Jsou okamžiky, kdy z očí padá vlčí mlha a věci jsou vidět, jaké doopravdy jsou, ne jaké jsme si vybájili. Takový okamžik nastal právě teď, po neomluvitelném úprku Američanů z Kábulu. Žalostné jsou pokusy některých komentátorů hodit trapas na hlavu Donalda Trumpa – jakože Bidenovi nic jiného nezbývalo než naplnit dohodu, kterou jeho špatný předchůdce uzavřel s Tálibánem.

Takový je to čestný a korektní muž – na padesát Trumpových výnosů zrušil jakoby nic, ale toto nikdy nepodepsané ujednání prostě musel dodržet.

Jsou to pohádky pro chudé duchem – stejně jako předchozí přesvědčování naivních věřících, že Trump blok NATO málem zboural tím, že žádal členské státy o posílení národní obrany, zatímco Biden západní spojenectví opět mimořádně utužil a upevnil tím, že ho ujistil svou bezvýhradnou podporou. Jakože „Amerika je opět tady a na nás se můžete spolehnout“. Dovedu si živě představit, jak bezpečně se nyní cítí malé státy NATO v první linii.

Jenže narativ se nám nápadně mění před očima. Nejenže jsme svědky pokusů prezentovat radikální afgánský džihád v růžových barvách jako hnutí v podstatě národně-osvobozenecké složené z vysloveně milých a mírumilovných lidí, docela civilizovaných, terorizmu nenakloněných, zato schopných dodržovat mezinárodní dohody. Zkrátka, nachlup stejní znalci, kteří nás balamutili ohledně nevídané síly a jednoty NATO díky Bidenovi, se nám snaží vsugerovat, že zdánlivě hanebná porážka je ve skutečnosti skvělým vítězstvím a blýskáním se na lepší časy.

Pozoruhodná a pro naše pochopení důležitější je změna tónu ruského tisku. Komentátoři blízcí Kremlu náhle zjistili, že prezident Biden mnohem lépe naplňuje ruské tužby než nezbedný a nevyzpytatelný Trump.

Už nyní má na kontě dva mimořádně vstřícné kroky vůči Rusku: uvolnění Trumpových restrikcí proti plynovodu Nord Stream 2, čímž Biden Putina doslova tahá z bryndy, a nyní i uvolnění afghánského předpolí pro strategické hrátky Moskvy. Americký prezident je stále vehementněji prezentován jako „náš člověk v Americe“.

Kyjevský, avšak promoskevský politolog Michail Pogrebinskij v komentáři pro První nezávislý televizní kanál apeloval na Vladimira Putina, aby neprodleně poskytl Bidenovi veškerou pomoc, ježto jeho důležitý americký spojenec je ze všech stran tísněn nepřáteli pokroku a může bez ruské podpory ztratit zbytek politické váhy, nebo dokonce padnout, což by byla věčná škoda. Jakou asi tak pomoc má na mysli angažovaný politolog? Vojenskou, finanční nebo diplomatickou sotva, tam Kreml velkou silou nevládne. Nejspíše jde o pomoc v podobě nějaké špinavé smyšlenky na způsob těch, které ruská rozvědka i v minulosti podsouvala americkým médiím.

Právě takový dobře načasovaný skandálek z moskevské dílny na Lubjance můžeme v příštích dnech očekávat. To umožní pokrokovému tisku vrátit se k bičování nehorázného Trumpa a odvést pozornost od Bidena prchajícího z tiskovky bez odpovědi na otázky o osudu několika desítek tisíc amerických občanů zanechaných bez pomoci v Afghánistánu, zato se slovy „Pomáhej vám Bůh“.

Autor je publicista