Přesto, že americký zběhlík Edward Snowden, jenž prozradil světu systém telefonických odposlechů a elektronického monitorování PRISM, nejvíc vykonal pro Čínu, který vede se Spojenými státy nevyhlášenou internetovou válku, Říši Středu očividně nestál za hádku s Amerikou. Azyl mu neposkytla. Je tedy na složitém útěku, který by měl končit v Ekvádoru. Pro vyzrazovače amerických státních tajemství se v poslední době stal Ekvádor čímsi na způsob země zaslíbené.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange se již rok ukrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně před vydáním do Švédska. Ministr zahraničí Ekvádoru Ricardo Patino v pondělí potvrdil, že jeho úřad dostal od Snowdena poníženou supliku o poskytnutí politického azylu a že žádost bude posouzena v kontextu práva na svobodu slova, což zní pro utečence mnohoslibně, avšak definitivní rozhodnutí v této věci zatím nepadlo.

Na základě informačních úniků z ruské letecké společnosti Aeroflot vytýčila americká média předběžnou trasu Snowdenova cestování po světě. Z Hongkongu odletěl do Moskvy, kde strávil noc v karanténě letiště Šeremetěvo, aby náležitě vytěžen Federální bezpečnostní službou mohl vyletět do Havany, odtamtud – opět po přátelském pohovoru s místními estébáky – pokračovat do Venezuely a nakonec dorazit do vysněného Ekvádoru. Spojené státy apelovaly na všechny tři zmíněné země, aby hledanou osobu k sobě nevpouštěly, případně okamžitě ze svého území vyhostily. Ve zvláštním prohlášení vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti Spojených států své rozčarování a znepokojení tím, že čínské, případně hongkongské úřady umožnily Snowdenovi opustit zemi poté, co Washington požádal o extradici osoby obviněné z velezrady.

Americká vláda mezitím zneplatnila cestovní pas Edwarda Snowdena. Technicky vzato, neměl by být nyní vpuštěn na palubu žádného letadla uskutečňujícího mezinárodní let. Málokdo však věří, že to přesvědčí Moskvu, aby zabránila přeletu užitečného zrádce do Latinské Ameriky. Pokud se tak stane, bude to hřebík do rakve tzv. politiky resetu, kterou s velkým humbukem deklaroval prezident Obama na začátku svého prvního funkčního období. To je názor demokratického senátora Charlese Schumera, který vyjádřil v rozhovoru s televizí CNN: "Putinovo chování v této kauze bude mít vážné dopady na americko-ruské vztahy."

Paradoxně vyjádření politiků a poslední průzkumy veřejného mínění svědčí o tom, že Snowdenova odhalení vedla k růstu všeobecné podpory monitorovacího programu a pokud je prezidentovi něco vytýkáno, pak je to nedostatečné hájení tohoto protiteroristického programu a zároveň nedostatečná asertivita ve vztazích se zahraničními partnery. Jak řekl republikánský poslanec Peter King, řídící zpravodajský a protiteroristický podvýbor Dolní komory Kongresu: "Prezident jakoby vůbec nebyl přítomen v tomto důležitém sporu kolem programu monitorování. Nelze se zbavit pocitu, že jen plujeme po proudu. A některé země toho zneužívají."

Přání moderních desperátů dostat se do Ekvádoru značně připomíná touhu sympatických lupičů z klasického filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, kteří snili o Bolívii, kde se dají vybírat banky snadno a beztrestně. Představa Snowdena, Assange a jejich komilitonů, že současný levicový režim v Ekvádoru potrvá věčně a bude je chránit za všech okolností, je přinejmenším dětinská. Zvolili si velmi smutný osud. Měli se pozorněji dívat na romantický příběh loupeživých snílků tak nádherně ztvárněných Paulem Newmanem a Robertem Redfordem.