U příležitosti návštěvy předsedy Xi Jinpinga (kdo nepoužívá pinyin, je n00b) se mezi českými intelektuály rozhořelo nové pobouření nad lidskými právy v Číně. Demonstruje to např. tento průzkum veřejného mínění a jeho posunutá (až nesmyslná) interpretace:

Jelikož mám k Číně obrovský obdiv a zároveň obrovský neobdiv k vládám a jelikož jsem měl to štěstí, že jsem v Číně mohl před pěti lety téměř půl roku pobývat, chtěl bych k tomu tématu přičinit několik poznámek.

Kategorickým výrokem podle mě musí být: Číňané dnes žijí prakticky stejně jako my.

—

Ale co demokracie?
Ano, Číňané nemají demokracii. My máme demokraticky zvoleného prezidenta, Číňané ne. My máme demokraticky oligarchu ministrem, Číňané mají jeho čínskou obdobu dosazenou politbyrem. My máme nikým nevolenou Evropskou komisi plnou komunistů. Nechci tvrdit, že úroveň nedemokratičnosti je v EU stejná jako v Číně, ale i u nás je veliká. Kromě toho se ale domnívám, že podstatnější, než zda jsme si Zemana s Babišem zvolili demokraticky, je to, zda chrání naše práva.

Na naše životy nemá pražádný vliv to, zda je vláda dosazena demokraticky. Pouze to mění její motivace chovat se tak nebo onak. Ano, domnívám se, že lepší je demokratická vláda než oligarchie. Ale nemyslím si, že nemít demokratickou vládu (neplést s vládou práva!) je taková útrapa.

A co tedy ta práva?
Bohužel nedokážu ze své anekdotické evidence posoudit, jak na tom Čína je. Podívejme se tedy na jiné ukazatele. V žebříčku Doing Business je Čína na ostudném 84. místě, avšak ve vynucování kontraktů je na výborném sedmém místě (o celých 65 míst výše než Česká republika). Vypadá to, že aspoň v některých oblastech má majitel nemovitosti práva, která jsou respektována. Ale samozřejmě víme, že kvůli olympiádě byla spousta Číňanů vystěhována.

Politika jednoho dítěte, která byla decentralizovaná (různé provincie měly různá pravidla) a nebyla minimálně v poslední době tak přísná, jak si představuje běžný Evropan (prakticky každý, koho jsem v Číně poznal, měl sourozence), ale která přesto byla nesmyslná a škodlivá a samozřejmě neliberální, byla zrušena.

Smog?
Se smogem je problém, s čínským smogem mají problém i v přilehlém Hong Kongu. Nezapomínejme na to, že Čína je i přes obrovské zbohatnutí ještě stále velmi chudá. Nechat znečištění větší volnost znamená rychlejší bohatnutí. Značná část Číňanů zřejmě dává přednost smogu a rychlejšímu bohatnutí než čistému vzduchu a stagnaci.

Jak je to se smogem a bohatstvím, jsem vysvětloval v tomto článku. Nemám pochyb o tom, že environmentální politika Číny se bude zlepšovat.

Ekonomická svoboda?
Přestože Heritage Foundation dává Číně velmi špatné známky, je třeba uznat, že v některých oblastech je na tom Čína velmi dobře, často lépe než mnohé západní země.

Velké firmy musí koexistovat s obrovskou korupcí a nesmyslnými nařízeními, ale začít prodávat v krámku na rohu ulice není nic složitého, daň z příjmu není pro běžné příjmy nijak přehnaná a sociální stát (a odvody do něj) prakticky neexistuje. Celkové daňové zatížení Číňanů je zhruba poloviční oproti západním státům.

Politické protesty, svoboda slova
Ne že by evropské státy tolerovaly svobodu slova (psal jsem o tom ve svém článku pro Laissez Faire, stejný názor zastává i Flemming Rose), ale přece jenom je tato svoboda v Evropě obvykle o mnoho vyšší než v Číně. Protivládní protesty a protivládní média obvykle nekončí v žaláři. Toto je obrovský nedostatek čínského režimu.

Faktem nicméně je, že se mezi Číňany smí mluvit a mluví otevřeně. Byl jsem hostujícím studentem na čínské univerzitě. Učitel za katedrou byl samozřejmě členem KSČ, ale v jeho hodinách jsme četli ekonomické papery zahraničních autorů, kteří čínský režim nijak nešetřili a zcela otevřeně mluvili o korupci. Ať jsem se zeptal kohokoliv na cokoliv, nikdo mi nikdy nenaznačoval, že to či ono bych neměl říkat. Ani když jsem říkal, že Mao byl masový vrah.

Čína blokuje půl internetu, což je opět nepřípustná cenzura. A to i přesto, že důvodem nejsou obavy z nakažení západními myšlenkami, ale často bohapustý rent-seeking čínského dominantního hráče. Tak nechalo Baidu zablokovat Google.

Taiwan
Pro všechny účely je Taiwan samostatným státem a čínské šaškování a nátlak, aby ho jiné státy neuznávaly, je směšné. Čína navíc nad celým Taiwanem ani nikdy kontrolu neměla (viz). Taiwanské nárokování celé pevninské Číny (včetně Tibetu) a Mongolska je ovšem směšné jakbysmet. Pro praktický život to má ale nulový dopad.

Tibet
Jsem libertarián a věřím, že čím decentralizovanější vláda, tím lepší. Pro mě za mě, ať jsou klidně všechny čínské provincie a autonomní oblasti samostatnými státy. Jejich obyvatelům by to jenom prospělo. Pochopil bych tedy, že principiálně někdo tvrdí, že čínské provincii Guangdong (kupříkladu) nemá vládnout politbyro vzdálené několik tisíc km, protože se o vlastní věci postarají lépe sami, a že totéž platí pro Tibet.

Ano, Čína získala Tibet okupací, ale nadvládu nad ním získala od stejně ohavné vlády, možná ještě ohavnější. (zdroj, zdroj, zdroj) Dnešní čínský režim (a to i v Tibetu, kde je restriktivnější než v jiných oblastech) je ale neoddiskutovatelně lepší než předchozí tibetská tyranie.

Mávat zároveň vlajkou Tibetu a Taiwanu je nesmysl, viz výše. Ale co bychom mohli chtít od politiků.

Cestování
Cesta do Číny znamená opruz s vízovou povinností, cesta z Číny logicky obvykle taktéž, avšak není mi známo, že by Číňané byli nějak omezováni. Dnešní Čína není Sovětský svaz. Že se pamětníkům ČSSR vybavují paralely s tehdejším režimem u nás, je sice logické, ale zcela mylné. (To platilo zhruba do těch 90. let.)

Občas se někde dočtete, že Číňani nesmí cestovat mezi jednotlivými provinciemi. To platilo dříve, dnes může každý jet, kam chce.

Popravy
Nesouhlasím s popravováním lidí a tuplem nesouhlasím s excesivním využíváním tohoto trestu tak, jak to dělá Čína. Faktem nicméně zůstává, že země s mnohem pokročilejší vládou práva (např. USA, Japonsko a Singapur) také využívají popravy. Dalším faktem je, že Čína není první na světě ve využívání tohoto trestu, přestože se různí demagogové snaží tvrdit, že je. (Čehož docilují nesmyslným porovnáním absolutního počtu popravených a ne mírou použití tohoto trestu na milión obyvatel.)

—

Sečteno, podtrženo. Domnívám se, že v Evropě máme více svobod, než kolik mají Číňané v Číně, přestože v některých jednotlivých ukazatelích jsou někdy napřed. Běžný život Číňana je však v zásadě srovnatelný s běžným životem Evropana, obzvláště Evropana chudšího státu.

Protestovat proti drsnosti čínského režimu je dle mého na místě, Čína se má v čem zlepšovat. Stejně tak bychom ale měli protestovat proti neliberálnosti režimů i dalších států, pohříchu především toho našeho.

—

Doporučená literatura
Martin Pánek: Kompletní slepice
Vít Vojta: Čínský svět
Paul Midler: Made in Čína