Úterý 18. února 2025, svátek má Gizela
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SVĚT: Mnoho knih a málo času

diskuse (4)

"Jakou prima knížku jsi v poslední době četl?" vyslechl jsem u stolu pražské kavárny ve společnosti dvou mistrů pera. Imponovala mi upřímnost odpovědi jednoho z nich. " Já už knížky nečtu - akorát je píšu," takto vysvětlil.

Ano, zajisté, bohužel. Trh chrlí tolik náramností a čas, nám k dispozici zbývající, se nemilosrdně zkracuje, s jistotou, že to bude stále krušnější.

Josefu Škvoreckému čas již zcela vypršel, už je tomu víc než rok, kdy dodýchal a již se nemohl seznámit s čerstvými výtvory zabývajícími se jedním z jeho hrdinů dějin. Druh sympatie, na niž příšerná Tribuna, náramný zdroj stranického ideologického vyztužování, reagoval (18.4.1973) takto:

"Josef Škvorecký zůstává věren sám sobě... Byl vždycky - a to již od svých mladých let - proti socialistickému zřízení a vyslovený antikomunista. Proti jiným utečencům se Josef Škvorecký snaží být ve svých vývodech přece jen originálnější. Svůj rozchod s rodnou zemí nesvádí jako mnozí na srpen 1968, ani na nemožnost dalšího uskutečňování "pražského jara", nebo na nové vedení Komunistické strany Československa. Příčina jeho odchodu za hranice má prý svou prehistorii již v době posledních týdnů nacistického protektorátu...

V jeho maloměštáckém snobství ho nesmírně rozčilovalo a šokovalo sovětské válečné umění. které zhlédl na výstavě uspořádané tehdy v Československu.

Neohraničený obdiv k Winstonu Churchillovi v roce 1945 i v současnosti, jeho politické názory, antikomunismus a hrubý antisovětismus - to byla cesta, po které více než dvacet let šel, až se definitivně rozešel s Československou socialistickou republikou. Podle svého prohlášení se stal loajálním poddaným "Jejího britského Veličenstva Alžběty II v Boží Milosti." Málokdo z jeho souběžců za hranicemi by dovedl ve svém vyznání vyjádřit lépe svou bezmeznou nenávist ke Komunistické straně Československa, jako to projevil Josef Škvorecký."

V anketě k 1. lednu 1985 Radia Svobodná Evropa na otázku o jeho největších historických hrdinech odpověděl dvěma jmény - Tecumseh Sherman, velící generál Seveřanů za americké občanské války, jíž se velmi zabýval při psaní své knihy "Nevěsta v Texasu", křestní to jméno nejspíš indiánského původu, tak se aspoň dosud domnívám - a druhým byl Winston Churchill.

Tento potomek anglického aristokrata a americké matky výtečně potvrzoval smysluplnost teorie o velké osobnosti dějin, tak jak v devatenáctém století obšírně prosazoval skotský vědec Thomas Carlyle. A nyní v našem věku sir Martin Gilbert, významný britský historik, vytvořil nové dílo s názvem "Churchill: The Power of Words" (Da Capo Press, 536 str.), kompendium 200 výňatků z jeho textů, projevů státníka s darem náramného intelektu, vtipu, obrovské řečnické pohotovosti. Vynikající byly jeho reakce například na půdě parlamentu, kdy na pokárání předsedy sněmovny za vyřknutí nedovoleného slova liar ("lhář"), mluvčí se poopravil eufemismem purveyor of terminological inexactitudes ("dodavatel terminologických nepřesností"). Poté, co ve slovní přestřelce s Lady Astor na její popuzenou výhrůžku, že on být jejím manželem, neváhala by mu přimíchat jed do šálku čaje, Churchill okamžitě zareagoval ujištěním, že on být jejím manželem, neváhal by smrtící dávku vypít.

Legendární byla moc jeho slov v parlamentu 4. června 1940, době Hitlerova a Stalinova mírového paktu ("I have nothing to offer but blood, toil, tears and sweat"), se slibem pouze trápení, utrpení, slz, potu a krve - ale s neporušitelným slibem nikdy se nevzdát.

V tomtéž roce 2012 vyšel třetí a poslední díl velikého díla s názvem "The Last Lion: Defender of the Realm, 1940- 1965" (Little, Brown, 1.232 str.) autorů Williama Manchestera, který ale v roce 2004 před dokončením práce zemřel, a dovršil ji jeho spoluautor Paul Reid. V přemnohém se oba shodují, ale výjimkou zůstává jejich hodnocení Churchillovy schopnosti zvládnout důkladné dávky alkoholu. Zatímco Manchester se klonil k ohleduplnější diagnoze, že skoro nikdy nebyl ovlivněn ve svém rozhodování, Reid se naopak zmiňuje o situacích, kdy mocná dávka alkoholu patrná byla.

Nejen tito dva spoluautoři mu přiznávají mimořádnou schopnost předpovědi katastrofy postihnuvší v třicátých letech ("astonishingly accurate forecast of the calamity that had since befallen Ëurope and England. The events of September 1939 had proved him England's most sober statesman as well as its most prophetic.").

V roce 2012 dosud přežívající veteráni zavzpomínali 70. výročí bitvy u El Alameinu v severní Africe, s britským vítězstvím nad legendárním Erwinem Rommelem. Jeho záměr s výtečně si počínajícím Afrika Korpsem, jeho Panzerarmee aby prorazila do Egypta a zmocnila se Suezkého kanálu, se nezdařil. V té době se Churchill již byl zbavil nejvyššího britského velitele (sir Archibald Wavell), jakož i jeho dočasného nástupce (sir Claude Auchinleck), oba spíš opatrní až váhaví důstojníci tradičního aristokratického temperamentu, a velení dost již demoralizované 8. armády převzal generál Bernard Montgomery, nesnadno zvládnutelná primadona úplně jiného typu. Tehdy 10. listopadu 1942 (čili v době, kdy bitva u Staligradu teprve započala), zazněla ona mocná Churchillova slova: "Toto ještě není konec, ba ani to není začátek konce. Ale je to možná konec jeho začátku."

Jestliže jeho role za druhé světové války končila triumfem (nijak oceněným britskou veřejností, jež se ho při první příležitosti ve volbách zbavila), jeho role za první světové války ve funkci First Lord of the Admiralty, s iniciativou kampaně Dardanelles - Galipoli, březen 1915 - leden 1916, s plánem námořního útoku a posléze pozemního vylodění zejména australských a novozélandských jednotek, se špatnou přípravou, odhadem situace, mizernou koordinací, a s výsledným fiaskem obrovských ztrát.

Churchill se posléze rovněž netěšil velké popularitě v polském národě, který v druhé světové válce utrpěl největší ztráty ze všech států světa.

- - -

Obtížné by bylo odpustit si zmínku o vtipu, smyslu pro humor,, který lze jen s obtížemi předpokládat u většiny vůdců, zejména těch diktátorských. Jaký asi třeba takový Pol Pot byl veselá kopa? Co náš bodrý báťuška Stalin? Posléze jsme se mohli ve všelijakých memoárech a odtajněných špionážních zprávách dočíst o bujarých veselicích v Kremlu, když Stalin, známý insomniak, svolával půlnoční i pozdější schůzování politbyra, s hodováním ovšem, s příkazy voždě, aby nejeden významný soudruh na stůl vyskočil, křepčil, o zatancování kozáčka se pokusil. Takto trápen byl Nikita Sergějevič Chruščov, rovněž i Ivan Alexandrovič Serov, bývalý šéf jak KGB, tak GRU, prý personální likvidátor jak maršála Tuchačevského, tak hanebného skřeta Ježova. Serov nejenže na stole musel tančit, ale on, trpící žaludečními vředy, do sebe musel lít mocné dávky vodky, ve velké bolesti se pak svíjel - prima bolševická podívaná.

Takto se Churchill alkoholem zcela určitě neveselil. Dával přednost jinému druhu humoru. Tenhle zážitek v televizi vyprávěl Orson Welles: Na otázku, koho že on pokládal za velmistra vtipu, zmínil se právě o tomhle velikánovi a uvedl příklad z Riviéry, kde se s Churchillem potkal a ten se ho zeptal, zda by pro něho mohl něco užitečného udělat. Welles využil té příležitosti zmínkou, že příští den má schůzku s hodně zazobaným Arméncem, že z něj míní vymámit financování filmového projektu a že tedy by hodně pomohlo, kdyby vítěz z druhé světové války mohl přijít ke stolu a říct pár slov.

Tak se věru stalo. Churchill přišel a před Wellsem se hluboce uklonil. Zamýšlený dojem perfektně dosažen.

- - -

Též mi imponoval poněkud odlišný druh humoru: byl to ale vůbec humor?

V oné anketě Radia Svobodná Evropa zpovídaný Škvorecký též dostal otázku

"Kterými historickými postavami nejvíc opovrhujete?"

Dalo by se předpokládat, že dotázaný se pořádně zamyslí, však kandidátů na takové ocenění aby bylo přemnoho. Hitler, Stalin, Mao, již zmíněný Pol Pot, a tak velmi dlouze dále.

Mistr Josef ale vůbec nezaváhal a posloužil jménem: "Zdeněk Nejedlý."

- - -

Tolik zajímavých knížek se tu na nás hrne, plno jich přibývá, leč času nepřibývá:

Charles A. Kupchan, profesor na Georgetown Univerzitě, autor nového díla "No One's World: The West, the Rising Rest, and the Coming Global Turn" (Oxford University Press, 272 str.), jenž předvídá, že ruská populace v aktivním pracovním věku se do konce tohoto století zmenší na pouhou jednu třetinu nynějšího stavu. Že v Číně se podařil přesun 400 milionů lidstva z venkova do města, s obrovským vzrůstem střední třídy, s dopadem prozatím mimo naší imaginaci.

Dennis Prager, "Still the Best Hope: Why the World Needs American Values to Triumph" (Broadside Books, 448 str.) o nynějším světě s třemi neslučitelnými hodnotovými systémy: leftism, Americanism, Islamism.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče

Aston Ondřej Neff
18. 2. 2025

Kde je řešení? Co se stane, až utichnou na Ukrajině zbraně?

Bitva o ostrov Iwodžima začala vyloděním 19. února 1945.

Tomáš Guttmann
18. 2. 2025

Od USA se čeká, že budou Evropu financovat ale ne kritizovat.

Lucie A. Sulovská
18. 2. 2025

Ruský vyjednávací tým dostává konkrétní kontury, ten americký také.

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
17. 2. 2025

V těchto dnech prožíváme převrat v našich životech.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Drieu Godefridi
17. 2. 2025

Brusel vstoupil do éry divokého západu „každý sám za sebe“.

Chechtavej tygr
15. 2. 2025

Slečna je ctnost sama, a tak jde raději dál.

Martin Korbáš
17. 2. 2025

Porážku s týmem USA dokázali hokejisté Kanady napravit výsledkem 5:3 nad Finskem, díky kterému si...

Lidovky.cz, ČTK
17. 2. 2025

Na mezinárodním letišti v Torontu havarovalo v pondělí letadlo, uvedly kanadské úřady. Podle...

Ondřej Neff
17. 2. 2025

Projev J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci měl samozřejmě svůj obsah. Je široce a...

Lidovky.cz, ČTK
17. 2. 2025

Pražský dopravní podnik (DPP) zatím nesmí uzavřít smlouvu na nové vlaky metra za 86 miliard korun....

ČTK, Lidovky.cz
17. 2. 2025

Válka Ruska proti Ukrajině kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz