V. Vaclavik 23.12.2013 23:15

Od Ulce to tedy sedi, jako Jandakova zadnice na hrnci

"Šťastní lidé si jen zřídkakdy stěžují. Naopak tvorové zafixovaní na

naříkání kvůli sebemenší banalitě dovedou otrávit nejen své okolí, ale

stanou se i svým vlastním nepřítelem."

Sedi to od nekoho, kdo tu pravidelne pitva rodokmen Americkeho prezidenta  vubec svym psanim podnecuje blbou naladu. 

K tomu vyroku, ze "Šťastní lidé si jen zřídkakdy stěžují" bych odvetil, ze stastni lide nepitvaji o cem to stesti vlastne je, jako zde cini pan Ulc. Ten by snad mel byt uz dost stary, aby dosel moudra a stesti a nemel by mit zapotrebi nad tim mudrovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 23.12.2013 12:33

Páchnoucí nevěstinky?

Mnozí z pamětníků dob, kdy mnoho lidí by se stydělo pajcovat se nějakou voňavkou, kdy mužům stačil Pitralon po holení a i ženy se mírně navoněly leda tak před odchodem do divadla, to možná vidí jinak. A ten, kdo byl třeba koncem srpna, kdy ještě bylo teplo ke třicítce, na chmelové brigádě obklopen dívkami, s tím vyloženě nesouhlasí. Ano, některé holky i ženy zpocené smrděly, ale to byla spíše výjimka a souviselo to nějak s jejich povahou, s celkovým uzpůsobením osobnosti. Ale 95% jich vonělo, a jak vonělo!. Každá jinak, bylo to omamné a vzrušující a byl by z těch vůní katalog. A i později kolegyně v práci voněly, zvlášť v létě jen v pracovních pláštích přes spodní prádlo. A člověk by nemusel znát nic jiného než vůni, aby si mohl vybrat. Kde jsou ty doby. Dnes se v létě v tramvaji člověk zalyká jako v nějaké chemičce. A každá změna je pak vítaná. Vzpomínám na podivný, několik let starý zážitek, kdy předměstským autobusem jela menší tlupa mladých Rusek, no, těžko nějaká přes patnáct, asi z nějakého sportovního utkání do hotelu, a jak my mužští jsme po sobě nenápadně pokukovali. I vy, pane, jste pedofil? Proč? Proč jenom, proč nám tohle všechno vzali? A kdo? Chemické koncerny v honbě za ziskem nebo západní odnože Pravdy a Lásky v obavě, že odpudivý smrad příslušníka jiného etnika by mohl vyvolat násilí?

Důvod přítomnosti květin na svatbě, v článku uvedený, je snad v souladu s vědeckým poznáním. Pavěda by mohla nabídnout i jiné důvody, které s vůněmi a pachy příliš nesouvisejí a jejichž logika je zahalená, musím to slovo použít, romantismem.

A faktická poznámka: bezdomovci a francouzské šlechtičny smrdí (smrděly), protože se nepohybují a sedí na zapařených zadcích. Něco podobného lze pozorovat u psů. Zatímco venkovští voní ozónem a zmoklí voní po psovsku, v bytě zavření všelijak páchnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 23.12.2013 7:05

Pěkný čtení, díky.

V podstatě shodný názor s mým oblíbeným Ch. Murrayem, který v přednášce "On hapiness of people" definoval: "... čtyři podmínky potřebné k tomu, abychom mohli svůj život považovat za dlouhodobě šťastný: pevná rodina, přátelé (nebo fungující sousedská komunita), náboženství (nebo filozofie, která je nahrazuje) a práce, která nás naplňuje. Hmotné zabezpečení je významné jen tehdy, pokud nám pomáhá k zajištění uvedeného..."

Pevné zdraví, klid a pohodu nejen panu Ulčovi, ale i všem čtenářům NP :-)))!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 23.12.2013 6:01

Jak je to v ČR

http://www.novinky.cz/finance/322759-rodina-a-deti-jsou-pro-cechy-dulezitejsi-nez-vysoke-prijmy.html

Protože se 50 % manželství rozvádí (nesezdaných párů se patrně rozchází ještě více) a 400.000 dětí žije jen s jedním z rodičů (hrozné číslo), nejsou Češi šťastní.

Ale může za to Klaus, Nečas, Kalousek, Zeman, Špidla a Paroubek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 23.12.2013 5:56

No, onen "fekální pesimismus"

měl a stále ještě má velice praktický důvod - ochranu před závistivci a "potřebnými". Kdo by vám taky přidal na platě, pokud jste spokojen když je tu tolik "potřebných" nespokojenců? A za socialism se už vůbec neoceňoval výkon, nýbrž míra "oběti pro vlast". A co mohlo být lepší mírou "oběti" než jak nepříjemně se dotyčný v práci cítil, jak ho "zmáhala"? A když ani v soukromí neměl mnoho důvodů k radosti neb i tam přemýšlel o tom jak nejlépe splnit a překročit plány vytyčené xxx sjezdem Strany pak byl sympaťákem pevně spojeným s kolektivem, jeho radostmi i strastmi a horkým kandidátem na postup ve společenském žebříčku. Optimismus bylo radno ventilovat jen v oficiálních vyjádřeních, soukromě bylo lépe býti pesimistou. A tento stav trvá, neb, jak bylo zmíněno v případě výherců loterie, kolem spokojených se rojí příbuzní a "přátelé" o kterých pesimista nemá - ke svému prospěchu - ani tušení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Koreis 23.12.2013 5:04

Zatím tu nejsou stížnosti...

Přijdu sem do diskuse a vidím, že jsem tu první. Někdo tu nejspíš přede mnou už byl, nic ale nenapsal. No, aspoň tu nejsou žádné stížnosti, už to v člověku vyvolá pocit štěstí.

Co sem tedy napíši já? Podpořím jen to pozitivní a zbytkové produkty látkové výměny nezmíním ani jednou!

• reagovat
• nahlásit příspěvek