Americký víceprezident Joe Biden při své návštěvě Polska, Rumunska a Česka vysvětloval Obamův plán raketové obrany a nešetřil komplimenty na adresu hostitelů. Když dorazil do Prahy, měl v zásobě již jen trochu dvojsečnou lichotku, že prý jsme v EU vůdčí silou v oblasti energetiky a jaderné bezpečnosti. Chápu, že myslel na zakázku pro Westinghouse, ale mnohem přiměřenější by bylo vzpomenout českého génia Jary da Cimrmana. Nový Obamův protiraketový plán je totiž klasickým příkladem proslulého „kroku stranou“.

Podle Obamy bude existující (a proti raketám do 2000 kilometrů) vyzkoušený námořní systém AEGIS v roce 2011 posílen raketou SM-3 a mobilními radary. Od roku 2015 má být v Evropě umístěna pozemní varianta SM-3 proti raketám s doletem až 5000 kilometrů a od roku 2018 má být funkční třetí verze SM-3 schopná ničit i mezikontinentální rakety. Penzionováný válečný štváč George W. Bush jistě bledne závistí. Obamova verze protiraketové obrany je totiž bezpečnostně politicky mnohem ambicioznější než jeho vlastní plán. Není proto divu, že se chce zúčastnit kde kdo. Poláci již dokonce vědí, že americká baterie bude stát ve varšavském předměstí Wesola. Ukrajina a Gruzie signalizovaly zájem o umístění radarových stanic a u nás prý může být vrchní velení.

Vybudování amerického obranného systému se sice odročuje, ale většina je s tím zřejmě spokojena. Asi proto, že jeho význam dosud nebyl plně pochopen. Od samého začátku diskuzí o americké přítomnosti u nás a v Polsku upozorňuji na to, že její skutečná hodnota by spočívala v politickém rozměru. Americká přítomnost by byla méně pojistkou proti nepravděpodobnému severokorejskému raketovému útoku na českou kotlinu, nýbrž spíše součástí politické obrany proti bezprostředně hrozícímu tlaku těch, s nimiž nemáme nejlepší zkušenosti. Moskva se v zájmu vlastní stability musí snažit ovlivňovat své předpolí. Proto by byla přítomnost amerických vojaků na českém a polském území pro obě země cenná a pro Rusko nepohodlná.

Poté, co Obama učinil krok stranou, se Moskva pravděpodobně spokojí s odročením projektu. Rusko hraje na čas. Že má Ukrajina zájem a americké radary? „Padažditě“, již po lednových prezidentských volbách a studené zimě mohou být kyjevští holoubci v těsnějším obětí matičky Rusi. Také Amerika, které chybí moc a peníze, hraje na čas. Oslabené Spojené státy provádějí nízkokalorickou zahraniční a bezpečnostní politiku; hlavně, aby to moc nestálo. Nejlevnější ze všeho jsou sliby a plány.

Takže jsou všichni spokojeni a nevadí jim, že bezpečnostní a politická ohrožení, která má americký obranný systému odvrátit, existují již teď. Obrana proti nim se však odkládá na neurčito.

Psáno pro E15, 26.10.2009