25.4.2024 | Svátek má Marek


SVĚT: Odkaz Hirošimy

10.8.2015

Co ukazuje 70 let života v rovnováze strachu

Před 70 lety byla v Hirošimě a Nagasaki poprvé a naposled použita atomová bomba. Řečeno o tom bylo asi už vše. I proto je zajímavější podívat se na tu událost očima roku 2015, ne roku 1945. Jinými slovy: co tato „zbraň posledního soudu“ přinesla? Co vzala, co naopak dala?

Jisté je, že ve společné paměti lidstva Hirošima zanechala nesmazatelnou stopu. Hodně se spekulovalo o důvodech, proč hirošimská bomba použita být neměla. Prý stačila jen hrozba či demonstrace účinku třeba na pustém ostrově. Ale věří někdo tomu, že taková demonstrace by se zapsala do paměti lidstva stejně jako statisíce mrtvých? Těžko.

Technologie jaderné bomby se šířila světem rychleji, než si Američané v roce 1945 představovali: do Sovětského svazu (1949), Británie (1952), Francie (1960), Číny (1964), Izraele, Indie, Pákistánu... Ale ani ty nejumanutější a nejneodpovědnější režimy jako Stalinův SSSR nebo Maova Čína Bombu nepoužily. Odehrálo se několik incidentů mířících k jaderné válce – třeba v letech 1962 nebo 1983. Ale to byly technologické nejaderné kiksy (třeba špatné vyhodnocení radarového obrazu), které se vzápětí podařilo napravit.

Samotné jaderné zbraně se tři generace staraly o rovnováhu strachu. Jakkoliv hrozně to zní, dalo se s tím žít. Izrael má atomovou bombu skoro půl století. Ale nepoužil ji ani roku 1973 v tísni jomkipurové války. Zůstává tak jedinou jadernou mocností, která prošla existenční válkou (takovou, kdy porážka by znamenala likvidaci státu), a přesto Bombu rezervuje pro horší rizika. Jižní Afrika je zase jedinou jadernou mocností, která se své Bomby dobrovolně zřekla – za pádu režimu apartheidu před čtvrtstoletím. Bylo to de facto nekorektní a rasistické, neboť se tím naznačovalo, že vládě černošské většiny ta zbraň do rukou nepatří. Ale nikdo ve světě ani necekl.

Jaderná bomba neslouží k válce, ale k odvrácení války, k odstrašení. Proto ji má zároveň Indie i Pákistán, aniž by se svět děsil Bomby muslimů. Ale právě proto by ji neměl získat Írán. Ano, argument, že za 70 let od Hirošimy ani ten nejšílenější režim Bombu nepoužil, stále platí. Ale znamená to snad, že platí opravdu univerzálně (nejen na komunisty, ale i na teokracie) a také do neomezené budoucnosti?

Loni důvěru narušilo Rusko, když pošlapalo Budapešťské memorandum z roku 1994 (velmoci ručily za celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se vzdala jaderného dědictví po SSSR). A pokud se k jaderné bombě dostane Írán (nynější dohoda velmocí s ním má platit jen deset let), zřejmě ji použije spíše na vydírání než na odstrašení. Tak jako Severní Korea, která se k Bombě také dostala navzdory dohodám s USA. Teprve pak by jaderná bomba přestala hrát roli rovnováhy strachu. I tohle dnes připomíná Hirošima.

LN, 6.8.2015