SVĚT: O váze a vhodném časování vzhledu
Tomuto tématu jsem se už před lety částečně věnoval. Tehdy jsem poznamenal, že mohutnost či nedostatečnost ochlupení lebky není v Americe pouze povrchní záležitostí. Plešatost automaticky diskvalifikuje, jak v roce 1972 potvrdil kandidát George McGovern, který potupně prohrál ve čtyřiceti devíti státech z padesáti, včetně své rodné Jižní Dakoty. Jedinou výjimkou z pravidla byl Dwight Eisenhower, všeobecně vážený generál, vítěz ve velké válce a pak i ve volbách roku 1952.
Jinak tomu u Sovětů, kde přítomnost či absence porostu na hlavě předáků se střídala s perfektní pravidelností. Po lysém Leninovi vlasatý a kníratý Stalin. Následoval kulatý holý Chruščov, svržen vlasatým Brežněvem, dočasně nahrazen plešatcem Andropovem, pak ještě dočasnějším bělovlasým Černěnkem. Načež nastala jiná éra, končící rozpadem supervelmoci: Gorbačov s tmavým mateřským poznamenáním na holé lbi vystrnaděn Jelcinem se závidění hodnou bělostnou hřívou a jeho vystřídal Putin s tuze sporým porostem. Putinovým nástupcem se oficiálně stal značný vlasatec Dmitrij Medveděv. Jeden, dva příklady by se daly přehlédnout jako pouhá náhoda, ale to, co se prozatím odehrávalo na šíré Rusi, dělá úplně jiný dojem: že by železný zákon hirsutismu jako klíč v pochopení historie, zcela jiný než jaký formuloval až výstředně srstnatý Marx? Dlužno však poznamenat, že móda předchozích století zdobit se parukami odhalování těchto zákonitostí neumožňovala.
V USA tedy nikoliv holé hlavy, ale holé brady jednomyslně vítězí nad častečně či zcela porostlými. Porozhlédnutím na uplynulých sto let zjistíme, že vždy řádně oholená Amerika se musela potýkat s aspoň částečně chlupatými protivníky: Wilson s kníratým císařem Wilhelmem II., Roosevelta trápil japonský Hideki Tojo s menším knírem a Hitler s ještě menším. Stejně tomu s kontrasty Kennedy – Castro, Johnson – Ho Či Min. Rovněž porovnejme hladké tváře izraelských předáků (s přehlédnutím zřetelného knírku Goldy Meyerové) se srstnatým, nikdy pořádně oholeným Arafatem.
Hitler si pěstoval šmouhu pod nosem, Stalina zdobil podstatnější knír. Při rekapitulaci neveselého, až neblahého čtyřicetiletí rudého temna (1948-1989) naší rodné země se mi nevybavuje ani jeden zarostlý, příliš chlupatý papaláš. Rozhodně jím nebyl dokonale lysý ministr propagandy Václav Kopecký s vizáží mloka, připomínající čolka, amébu. Snad Zdeněk Nejedlý něco spatřitelného pod nosem míval. Taktéž i předáci za první republiky - T.G.M. ovšem. Edvard Beneš, upjatý, vždy formální, taškařicím nenakloněný - ten, obdařen plnovousem, ba i pouhými licousy uniká mé představivosti.
Po oholené avantgardě lidí zvláštního ražení se pak dočasně dospělo k zarostlým disidentům. Četl jsem, že Jan Ruml a federální ministr Ján Langoš po přistání v New Yorku udělali tak nevábný dojem, že místo VIP přijetí na letišti je kontrolní orgány podrobily důkladné inspekci na potupně dlouhou dobu
- - -
Za mého milosrdně krátkodobého počínání v roli sudího s agendou občansko-právní v západočeském pohraničí si mě vrchnost krajského soudu v Plzni předvolala k soudružské rozprávce. Dostavil jsem se v oprávněné předtuše neblahé zvěsti. Došla jim tam stížnost z OV KSČ na můj tehdejší pošetilý pokus si líce vylepšit jakýmsi porostem - a že prý něco takového podrývá důvěru pracujících v lidově demokraticky si počínající justici. Toť koncem padesátých let, v době, kdy jen v Albánii, zásluhou ultraradikála Envera Hodži, došlo k totálnímu oficiálnímu zákazu všech vousů v zemi.
Zaskočen, nic lepšího mě nenapadlo, než vyjádřit zklamání, proč okresní velitelství rodné strany to se mnou, jakkoliv nestraníkem, na místě otevřeně, konstruktivně soudružsky neřešilo, a navíc jsem se bránil lživým tvrzením, že jsem postižen kožním neduhem (jistěže některý s přátel v lékařské profesi by byl potvrdil), což mě ze zdravotních důvodů přimělo k dočasnému neholení. Ovšemže za těchto okolností s politicky potenciálně nepříznivým dopadem, disciplinovaně vyhovím, dokonale se zbavím každičkého chlupu na bradě. Tak se věru okamžitě stalo.
Krátce poté se mi podařilo ze země upláchnout.
- - -
Já tehdy vousy mít nesměl. Být postižen ještě podstatnějším neštěstím - totiž životem v Afghánistánu, tak tam bych v době vlády Talibánu vousy musel mít. Brady ty nejdelší a nejchlupatější patří k vizitce nejhorlivějších stoupenců. Přistřihování knírů bylo postaveno mimo zákon.
Militantní islám zasadil pořádnou existenční ránu holičům jakékoliv ideologické orientace. Vzpomeňme ajatolláha Chomejniho s jeho velebným vlajícím vousem. V jeho délce a osobním fanatismu ho snad nepředčil ani Osama bin Ladin.
Do pořádných komplikací se při návštěvě Íránu dostali američtí černoši s hlavou zdobenou extravagantním množstvím kučeravého porostu, známého slovem Afro.Tam je totiž zatkl druh policie s jménem baseej a marná byla obhajoba, že jde o vyjádření solidarity s Afrikou. Tihle policejní strážci správných mravů tvrdili, že něco takového především čpí zločinným amerikanismem. Pak se přece jen nějaké řešení našlo zveřejněním vládou schváleného ministerského předpisu v rámci festivalu "Den závoje a cudnosti" - též jako součást boje proti pronikání podvratného západního vkusu.
V Iráku došlo k zavraždění většího počtu holičů, kadeřníků, obviněných z poskytováním služeb se střihem příliš západním.
V Severní Koreji, marx-leninském, důsledně ateistickém státě, vláda spustila televizní kampaň s apelem "nechme si ostřihat vlasy ve shodě se socialistickým způsobem života".
Takovými starostmi se trýzní i křesťanští teologové. Například se urputně dohadují, jak to vlastně svatý Pavel myslel ve svém sdělení Korinťanům, že dlouhé vlasy pro muže lze považovat za cosi ostudného.
- - -
Za pobytu v Indii muži v plnovousem zbarveným do zelena nebyli v přehlédnutí. Zeptal jsem se a dozvěděl, že tak se zdobí mohamedáni, inzerující své zásluhy, že již absolvovali posvátnou cestu do Mekky - druh výkonu, po němž baží všichni stoupenci islámu. (Rovněž velké - ještě větší - poctě, uznání, se těší jedinci, kteří se naučili text celého Koránu, svatého písma, nazpamět. Jednoho z nich prezident Obama povýšil mezi své nejbližší poradce. Takoví borci tak činí třeba i v jazyce jim neznámém. Jaké to iracionální využití mozků! Za dobu takového úsilí by se daly zvládnout studie nukleární mediciny, těch nejnáročnějších vědeckých oborů. Podobné počínání jako v případě mnohem početnějšího maření, nevyužití talentu v zemích, upírajících možnosti vzdělání ženám - polovině všeho obyvatelstva.)
V Londýně jsem viděl největší množství individuí s polovinou oholené lebky a na jejím zbytku do zelena či fialova zbarvenou hřívou, v údajně indiánském stylu Mohawk - tak usuzují majitelé vesměs prázdných makovic s bažením na sebe upozornit.
Čímž se dostáváme k daleko významnějšímu, západní svět v rostoucí míře hyzdícímu fenoménu islámských žen, balených do černého, ve škraboškách různých velikostí. Jestliže fialově i jinak zbarvení holomci s prázdnými makovicemi dychtí na sebe upozornit, tato v černém zahalená stvoření nezdůrazňují jen svou anonymitu, nedotknutelnost, ale troufám si tvrdit, že i své pocity superiority, s vědomím, že na rozdíl od nich ten ostatní svět na ně nevidí, nemůže vidět. Toho se domáhají, s odvoláním na zaručená práva demokratického státu, jímž ovšem pohrdají.
Francouzská vláda prezidenta Sarkozyho si troufla zasáhnout, zásah pozatím zůstává jen na papíře nedodržovaného a potenciálně nedodržitelného zákona.
Podobná konfliktní tématika doléhá i k protinožcům. Od australských předáků lze občas slyšet odvážná slova adresovaná nepřizpůsobitelným vetřelcům, že nikdo je nezval, jestliže jim místní zákony, zvyky, kultura, civilizace nevyhovují, nechť ze země odjedou, bráněno jim určitě nebude. Taková pobídka však postrádá potřebné přitažlivosti.
- - -
Halit se či nehalit, hamletovská to otázka i s mezinárodně politickým dopadem.
Například v říjnu 2010 německý prezident Christian Wulff s manželkou Bettinou přijel na první oficiální návštěvu do převážně muslimského Turecka, jehož několik milionů bývalých občanů se odebralo za živobytím k permanentnímu pobytu právě v onom Německu. Při slavnostním ceremoniálu po červeném koberci před nastoupenou vojenskou stráží pochodovala ona Bettina, manželka německého prezidenta, a po jejím boku s hlavou šátkem pokrytou, Hayrunnisa, manželka tureckého hostitele Abdullaha Güla. Zdánlivě nic závažného, jenže v roce 2007 generálové, střežící Atatürkův odkaz sekulárního moderního státu, pro něž onen šátek je nejen symbolem politického islámu, se snažili zabránit Gülovi, aby se stal prezidentem, a jedním z důvodů byla a je jeho islámsky příliš se projevující paní choť.
V současné době většina tureckých žen si hlavu pokrývá a jejich počet nadále roste. Činí tak i studentky na univerzitách, za což jim donedávna taková iniciativa hrozila vyloučením. Dokonce i mnohé zarputilé feministky se takto nyní zabalují.
Podíl zaměstnaných žen od roku 1989 poklesl z 34 na 26 procent. V parlamentu ženy tvoří pouhou devítiprocentní menšinu.
Jak vysoké je procento českých zákonodárkyň?
Kolik v tom sboru, mezi muži ovšem, máme vlasatých a vousatých poslanců?
S odpověďmi váhám, s výjimkou jednoho tvrzení, že ani jednoho českého předáka dosud nezdobí do zelena zbarvený vous.
KONEC
Upozornění:
Nová kniha Oty Ulče "Velikáni a malikáni" - český exil, autorovy zkušenosti, profily osobností jako Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka a přemnozí další. Vyjde 26. března v pražském nakladatelství Šulc-Švarc.
Neoficiální stránky Oty Ulče