SVĚT: O ruském státu, zbraních učitelům a elitním ÚOOZ
Ne méně, ale více zbraní
Nikdo ale nedovolí "rizikové lidi" nikam preventivně zamykat, zde je americká svobodomyslnost stejně silná jako ve vztahu k nošení zbraní. Komentátor amerického deníku Wall Street Journal Holman Jenkins uveřejnil v této souvislosti názor, který ilustruje, jak se americký diskurz diametrálně liší od evropského. Podle Jenkinse některé americké státy již dnes povolují lidem nosit utajeně zbraň a nevede to k tomu, že by se střílelo za každým plotem. Pokud společnost nechce reagovat kolektivně, měla by občanům umožnit zařídit si bezpečí individuálně. Návod je zřejmý: kdyby měli zbraně studenti a učitelé, nenechali by se v posluchárnách postřílet jako ovce. I evropský tisk komentuje masakr ve Virginii horem dolem, ale takový názor tu neuslyšíme.
Rusko a Jižní Amerika
Komentátor deníku Washington Post Alvaro Vargas Llosa ve středu přiznal, že začíná být fascinován podobnostmi mezi Ruskem a některými státy Latinské Ameriky.
Podobně jako v Rusku se mnohé latinskoamerické státy opět spoléhají na nerostné suroviny, které mají zařídit blahobyt. Podobně jako v Rusku jde o to, aby zdroje ovládal především stát nebo kliky spojené s vládnoucí garniturou. Podobně jako v Rusku, tak i v Ekvádoru či v Bolivii probíhá (nebo je plánováno) přepisování ústavy, omezení moci a vlivu parlamentů, posílení autokratických prvků.
Podle Llosy mají Rusko a Latinská Amerika společné to, že jejich historie se vyznačuje absencí občanských a vlastnických práv a jakékoli liberální tradice. V Rusku se majetek počítal na duše, nevznikly pozemkové registry. V Jižní Americe zase přešli z kolonialismu 19. století do experimentů s demokratickým populismem a vojenskými diktaturami ve 20. století. Populistická republika - kombinace demokratického zdání a autokratické kontroly držená přírodními zdroji, to je přece také Putinovo Rusko.
Když už jsme u Ruska, tak ještě jedna poznámka k energetické závislosti Evropy. I u nás najdeme lidi, kteří tvrdí, že když SSSR i za komunismu spolehlivě dodával ropu a plyn i na Západ, tak stejně spolehlivým dodavatelem bude i Putinovo Rusko.
Poslední číslo týdeníku The Economist pregnantně formulovalo protiargument. Sovětský svaz chtěl prosazovat svůj geopolitický vliv skrze zbrojní arzenál. Ropa a plyn sloužily k tomu, aby financovaly tento arzenál. Dnes je to tak, že energetické zdroje samotné jsou nástrojem vlivu. Kreml potřebuje tři věci: kontrolu nad rezervami a produkcí, kontrolu nad trubkami a dlouhodobé kontrakty, které jde jen těžko vypovědět.
Zajímavý výčet Economistu je dobré doplnit o čtvrtou věc: ruský zájem o vlastnické podíly v energetických podnicích uvnitř unie.
Co je a není elitní
Policejní útvar Jana Kubiceho bývá označován za elitní. Pohádka o elitnosti útvaru dostává ale v poslední době docela zabrat. Bude to rok, co přišel Kubice do parlamentu se závažnými podezřeními. Jenže útvar ve vyšetřování "vážných podezření" nijak nepokročil, přestože si od září, kdy vládne ministerstvu vnitra Ivan Langer, nemůže stěžovat, že by mu někdo bránil v práci.
Stejně tak nepokročila, respektive nikam nevyústila kauza biolíh. Všichni si pamatujeme spektakulární zatýkání Jaroslava Starky útvarem ÚOOZ na rychlostní silnici do Příbrami, jenže teď to vypadá, že na Starku policie nic nemá.
Minulý týden vyšlo najevo, že bývalý důstojník útvaru ÚOOZ Luděk Žákovec, který vyšetřoval Mrázkovu vraždu, pracuje pro Tomáše Pitra.
Kauza "Doležel, Péťa, Budišov" se docela komplikuje. Doležel byl brzy propuštěn z vazby a teď vychází najevo, že policejní informátor architekt Marek Říčař, původně oběť zločinného spiknutí, je teď sám v podezření. Obec Budišov tvrdí, že jí odcizil čtrnáct milionů.
Pak je tu případ, na který upozornila Česká televize. Poslanci za ODS Jan Vidím a Ivan Langer měli před volbami telefonovat lidem z Kubiceho útvaru. Je to pravda, nebo ne?
Televize to zveřejnila, ale v kauze už nepokračuje.
HN, 20.4.2007
