Nový příchozí - ať dočasný návštěvník či trvalý vetřelec - aby se buď přizpůsobil, nebo se z takového prostředí vzdálil.

V Port Moresby, hlavním městě dost divošského státu Papua New Guinea (Nová Guinea - po eskymáckém Gronsku ten druhý největší ostrov na světě) v hotelové restauraci jsem postřehl nápis, že vstup je dovolen pouze zájemcům buď slušně střídmě oblečeným podle západních zvyklostí, nebo být oděn domorodě. Na rozdíl třeba od Moravy, dostavit se tam v kroji, v ruce mávat valaškou, poskakovat a juchat, v PNG bych mohl přijít zcela nahatý, vybaven toliko kumbungem.

Co je kumbung: dutý roh, přimontovsný k penisu. Vyskytuje se (kumbung) v různých velikostech, od několika málo centimetrů,vybavení to spíš pracovní, až po téměř půlmetrové délky, při slavnostnějších příležitostech. Mezi takové se počítá i fotbalový zápas, při takovém míhání na hřišti hrozí nebezpečí kumbungem se strefit soupeři do oka. (V této souvislosti neodolám poznamenat dost unikátní obyčej: týká se kmene jménem Chimbu, s hlavním městysem obtížně zapomenutelného jména Kundiawa, jehož příslušníci při setkání si nepotřesou pravicí, ale neméně tak bodře učiní svýmí vzájemnými nástroji lásky.)

Vstupme do oné restaurace v Port Moresby: právě se tam toliko s kumbungem dostavil nahatý autentický domorodec. Vše v pořádku. Co kdybych to ale byl já, původem z českého lůna a navíc konvertita mohamedánský, oddaný islámu, Allahu Akhbar, a oni by mě z nepohostinné jídelny vyhodili?

Moje reakce: buď se podřídit, nebo velmi podstatně protestovat, s dvojím odůvodněním - SENSITIVITA a ISLAMOFOBIE.

- - -

Prohlásit se za tvora citlivého, emocionálně snadno zranitelného, žijícího v úzkostech jakkoliv pofidérního ohrožení - toť náramný trumf k nepřebití. Za podmínky ovšem, že druhá strana na takovou šarádu přistoupí a odhodí používání téhož metru a týchž kritérií pro jakékoliv počínání. Prosazovat nárok na privilegium nedokazatelného a rovněž i nevyvratitelného tvrzení, že já jsem náchylnější, zranitelnější, víc ohrožený než kdokoliv jiný.

Mohamedáni zdůrazňují své pocity ohrožení způsobené nedostatkem projevené úcty - být disrespectful. Toho bych se například dopustil vstupem do mešity, aniž bych si zul boty. Ale co když mešitu minu, poněvadž mě nic ke vstupu nenutká, poněvadž jsem nevěřící pes? Dopouštím se zločinu nedostatečným respektem, za což by mi mohla či dokonce měla být uříznuta má hanebná hlava?

V Kašmíru vypuklo násilné komunální pozdvižení kvůli pouličnímu prodejci spodního prádla, jehož logo ultrasenzitivním věřícím připomínalo jakousi mešitu. Ve skutečnosti to ale spíš byla podoba tuze křesťanské katedrály svatého Pavla v Londýně.

V roce 1997 rozvášnění muslimové donutili výrobce Nike stáhnout z prodeje 800 000 párů obuvi, jehož logo jim připomínalo arabsky psané slovo "Allah". Rok poté došlo k podobné explozi proti koncernu Unilever, jehož logo na balení zmrzliny rovněž připomínalo Allaha, když čteno opačným směrem a vzhůru nohama. V roce 2002 muslimové v Nigérii ubodali, umlátili, upálili 200 lidí, takto vyjádřit svůj protest proti uspořádání světové soutěže Miss World, údajné to urážky téhož Allaha,

Nejen cílem Chomejního bylo prosazení privilegovaného statutu islámu, nadřízeného všem ostatním náboženstvím. Otevřeně je urážet, západní kulturou opovrhovat a nemilordně trestat jakoukoliv kritiku islámu. Dotyčným uráženým je přisouzena historicky po mnoho století podřadná role tzv. dhimini - ponižování v mnoha podobách, od placení vyšších daní po zákaz jízdy na koni. Jízda na oslu ale dovolena. Ultimální ambicí je zavedení zákonů šária, neuznávajících rovnost pohlaví, muslimů a nevěřících, systému regulujícímu veškerý život, veřejný a soukromý, s totalitou příkazů, zákazů, etikety jak bojovat, jak si zadek utírat.

Divadélka o maximální urážlivosti a naše případné reakce - jakoby paternalistická blahosklonnost, spíš však kamuflující zbabělost, snahu vyhnout se nepříjemnému konfliktu. Takové úsilí se dost daří. Muslim Council of Britain (MCB) již předložil podrobný seznam vymáhaných změn ve školství. Požadavek, aby v průběhu svatého měsíce ramadánu všechna mládež, bez ohledu na svou náboženskou orientaci, kolektivně oslavovala. Již se podařilo ve Skotsku prosadit příkaz zaměstnancům nemocnic, aby během ramadánu nejedli a nepili v přítomnosti postících se muslimů - pacientů či ošetřujícího personálu. V kteroukoliv roční dobu ve školních kantýnách servírovat potravu podle muslimských halal předpisů, žactvu dovoleno při jídle používat pouze pravou ruku. Ohýbání hřbetů se doslovně uplatňují u opačného břehu Atlantiku. Ulice jsou sice majetkem veřejným, ale v New York City, Madison Avenue, každý pátek jím přestávají být. Doprava ustane, aby stovky mohamedánů mohly pokleknout, do modliteb k Allahovi se pohroužit, a na poklidný průběh tohoto počínání dohlédne policie. Nikdo neprotestuje, ani nepípne, čímž unikne osočení z islamofobie. Pošetilé očekávání příznivé reakce, ocenění jako důkazu dobré vůle je ovšem přijato jako důkaz slabosti a pobídkou k domáhání ještě nehoráznějších nároků.

Už se někdo někdy opovážil následovníkům Allaha vznést otázku, zda přiznávají jiným náboženstvím nárok na výsady, přednostní privilegované zacházení? Jestliže jim vadí zmínka o holocaustu, co kdyby křesťanům třeba vadily historické reference o křižáckých výpravách? Jestliže Organizace spojených národů formuluje závazné rezoluce k potírání islamofobie, co třeba stejnou pozornost věnovat hindufobii, sikhfobiii, buddhofobii, mormonofobii, kristofobii?

Proč se víc neinspirovat australským příkladem? Tamější vládní představitelé si troufají informovat muslimy, po šárii a takových středověkých praktikách bažící, že oni a ne Australané se musí přizpůsobovat. Odmítáme si dělat starosti, že bychom vás tím urazili. Je to naše země, kultura, způsob života, zde máte možnost stát se jeho součástí. Naučte se její řeč a tou je angličtina. Nikdo vás přece nenutil sem přijet, vy jste sem chtěli, země vás přijala. Jestliže s tím máte potíže, odsud odjeďte.

- - -

Mezi požadovanými, vymáhanými privilegii je nárok na anonymitu. Žadatelka o vydání řidičského průkazu, odmítající z náboženských důvodů fotografování své tváře. A některé státy USA již začínají vyhovovat tak arogantní nehoráznosti.

Taková anonymita se nezřídka stává účinným nástrojem při páchání nepravostí.

Nejdříve si rozlišme používané varianty zahalování. Použiji jejich anglickou transkripci, kterou jsem opsal z textu "Philadelphia's Burqa Crisis" (Townhall.com, 22.2.2013), autor Daniel Pipes, jeden z nejvýznamějších znalců islámské problematiky. Pipes rozlišuje zejména tři kategorie: ABAYA, HIJAB, CHADOR, JILBAB- KHIMAR, což vše by odpovívalo anglickému veil ("závoj, rouška"), jímž dotyčná si halí vlasy, krk, ramena, nikoliv však tvář. Druhou kategorií je YASHMAK, kdy tvář je zahalena, nicméně postřehnutelný je tělesný tvar jeho nositelky. To však odpadá v případě jednak CHADARI -BURQA, totální to zabalení, jednak HAIK-NIQAB, jež se vyznačuje úzkou štěrbinou, již se dívat do světa.

S rostoucím zahalením, anonymitou, přibývá učinnost při páchání zločinu. Pipes se zmiňuje o čtrnácti loupežných přepadení banky za posledních šest let ve filadelfské oblasti. Při nejkrvavějším útoku, 3. května 2008, kulemi AK-47 zahynul policista Stephen Liczbinski.

S celkovým zahalením se dá zatajit pohlaví i věk pachatele. Takto si v Torontu čtrnáctiletý jinoch pomohl ke třem lupům alkoholu. Na kanadských letištích příslušníci bezpečnostní služby, v obavě z obvinění z islamofobie, si vůbec netroufají zabalené muslimky kontrolovat.

Niqab umožnil únos pětileté holčičky ve Filadelfii. Rovněž tomu tak v případech loupeží, znásilnění, vražd. V jiných amerických metropolích je situace povážlivější.

Autor pochvaluje nápis na vchodu do PNC BANK, požadující vstupující jak zaměstnance, tak zákazníky sundat si klobouky, čepice, kápě a brýle proti slunci.

KONEC