Sobota 14. prosince 2024, svátek má Lýdie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SVĚT: Orientální finesy

Válka v Libyi se stává rutinou a mizí z titulních stránek novin. Mezinárodní koalice válčí na straně povstalců a bombami jim klestí cestu do Tripolisu. Je zřejmé, že pravým cílem zásahu je sesazení Kaddáfího, leč nikdo to veřejně nepřiznává, neboť by to šlo nad rámec rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Kýžený výsledek tažení jen málokoho zajímá. I s přihlédnutím k zásobám energetických surovin je totiž reálný význam Libye v regionu omezený. Zvlášť na pozadí událostí v Jemenu, Bahrajnu a Sýrii, jež mohou mít nesrovnatelně větší dopad na regionální rovnováhu sil. Libye každopádně není Irák ani Afghánistán a sotva tam západní mocnosti uvíznou na delší dobu. Mnohem obtížnějším úkolem je pokus o bilancování tří měsíců pozdvižení na Blízkém východě, jež k nepoznání proměňuje světovou politiku.

Většina pozorovatelů má za to, že události snižují vliv vnějších sil na regionální situaci. Západní země svůj postoj vůči událostem formulovaly jen těžkopádně a rozhodovaly se živelně, pod tlakem okamžitých okolností.

Z těchto příčin prudce vzrostla úloha regionálních hráčů. Saúdská Arábie spolu s Radou zemí Perského zálivu nečekaly na ničí požehnání a ujaly se obnovení pořádku v Bahrajnu. Nikdo si ani nevšiml paradoxu, že mezinárodní společenství v tomto případě, na rozdíl od Libye, v zájmu uchování statu quo vystoupilo na straně moci proti protestujícím. Stejně trapná je snaha západní koalice legitimizovat své počínání souhlasem Ligy arabských států, tohoto „spolku diktátorů“, jehož členové doma provádějí totéž, za co chtějí trestat Kaddáfího. K situačnímu humoru přispěl krutovládce Súdánu Umar Bašír, když vyjádřil ochotu připojit se k akcím na ochranu civilního obyvatelstva v Libyi, ač je sám soudně stíhán za válečné zločiny spáchané na civilistech ve vlastní zemi. Jeho upřímně míněnou nabídku západní koalice s díky odmítla.

Dnes už víme, že na demokracii v arabských zemích si ještě chvíli počkáme. Je také jasné, že ať již zde k moci přijde kdokoli, noví vládcové budou muset citlivěji vnímat hlas ulice, a ta je naladěna spíše nacionalisticky. Perspektivu neodvratné islamizace zatím nelze s jistotou ani potvrdit, ani vyvrátit. Faktem je, že islamisté zatím nebyli hybnou silou protestů, což neznamená, že nedokážou z nových možností vytěžit maximum.

Blízkovýchodní feérie leccos vypověděla o stavu Evropy. „Arabské jaro“ ukázalo, že Evropská unie není schopna ovlivňovat důležité procesy nejen na globální, ale také na regionální úrovni. A to i přesto, že státy, jimiž cloumají nepokoje, jsou spojeny s EU zvláštními vztahy. Vojenské tažení započalo jako samostatná akce dvou národních států – Francie a Velké Británie – mimo institucionální rámec NATO a EU. Bylo to v podstatě zoufalé gesto směřující k obnovení zašlé slávy, když už osvědčené bloky, jak se zdálo, selhaly. Později se Severoatlantická aliance k operaci váhavě připojila, zatímco Evropská unie zůstala mimo hru. Nůž do zad toho, co se mělo stát společnou zahraniční politikou a bezpečnostním systémem EU, vrazilo Německo, které se nejen zdrželo hlasování v Radě bezpečnosti OSN, ale i vůči ostatním nápadům partnerů zaujímá ostentativně indiferentní postoj.

Zvláštní poměr sil se utvořil v Radě bezpečnosti OSN. Její nynější složení je symbolické: členství Brazílie, Indie, Německa a Jižní Afriky z ní dělají prototyp ideálního vrcholného orgánu, jak o něm sní teoretici reformy OSN a jakým zřejmě na trvalém základě nikdy nebude. Pět nadmíru vlivných zemí se od rezoluce 1973 zdrženlivě distancovalo, čímž akci umožnilo. Optimisté v tom spatřují důkaz obrody největší mezinárodní organizace coby akceschopného orgánu řízení světových dějů. Avšak pozdější prohlášení těchto nezúčastněných států spíše než dojem konsenzu posilují dojem vzájemného odcizení. Dávají tak najevo, že otázka této války nebo tohoto míru je v podstatě nezajímá. Bez účasti zemí s celou třetinou světového obyvatelstva se každá legitimita válečného podniku zdá být poněkud pofiderní. Naděje na to, že společná účast ve vojenské operaci v těsné blízkosti vlastního území bude mít tmelící účinek na NATO, se zatím rovněž nenaplňuje. Amerika sotva skrývá podráždění z toho, že ji Francie vtáhla do války, jejíž cíle nejsou zřejmé, a prezident Obama zaznamenává další propad popularity v důsledku nevyhraněnosti svých postojů.

Týdeník EURO 15/2011

Autor je publicista

Aston Ondřej Neff
14. 12. 2024

Je to konstatování pozornosti, nic víc, nic míň.

přečetl Panikář
14. 12. 2024

Vítězství? Zbláznili jste se? Rumunsko je kamínkem k lavině.

Jan Bartoň
14. 12. 2024

Trump už není pro média sprosté slovo?

Jan Kovanic
14. 12. 2024

Načež jsem na tu nebožačku byl vulgární. Ba sprostý. Dokonce sprostej.

Hyena Neff
14. 12. 2024

Chraň pánbůh, že by se hony jakkoli týkaly Gari a Nory. Ani jedna, ani druhá neslyšely výstřel.

Aston Ondřej Neff
12. 12. 2024

Námětů pro divení se nám svět nabízí požehnaně. Někdy jde až rozum stranou.

Aston Ondřej Neff
11. 12. 2024

S obvyklým zpožděním začala poslanecká sněmovna projednávat novelu o poplatcích.

Aston Ondřej Neff
13. 12. 2024

Velké rozčilení je kolem otázky, zda platit z něco, na co nekoukám.

Marian Kechlibar
13. 12. 2024

Erdoğan je v mezinárodní hře dlouhodobě o hodně obratnější než Putin.

Aston Ondřej Neff
14. 12. 2024

Je to konstatování pozornosti, nic víc, nic míň.

Lidovky.cz, ČTK
14. 12. 2024

Také druhé utkání v rámci Švýcarských her zvládli čeští hokejisté vítězně. Ve Fribourgu si poradili...

Lidovky.cz
14. 12. 2024

Nikotinové produkty užívá 43 procent Čechů, přičemž více než třetina populace spadá do kategorie...

Lidovky.cz, ČTK
14. 12. 2024

Skauti v sobotu večer přivezli do Česka betlémské světlo. Plamínek zažehnutý v Betlémě v Palestině...

Lidovky.cz, ČTK
14. 12. 2024

Čeští florbalisté prohráli v semifinále mistrovství světa v Malmö s domácím Švédskem 1:6 a budou...

Petr Bísek
14. 12. 2024

„Mohl by to být pro Tebe zajímavý projekt,“ četl jsem koncem července v esemesce od přítele Martina...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz