V závěru loňského roku byly zveřejněny statistické údaje, které Američany vážně vylekaly. Mezinárodní program srovnávající úroveň znalostí patnáctiletých žáků z 65 zemí světa publikoval definitivní pořadí za rok 2010. Největší propad ve všech kategoriích zaznamenali žáci z České republiky. Ale o tom tento příspěvek není.

Skokanem roku se stala Čína, jejíž dorostenci obsadili nejen horní příčku, ale v součtu kategorií byli vyhlášeni absolutními vítězí soutěže. Také další čelní místa připadla zemím s konfuciánskou tradicí: Honkong, Singapur, Jižní Korea. Jako kůl v plotě mezi nimi trčí Finsko, jediná evropská země na čele žebříčku. Experti tvrdí, že vzestup Asiatů je spojen s tradiční ukázněností a úctou k učitelům. Kritici namítají, že celý úspěch je založen na vynuceném šprtání. Politologové utěšují tím, že vzdělání stejně nenalezne využití v nesvobodných společnostech – leda, že by nejtalentovanější čínští studenti utekli do Ameriky – což ostatně zhusta dělají. Je to ovšem slabá útěcha na pozadí obrovského propadu amerických studujících, kteří v kategorii čtení klesli na 14., v přírodních vědách na 17. a v matematice na 25. místo na světě.

Prezident Obama komentoval tyto šokující výsledky slovy: „Pro Ameriku nastal okamžik Sputniku.“ Okamžikem Sputniku nazývají ve Spojených státech alarmující signál, jímž byla pro zemi zpráva o vypuštění první sovětské družice na oběžnou dráhu. Na civilizační výzvu odpověděla tehdy Amerika totální reformou školství, jež kladla důraz na výuku fyziky a matematiky, vytvoření elitních škol, zvláštních tříd pro talentované, zavádění nových metodik. Deset let poté kosmické závody zahájené startem sovětského Sputniku skončily přistáním Američanů na Měsíci.

Nyní je americké prvenství v oblasti vědecko-technického pokroku opět ohroženo, tentokrát Čínou. Záměr prezidenta Obamy znovu odpovědět na výzvu radikální reformou v oblasti školství se zdá být logickým a neodkladným, avšak také trochu mlhavým. Mlhavost spočívá v tom, že nikdo s jistotou neví, čemu vlastně je třeba dnešní mládež učit. Vědecký pokrok se stal natolik střemhlavým, že není snadno předpovědět, jaké vědomosti a návyky budou dnešní žáci potřebovat v budoucnu. Stačí si vzpomenout, že počítačovou revoluci započali chlapci, které počítačové vědě nikdo neučil, neboť žádná taková věda vůbec neexistovala. Není náhoda, že Bill Gates žádnou univerzitu nikdy nedostudoval.

Někteří odborníci mají za to, že pouhým důrazem na technické vzdělání problém vyřešit nelze. Ve zlomových okamžicích, k nimž bezpochyby patří i „okamžik Sputniku“, nás dějiny staví před těžkou volbu mezi dílčím a obecným přístupem k lidské vzdělanosti. Evropa zničená napoleonskými válkami započala svou obnovu založením gymnázií a lyceí, kde hlavními předměty byla výuka latiny a starořečtiny. Tehdejší pedagogové a politici byli přesvědčeni, že právě klasické jazyky lépe než cokoli jiné pomůžou vychovat důstojné občany schopné milovat a bránit svou vlast. Dnes už starořečtinu neučí nikde – snad až na nedělní školy v Americe, kde studují Nový zákon v originále.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6