Noviny jsou v posledních týdnech bohaté plné na podobné titulky. Migrace představuje téma, které se dotýká zemí vyspělých i rozvojových. Všechny se ji snaží usměrňovat tak, aby z ní těžily. Hledání způsobů, jak využít migraci pro světový rozvoj, je smyslem debat vrcholné konference OSN v New Yorku, která se koncem minulého týdne, poprvé ve historii OSN, věnovala přínosům a rizikům mezinárodní migrace.

Migrant je osoba, která žije déle než rok mimo svou zemi původu. Na světě jich bylo v roce 2005 více než sto devadesát milionů – téměř každý třicátý obyvatel světa. Uvádí to zpráva OSN o mezinárodní migraci a rozvoji, kterou odborníci a ministři z jednotlivých zemí na svém shromáždění projednávali.

Každý třetí migrant dnes žije v Evropě, většina z nich ze své země odešla kvůli špatné ekonomické situaci. Státy Evropské unie svou politiku vůči přistěhovalcům na jednu stranu zpřísňují, na druhou se snaží podpořit příchod kvalifikovaných lidí ze zahraničí. To je směr, který nedávno zvolila Francie a prosazuje ho také Velká Británie. Nicméně nejen vzdělaný cizinec představuje pro hostitelskou zemi přínos. Ekonomičtí migranti často zastávají ta místa, o která nemají místní zájem. Lisabon by bez ukrajinských pracovníků neměl dodnes kanalizaci, v Paříži by bez Severoafričanů nebyl večer otevřený jediný obchod a v Londýně by vám v rychlém občerstvení neprodali kávu. Také Česko těží z přítomnosti levných pracovníků ze zahraničí a snaží se – zatím ne příliš úspěšně – přilákat ty kvalifikované. Nešvarem stále zůstává nelegální migrace, kterou neodstranlo ani zvýšení kontrol a ostraha hranic. Souvisí s ní mimo jiné velké daňové úniky v hostitelských zemích, korupce, obchodování s lidmi a jejich vykořisťování. Chudoba v zemi původu a přísná pravidla pro vstup do bohatých zemí nedávají ale mnoha migrantům na výběr.

Cena kvalifikovaných lidí v rozvojovém světě roste s odlivem mozků do zahraničí. Podle zářijové zprávy Fondu OSN pro otázky populace připadá ve vyspělých zemích na jeden milion lidí více než dvacet tisíc zdravotníků, v některých afrických zemích, například v Libérii, je to jen sto. Rozvojové země nedokáží kvalifikované lidi hledající odpovídající uplatnění a ohodnocení udržet. Pro mnohé – a nejen ty vzdělané – je navíc práce v zahraničí jeden z mála způsobů jak uživit širokou rodinu. V loňském roce migranti z rozvojových států poslali podle OSN zpět do svých zemí přes 167 miliard dolarů. To je v součtu více než oficiální rozvojová pomoc. Peníze příjemci investují často do vzdělání dětí, na lékařskou péči a zavedení malých podniků.

Mezinárodní migrace je nezastavitelný a velmi složitý proces, který s sebou nese jak rizika, tak výhody. Podle generálního tajemníka OSN Kofiho Annana pozitiva migrace převažují pro všechny zúčastněné – hostitele, migranta i zemi původu. Není to ale samozřejmost. Čím víc budou státy vzájemně spolupracovat a o problémech spolu debatovat, tím větší užitek z migrace můžeme očekávat.

Člověk v tísni - společnost při ČT