Stejně jako v osmašedesátém předcházely signály, které jako tenkrát nebyly doceněny a správně přečteny. A jako tenkrát by se stejně nic nezměnilo. Cena za literaturu udělená dámě s nesporně pohnutým osudem, jejíž reálný přínos světovému písemnictví je však (možná jen dosud) diplomaticky řečeno málo oceňován. Jistě, uchovala košatý mateřský německý jazyk v ghettu národnostní menšiny v komunistickém režimu na Balkáně. Podle výboru"prostřednictvím koncentrovanosti poezie a otevřenosti prózy líčí krajinu vyděděnců". Proč tedy nepřipomenout v roce 70. výročí nacistického útoku na Polsko, že i německá mince má dvě strany? V roce oslav 20. výročí pádu železné opony pak byla „shodou okolností“ oceněna spisovatelka, která „po niekoľkých kritikoch a pseudokritikoch kapitalizmu …má rovnakú pamäť ako my a nezabúda na to, aký je rozdiel medzi kapitalistickými necnosťami a skutočnými hrôzami.“( Peter Zajac, SME).

Leč zpět k novému nositeli ceny za mír. Americká FOX News ve své nelásce k demokratům objektivitou neoplývá, v tomto případě se však strefila. Na svém serveru škodolibě připomněla, že uzávěrka nominací na cenu byla 1. února, tj. celých 11 dnů po Obamově prezidentské inauguraci. Tolik měl tedy času na to, aby vykonal „největší či nejlepší práci pro bratrství mezi národy, pro zrušení nebo snížení stavů armád a pro organizování a podporu mírových kongresů“, jak stanoví kritéria mírové ceny. Výbor nezveřejňuje seznam nominovaných dříve než po uplynutí 50 let. Kdo je tedy zvědav, koho B.O. „porazil“, může si to zjistit už v roce 2059. Zatím víme jen to, že byl vybrán z rekordního počtu 205 navržených. Nobel ustavil nadaci pro mírovou cenu v závěti sepsané v roce 1895, rok před svou smrtí. Jako bilanci celoživotního díla. Poté, co rozvinul obrovskou síť výroby a odbytu dynamitu, získal skoro 360 patentů, řadu z nich v oboru výbušnin, a pak se zděsil destruktivního potenciálu své práce. Cena za mír byla poprvé udělena v roce 1901 - zakladatelům Červeného kříže. Celkem ji dosud získali tři američtí prezidenti, z toho dva v době výkonu funkce. Jeden z nich to dotáhl ještě dál a v Praze po něm pojmenovali nádraží, protože se zasloužil i o vznik Československa. Další prezident a jeden viceprezident se stali laureáty po skončení funkčního období.

Ke smutným kuriozitám nominací patří v historii mj. návrhy na udělení ceny za mír Adolfu Hitlerovi, Josefu Stalinovi či Benitu Mussolinimu. Z těch, kdo ji opravdu získali, zůstává jistě v paměti palestinský vůdce Jásir Arafat. Inspirativní by mohl být rok 1955, kdy cena nebyla udělena nikomu.

Cena za literaturu se ještě teoreticky dala vypočítat jako průnik množin „spisovatel“, „žena“, „postkomunistická země“, „pozitivní Německo“. Cena za mír je čistá virtuální realita na základě vyvolaného očekávání. Něco jako deklarace arizonské pěnice: „Chci být jiná, chci být lepší.“ Ne „budu“ a už vůbec ne „jsem“.

Shodou okolností ve stejném týdnu, na jehož závěru byly vyhlášeny jednotlivé Nobelovy ceny včetně jména nového nositele té nejprestižnější na světě, se v Brně konal světový kongres o politickém marketingu. Lepší demonstraci své moci a prosperity branže si jeho účastníci na finále ani vysnít nemohli. Tomu se říká timing. Hoši a dívky, kteří vrtí psy, mají o zakázky postaráno. Po úspěších manipulace s veřejností nakupující jakož i volící si spin doktoři pohráli se švédskou a norskou akademií. Zdá se, že na triky prodeje rychloobrátkového zboží v supermarketech, luxusních kabelek, spotřebitelských úvěrů, rezidencí, jacht, tryskáčů a iluzí definitivně navazuje i čas prodeje virtuálních osobností. Přičemž se už pokročilo od série k zakázkové výrobě. Důkazem byla tak trochu už sama volba amerického prezidenta, teď to pokračuje. Kdopak a koho si asi objedná třeba jako příštího generálního tajemníka OSN?

Asi bychom se měli rychle probudit všichni, nejen Alfred N.

Autor pracuje v oblasti komunikace a tento článek není projevem závisti vůči kolegům z Brna