemích. (Nemá smysl argumentovat, že kdysi jsme jim náš způsob života také vnucovali. Žijeme v 21. století.)

Lidé spojení s levicí prohlašují, souhlasně se svým klasikem, že "náboženství je opium lidstva", bez zábran zesměšňují křesťanskou i židovskou víru a posmívají se jejím představitelům a zastáncům. Ale od té doby, co se v Evropě rozmohl islám, změnili (jednostranně) své absolutní protináboženské stanovisko a ohánějí se respektem, pochopením, ohleduplností či trpělivostí, a podobně - k islámu. Jako příklad stačí uvést jejich postoj k nedávné aféře s dánskými karikaturami proroka Mohameda, kde odsuzovali svou vlastní kulturu a její svobody, omlouvali se paličům ambasád atd. kvůli několika obrázkům (!), ale nechávájí je naprosto chladnými např. opakované výzvy k vymazání židovského státu z mapy a pochybách (i kreslených vtipech!) o holocaustu.

Ale vraťmě se k Ayaan Hirsi Ali.

Ayaan se nikdy netajila tím, že po příchodu do Nizozemí neuvedla své přesné jméno a datum narození. Ale je obecně známo, že uprchlíci neudávají pravá jména, hlavním důvodem je, aby nebyli snadno identifikovatelní pro režimy, ze kterých uprchli a které kritizují v zahraničí, a tím neuvedli do nebezpečí příslušníky svých rodin, kteří v zemi zůstali. Podle odhadů v tisku tak činí 1 ze 3 žadatelů o asyl. Aayaan Hirsi Ali se neprovinila tím, že neuvedla své pravé jméno, neuvedla jen jedno ze svých jmen: Magan. Přesto její nepřátelé pro ni nemají jiné slovo než "lhářka".

(Pokud jde o ostatní žadatele o asyl v podobné situaci, jsou mnohem ohleduplnější, ti prý jen něco "zamlčeli" nebo "neuvedli přesně". Opravdu? A jak je to s těmi, kteří přilétají do Nizozemí letadlem bez pasu? Jak se do toho letadla vůbec dostali? Jakto, že pas během letu "ztratili"? Tím se výše zmínění nezabývají.)

Jaké je tedy skutečné jméno Ayaan? Sama o tom říká:" Jmenuji se Ayaan, dcera Hirsi(ho), který je synem Magan(a), syna Isse(ho), syna Guleid(a), který je synem Ali(ho)... atd., jsem členkou klanu... Můj praotec je Darod, který přišel do Somálie z Arábie před osmi sty lety a založil tam velký klan Darodů... Jak se jmenuji? Teď už to víte..." Její kolegove v politických stranách o tom však věděli od začátku a s nimi i mnoho dalších, o to se postarala několikrát sama Ayaan, naposledy předtím, než kandidovala v roce 2002 do parlamentu.

Rozbuškou k "upálení panny ve zbroji" byla zpočátku celkem banální záležitost kolem kosovské školačky Taidy Pasic, která se se svou rodinou neúspěšně pokoušela získat v Nizozemí povolení k trvalému pobytu. (Tato muslimská rodina obdržela od nizozemského státu 7 000 euro za dobrovolný návrat do Bosny. Taida však použila 4 000 euro na to, aby se pomocí prostředníka mohla vrátit do Nizozemí nelegálně, na francouzské turistické visum, což byl podvod a Taida byla, přes pokřik výše zmíněných, rozhodnutím soudce letecky poslána zpět do Bosny. Na letišti na ni čekala jednak limuzína nizozemské ambasády, jednak její otec - prý chudobný - s vlastním autem. Více viz nP 2/2006.)

Holandské zákony praví, že pokud někdo získá povolení k pobytu nebo občanství podvodným způsobem, např. když při příjezdu neudá pravé jméno a datum narození, bude mu toto odebráno.

A právě toho využili nepřátelé Ayaan Hirsi Ali.

15.května 2006 nezbývalo ministryni R.Verdonk (imigrace a naturalizace), na základě článku 14, týkajícího se zákona o státní příslušnosti, než Ayaan Hirsi Magan oznámit, že její nizozemská příslušnost je prohlášena za neplatnou.

To znamená, že může být ze země vyhoštěna.

Doufejme, že tato hranice nevzplane.

Ale už doutná.

P.S. Dne 11.5.06 štáb holandské TV III. v pořadu Zembla odvysílal tendenčně zaměřený pořad týkající se minulosti Ayaan Hirsi Ali. Jednostranný proto, že např. její bratr své tehdejší, Ayaan poškozující, výroky na kameru krátce nato odvolal.

Příslušníci známé radikální islámské skupiny Hofstadgroep (jejímž předákem byl vrah Thea van Gogha), doručili po odvysílání pořadu do budovy TV květiny a marokánské koláčky pro tvůrce pořadu.

*) Stručný životopis: Narodila se r.1969 v Somálsku v muslimské rodině. Její otec byl jako politický odpůrce diktátora M.S. Barre vězněn a v roce 1976 uprchl do zahraničí. Rodina odcestovala za ním. Přes Saúdskou Arábii a Etiopii se dostali do Keni, kde jim byl udělen status uprchlíků. Ayaan byla přinucena ke sňatku s bratrancem, své svatby se však nezúčastnila. V roce 1992 uprchla z Keni přes Německo do Nizozemí, kde byla v roce 1997 naturalizována. (Dále viz článek.)

**) Ženská obřizka je stále běžně praktikována především v rovníkové Africe, ale i v jiných muslimských zemích. Provádí se i u muslimek žijících v Evropě. (Viz cirkumcize, klitoridektomie, infibulace.)

Protože je tento zákrok v evropských státech zakázán, odvážejí rodiče o prázdninách dívky do země původu, tudíž za jejich zmrzačení po návratu do Evropy nemohou být trestáni.

O příslušném zákonu se, aspoň v Nizozemí, uvažuje.

***) Multikulturalismus je jen jiné slovo pro apartheid, říká Gilles Kepel, francouzský politolog.

Z mnoha pramenů aspoň tyto:

S.P. Huntington: Střet civilizací
G. Kepel:Boží pomsta
www.liberales.be.
www.parlement.com
www.vpro.nl/programma/zomergasten/
nl.wikipedia.org/wiki/Ayaan_Hirsi_Ali
"De heilige Ayaan" (vysílání tv-programu NL III 'Zembla', 11/5 2006)

(Napsáno pro časopis nPolygon)