SVĚT: Mezinárodní počínání nikoliv bez šrámů
Leckde to i povážlivě skřípe. Připomeňme si idealistického barona, který koncem devatenáctého století vskřísil antické olympijské soutěžení. S předpokladem amatérského utkání, jehož součásti rozhodně nebylo finanční obohacování.
Jenže čas plyne, přemnohé se mění. Se značným zpožděním mnoha let na kolbištích přibyl tenis - dřív jen jako povyražení vyšších vrstev britského původu. Poslední dobou rovněž nyní již existuje olympijská kategorie s rozdáváním se třpytících medailí. A na kurtech za balonky se již nepachtí amatéři, ale finančně solidně vybavení multimilionáři.
Před několika málo lety jsem nahlédl do končiny, kde rád si lebedíval Josip Džugašvili, ve světě oprávněně obávaný Stalin. Končina gruzínská, jeho původní domovina, a tehdy za mé přítomnosti toť město jménem Soči, kde se pod Putinovým příkazem budovalo prostředí pro blížící se zimní olympiádu. Krátce poté došlo k přetvoření ruské hranice se sousedstvím. Ukrajinská, dřív to sovětská republika, pozbyla Krymský poloostrov, Putin tak rozhodl a svět, pokud nesouhlasil, třeba i hodně hlasitě protestoval, ale žádný vliv to nemělo na nové realitě.
Ta se ale poznamenala na následující zimní olympiádě, která právě teď probíhala ve scénické lahodné končině s jménem Pchjongčchang v severovýchodní koutě jihokorejského demokratického státu. Mnoho zájemců z přemnoha končin, z USA se tam k soutěžení dostavilo 244 účastníků - borců a borkyň. Mezi pochodujícími ale nezavládla ruská vlajka. Jednotliví občané tohoto nejrozsáhlejšího státu světa se v průvodu objevili pod neutrálními písmeny jako zřetelné potrestání za dobu předchozí Soči, kde se zúčastnili přemnozí atleti vyztužení všemožnými nezákonnými přípravky - ano, všelijaký doping.
Doping is endemic. Po olympiádě v Londýně 2012 víc než 100 účinkujících atletů bylo dodatečně potrestáno, vítězové ve všelijakých disciplinách dodatečně pozbyli své získané medaile. The International Olympic Conmmittee v tomto roce 2018 dalo souhlas účasti 168 Rusů jako součást „neutral flag“.
Američané si vysloužili jiný druh podstatné potupy v podobě lékaře Larry Nassara, který pečoval o team ženských gymnastek. To činil způsobem sexuálně zcela nepříslušným, jak u jeho trestního soudu potvrdillo rekordní množství víc než 150 postižených gymnastek. Výsledkem byl udělený trest v nehorázné výši přesahující životní možnosti jakýchkoliv smrtelníků.¨
Za nynější tuze napjaté mezinárodní situace na Korejském poloostrově došlo k rozhodnutí krutého severokorejského diktátora Kima a k jeho ochotě odeslat jižním směrem stoprocentně vybrané, politicky spolehlivé kádry. Dosud jsem nezjistil, zda se některému z nich podařilo získat nějakou medaili.
- - -¨
Z korejského terénu teď dojdeme k přesunu na půdu americkou netrpící nedostatkem svých nijak nezáviděných problémů: rozpolcený politický horizont, podstatná část veřejnosti nenávidějící nynějšího prezidenta Trumpa, jakkoliv úspěšně si ve své funkci hlavy státu počínajícího. Není ovšem tím jediným cílem, o jehož ostranění se usiluje: impeachment, jediná ústavně existující metoda.
Mezi podobnými kandidáty ke kýženému odstřelu je Clarence Thomas, jeden z devíti soudců Nejvyššího soudu, kde v této funkci nejvyšší vysedává už 26 roků. On by byl rovněž odstranitelný pouze oním impeachment. V jeho případě situace je komplikovanější, poněvadž Thomas je černoch a ve svém justičním počínání nikdy není ovlivněn radikálními nesmysly. A navíc se oženil s běloškou.
Nyní se objevila žurnalistka Jill Abramsonová na stránkách časopisu v New Yorku s tažením proti Thomasovi - obnovit dávnou žalobu, kterou Anita Hillová prohrála v prostředí veřejného mínění (58 % ve prospěch Thomase, 24% pro Hillovou).
Její iniciativa se týkala stížnosti údajných nevhodných tělesných dotyků, které obviněný Thomas popírá. Což tedy teď je v převládající americké atmosféře, v níž došlo k rozpadu kariéry řady politiků, a ještě značnějši v případě hollywoodského mogula Harvey Weinsteina.
Neúnavná žalobkyně Abramsonová nyní zaangažovala advokátku Moiru Smithovou, která nyní obviňuje Thomase rovněž z nepřístojností, že se jí v roce 1999 na večeři nevhodně dotýkal (“was groped by Thomas“), a s tímto obviněním vyrukovala v posledních dnech prezidentské volební kampaně 2016. V listopadu uveřejnila úvodník k britských levicových novinách The Guardian se zdůrazněním, že feministické političky by neměly být ruinovány obviněním ze sexuálního harašení.
Přitom však tato žalobkyně Abramsonová projevovala pochopení pro značné pohlavní zájmy a výdobytky ex-prezidenta Billa Clintona, spolu s tuze nevlídným hodnocením nijak příliš nadšených partnerek jako například Juanita Broaddrick, Paula Jones či Kathleen Willey.
KONEC