Před několika dny se české a německé policii podařil majstrštyk. Výrazně zasáhly proti výrobcům a distributorům pervitinu. Výsledek? Zabavené zboží za 1,6 miliardy korun. Co by si za to ti, co tento nebezpečný byznys organizují, pořídili? Média se při popisování zátahu soustředila především na dramatické až spektakulární detaily o průběhu policejní akce a na popis zabaveného boží. Bohužel si nevšimla jedné podstatné věci, a tou je fakt, že šéfem gangu byl turecký občan.

Ti, co by čekali Vietnamce jako hlavu drogového byznysu, o kterých se všeobecně soudí, že je v jejich režii, se tedy mýlili. Národní protidrogová centrála ve svých výročních zprávách uvádí, že obchod s pervitinem v průběhu let ovládli právě oni a prostřednictvím příhraničních tržnic ve velkém zásobují převážně Němce a Rakušany.

Někdo se může zeptat: proč takový zájem o národnost zločince, který působil na nadnárodní úrovni? Je to vůbec důležité? Turecké podsvětí má blízko k drogám stejně jako k jinému, pro společnost velmi závažnému fenoménu, a tím je terorismus.

I v Česku známá Strana kurdských pracujících (PKK) na teroristickou činnost prokazatelně získávala prostředky z prodeje a distribuce omamných látek. V roce 2008 se kvůli tomu dostala na černou listinu amerických úřadů.

Turecko sousedí se Sýrií, jež byla dlouhou dobu základnou teroristů z PKK. I proto také je politika Ankary vůči režimu Bašára Asada v Damašku značně nepřátelská. Nyní je část syrského a iráckého území o velikosti Francie s devíti milióny obyvatel ovládána bestiálními džihádisty z Islámského státu, jehož rozpínavosti čelí koalice vedená Spojenými státy i za účasti Kurdů.

Lidé, lze-li tak ještě džihádisty nazvat, kteří nám ukazují prostřednictvím velice umně zpracovaných videí, jak se dokážou vypořádat s bezvěrci a šíity, nejsou jen náboženskými fanatiky.

Jsou i obyčejnými kriminálníky, kteří na základě struktur čečenského zločineckého kalifátu, kromě ropy a obilí, kradou a do zahraničí prodávají historické památky nenahraditelné ceny. Výsledkem jejich aktivit je nenávratně zničená Palmyra, ale i jiná historická místa. Jejich expanze rovněž způsobila, že do svých domovů se již zřejmě nikdy nevrátí na 600 tisíc jezídů a asi 400 tisíc křesťanů.

Šíření nenávistné ideologie prostřednictvím globálního terorismu si vyžaduje velké sumy peněz, a to nejen na zbraně, střelivo, ale i na financování žoldáků muslimského původu, využívání moderních technologií či na nábor muslimů ze západních zemí Evropy a USA.

Terorismus a organizovaný zločin k sobě měly vždy blízko. Bývalý důstojník CIA nedávno v amerických sdělovacích prostředcích upozornil na podezření z námluv mezi IS a mexickými drogovými kartely, které si svou brutalitou v podobě uřezaných hlav nijak nezadají s fanatickými islamisty. Špinavé peníze jim už vůbec nesmrdí. Vždyť stále aktivní odnože alKajdá a Tálibán získávají prostředky na boj s „nevěřícími“ hlavně z prodeje drog, jiné zase podle typu regionu profitovaly z „krvavých diamantů“ nebo pašování cigaret ve velkém.

Mochtár Belmochtár, vůdce a jednooký veterán z Afghánistánu přezdívaný „Pan Marlboro“, je dalším důkazem, že k financování teroristických aktivit mohou posloužit i tabákové výrobky pašované v regionu afrického Sahelu.

Teď odpověď na otázku v úvodu. Opravdu si turecký narkobaron hodlal pořídit za uvedenou částku honosné vily po světě a stovky luxusních vozů, nebo měly být tyto prostředky využity i jinak? Obávám se, že měly skončit jinde. Bylo by dobré, kdyby se to vyšetřovatelům podařilo prokázat.

Právo, 28.11.2014

Autor je bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby, dnes bezpečnostní poradce