Arabsko-izraelský konflikt, trvající od založení židovského státu po 2. světové válce již více jak šedesát let, má zcela zřejmé mediální ohlasy. V době těsně po válce, v níž bylo nacisty vyhlazeno více než 6 milionů Židů, se svět instinktivně stavěl za stát Izrael. S růstem finanční moci arabského světa díky ropě i v důsledku toho, že židovský stát je malý a arabský svět obrovský, se začala postupně mediálně zlepšovat i pozice Palestinců. Izrael byl zejména sovětským blokem líčen jako agresor a podobná tvrzení o Státu Izrael šířila a šíří i některá západní média.

Po smrti palestinského vůdce Arafata, který dokázal plnit roli více méně respektovaného vůdce, se jednotlivé palestinské frakce na západním břehu Jordánu i v pásmu Gazy dostaly do vzájemného konfliktu. Radikální teroristé Hamasu a údajně ne tak radikální teroristé Fatahu svedli v loňském roce krvavou bitvu o ovládnutí pásma Gazy. V této bitvě Fatah ztratil nad pásmem Gazy úplnou kontrolu. Pokračování bojů mezi zbytky Fatahu a Hamasem na území pásma Gazy vyvrcholilo před několika dny tím, že poražení členové Fatahu hledali spásu a útočiště na izraelské straně. Hraniční přechod do Izraele překročily desítky Palestinců jen ve slipech a někteří z nich skončili v izraelských nemocnicích. Toto humanitární gesto židovského státu však bylo trnem v oku protižidovským propagandistům.

Hned další den po zprávách o útěku příslušníků Fatahu před Hamasem do Izraele se mediálním světem šířila zpráva o tom, že Izrael požaduje za ošetření Palestinců v nemocnicích jejich spolupráci s izraelskou tajnou službou. Opět to bylo podáváno pod titulky „Izrael opět na pranýři“ atd. Tato zřetelná manipulace se světovým veřejným míněním má opět pouze jeden cíl. Záměrně šířenými pomluvami a dezinformacemi má být veřejné mínění na straně „utlačovaného“ palestinského lidu.

Před nedávnem vyměnil židovský stát živé teroristy z Libanonu za mrtvá těla dvou izraelských vojáků. Návrat teroristů do Libanonu byl v arabském světě oslavován jako další vítězství nad Izraelem. Strategickým cílem arabské politiky je a zůstává likvidace Státu Izrael. Vůdčími v tomto směru jsou zejména státy Sýrie a Írán. Íránský prezident Ahmadínežád vede svou nenávistnou protižidovskou kampaň včetně toho, že popírá nacistické vraždění Židů v období druhé světové války. Palestinsko-izraelský konflikt - i přes snahy některých umírněných politiků na straně Palestinců - směřuje stále k cíli dalšího „konečného řešení židovské otázky“, tentokrát v režii arabského světa. Je velmi příznačné, že světová média šíří o tomto konfliktu informace, které Stát Izrael jednoznačně a záměrně poškozují.