Neviditelný Pes

SVĚT: Nejméně 91 miliónů muslimů podporuje terorismus

7.3.2008

Před několika dny byly s velkou pompou zveřejněny výsledky průzkumu provedeného mezi padesáti tisíci muslimy po celém světě. Dozvěděli jsme se z něj, že "pouhých 7 procent" muslimů schvaluje terorismus. Tento průzkum není z několika důvodů ničím jiným než propagandou, která má uchlácholit západní publikum. Říká: všechno je v pořádku, není tu nic k vidění, rozejděte se v klidu zpět do svých domovů.

Zde je několik důvodů, proč nelze hovořit o skutečném průzkumu (kromě jediného hlediska, viz na konci této kritiky), ale o propagandě:

1. "Pouhých 7 procent" zní jistě lépe než absolutní hodnota 91 miliónů, tedy sedm procent z muslimy uváděných 1,3 miliardy členů kultu. Takto byl průzkum prezentován všude, kde jsem na něj narazil. Sedm procent vypadá zanedbatelně, 91 miliónů je ale mnoho. Velmi mnoho.

2. Většina zpráv o průzkumu snížila udávaný celkový počet muslimů z 1,3 miliardy na jednu miliardu - autoři si byli zjevně vědomi skutečnosti, že 7 procent z mnoha je pořád ještě příliš, a cítili nutkání toto příliš alespoň trochu zmenšit.

3. Zde se dostáváme k nejzávažnějšímu bodu: otázka kladená muslimům zněla, zda "podporují teroristické útoky". Nikoliv zda podporují džihád, ale zda podporují terorismus. Z našeho západního hlediska jde o tu samou věc: mrtvé nezajímá, jestli o sobě terorista uvažoval jako o teroristovi, nebo o bojovníkovi džihádu za Alláhovu věc (džihád fi sabil Alláh), muslimům ale na tomto rozdílu záleží. Být nazýván teroristou bude ponižující pro všechny kromě těch nejradikálnějších, kteří se odmítají podřizovat veřejnému mínění Západu (a konec konců, byl to islámský prorok Mohamed, který pronesl, "byl jsem učiněn vítězem terorem [vrženým do srdcí nepřátel]"), zatímco být nazýván bojovníkem džihádu přináší čest, resp. její pochybnou islámskou variantu. Odpověď "Ne" dalo tedy i mnoho z těch, kteří podporují například útoky na židovské civilisty v Izraeli, útoky v Evropě nebo ty páchané v Íráku mezi muslimy navzájem.

4. Mezi autory studie je známý omlouvač islámu Esposito. Lze těžko očekávat, že člověk, který se celý život pokouší ukazovat islám pouze v tom nejlepším světle, se náhle rozhodne provádět objektivní průzkumy veřejného mínění mezi stoupenci kultu, jehož je obdivovatelem.

To jsou ty nejdůležitější nedostatky týkající se samotné studie. Je zde ale ještě několik závažných vnějších faktorů, které studii vyvracejí. Za prvé jsou to jiné studie.

Během posledních let bylo v mnoha státech, muslimských i nemuslimských (převážně evropských) provedeno několik podstatně nezávislejších studií, které poskytují výsledky, které jsou mezi sebou navzájem konzistentní - a odlišné od tohoto konkrétního průzkumu. Jde především o tři průzkumy provedené v Británii (dva všeobecné, jeden zaměřený na mladé muslimy), nedávný průzkum provedený v Německu, poté o průzkumy provedené v zemích jako Indonézie a nakonec o průzkum provedený televizní stanicí al-Džazíra, shodou okolností také mezi padesáti tisíci muslimy (stručný přehled mnoha různých průzkumů je k dispozici zde). Průzkum provedený al-Džazírou ukazuje, že ozbrojený džihád podporuje kolem 50 procent muslimů. Podobné výsledky odhalil i průzkum provedený mezi pákistánskými muslimy, z nichž se celých 49 procent identifikovalo s cíli Usámy bin Ládina (který z evropských politiků by si nepřál takové volební preference).

V Evropě a v nearabských muslimských zemích (nepočítaje radikální nearabský Pákistán) je situace zhruba takováto: asi deset procent muslimů podporuje násilný džihád, a dalších 30-40 procent podporuje zavedení islámského práva ve svých zemích. (Zbytek, asi 50 procent, se o takové věci nezajímá, nebo je nechce, nebo jde o odpadlíky od islámu - asi 10 procent z celkového počtu evropských muslimů.)

Vzhledem k tomu, že tyto průzkumy jsou navzájem konzistentní a neobsahují žádné pokusy o manipulace, jak jsme je identifikovali u kritizované studie, lze je považovat za reprezentativní: v nemuslimských a muslimských nearabských zemích podporuje asi polovina populace muslimů totální vládu barbarského kmenového náboženského práva (šaríe), a významné procento z nich podporuje jeho prosazování násilím, zatímco v arabských zemích a v Pákistánu je situace ještě mnohem horší.

Zde je další nedostatek studie: organizace jako MEMRI nebo Palestitian Media Watch zdokumentovaly, že muslimové jsou si dobře vědomi toho, jakým způsobem jsou na Západě vnímány jejich názory: často jako projevy středověkého barbarství. To je důvod, proč se v muslimském tisku často setkáváme od těch samých osob s přesně opačnými výroky, než jsou ty, které ty samé osoby sdělují západním novinářům. A ačkoliv islám obsahuje doktrínu nábožensky posvěceného lhaní, pokud je to ve prospěch islámu (takíja), a její jemnější formu vyhýbavých odpovědí a vynechávání informací (kitman), konkrétní forma, kterou muslimové často používají, není ani tak muslimská jako spíše sovětská. Muslimové se v tomto oboru učili od těch nejlepších, a takoví jako Arafat dosáhli v tomto druhu klamání a propagandy skutečného mistrovství.

Je tedy nutné počítat s tím, že mnoho dotázaných nesdělilo tazatelům, co si skutečně myslí, ale to, co bude vypadat nejlépe v západním tisku (a po čem konec konců tazatelé také toužili).

Další námitka: existuje mnoho forem podpory terorismu džihádu. Dawa (šíření islámu), "charitativní" sbírky peněz pro teroristické skupiny, propaganda a lhaní v západním tisku, šíření ideologie džihádu v mešitách a mnoho dalších. Je, řekněme, placení zakatu, náboženské daně, s vědomím, že bude použit na džihád, v mysli muslima "podporou terorismu", jak se studie ptá? Pochybuji.

Jeden přínos ale přece jen tento průzkum má, i když ho jeho autoři bezpochyby nezamýšleli. Podařilo se jim zjistit absolutní minimum počtu muslimů, kteří otevřeně podporují terorismus, aniž by ho museli vznosně nazývat džihádem: 91 miliónů. Skutečný počet je ze všech výše uvedených důvodů výrazně vyšší.

www.eurabia.cz



zpět na článek