Přidat se k výpravě "Na Kanáry" a tak se stát snad miliontým Čechem, který tak učinil, jistěže neprospěje k pocitu o dosažení znamenitého unikátu. Zájemcům o cosi dost neobvyklého bych třeba doporučit vlézt na loď v Kapském Městě a odplout severním směrem podél namibského pobřeží, s první zastávkou v přístavu LüDERITZ, s umlautem: jakési tedy Lideřice, což zní docela sudetoněmecky, a stejně tak i tvrdila brožurka se zdůrazňováním o "distinctly German atmosphere" s architekturou "German imperial style", jakož i Art Nouveau.

Jak nikoliv každému dobře známo, Německo se po svém sjednocení v roce 1871 se zpožděním dostavilo k staršími impérii již rozkrájenému koloniálnímu stolu. Vzdor naléhání moudrého kancléře Bismarcka nemít nic společného s tak problematickými starostmi císař Wilhelm se zajímal a snažil se získat majetky, i když vesměs příliš vzdálené nebo zoufale bezperspektivní. Což tedy byl i případ končiny, posléze známé jako SWA, South-West Africa, nynější Namibie.

K zrodu těchto Lideřic došlo obchodní transakcí v roce 1883, když Heinrich Vogelsang, jméno snad nejněmečtější, končinu koupil od náčelníka místního kmene Nama pro Adolfa Lüderitze z Brém, sídla hanseatické ligy.

Vznikl rybářský přístav, sice příliš mělký pro mohutnější plavidla, byť po etapách prohlubovaný, zejména začátkem dvacátého století, když v tamější blízkosti došlo k objevu naleziště diamantů. Náhlý rozmach prosperity následoval. Vznikla tam i konečná stanice 350 kilometrů dlouhé železniční trati do Keetmanshoopu ve vnitrozemí. Touž vzdálenost lze zvládnout po již rovněž existující silnici, ale s rizikem pravidelně se vyskytujících, velmi nepříjemných písečných bouří.

Opatrný kapitán se vyhnul riziku, aby si jím komendovaná loď poškodila či dokonce natrhla svůj ponořený spodek, a k přepravě zájemců na souš použil tender - takto zvané rychlé čluny, povážlivě se kolébající, spolu s pasažéry, též kropené studenou sprškou z frigidního proudu Bengela od Antarktidy. Jaká je asi souvislost mezi námořnickým slovem tender a českým suchozemským tendr, jímž se míní "přívěsný vůz za parní lokomotivou s uhlím a vodou"? Tak aspoň tvrdil směrodatný, nakladatelstvím Academia vydaný Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost..

Přístav tam s pověstí toho nejmíň pohostinného (hospitable) pobřeží afrického kontinentu. Na blízkém Shark Island býval koncentrák s tisíci válečnými zajatci, tuze tam hynoucími under terrible conditions. Zájemce aby pak pátral po spolehlivých informacích, kdo tam koho trýznil. Britové Němce nebo naopak?

Žádné suvenýry k mání, best buy tam jsou ryby, jenže co s nimi? Pasažéři jich měli na palubě gratis k nesnědění. Nejnáramnější specialitou je tam rock lobster nebo humr a německé pivo Windhoek Lager Beer, s pověstí toho nejlepšího v jižní a možná že i severní, západní, východní a střední Africe.

Zájemci se vydají na inspekci několika málo ulic této podivnosti. Je to i místo občasného kutání a nalézání drahokamů, Dojde se k Bergstrasse, obhlédnout Goerke Haus na Zeppelin Strasse, jakož i Troost House, což přece též bylo jméno nejprominentnějšího nacistického sochaře, Hitlerova oblíbence - Paul Ludwig Troost, hlava oholená, hnědý předchůdce českého rudého Čumpelíka. Z kopečku na přístav hleděla Felsenkirche, lutheránský kostelík.

Lze stihnout odpolední krátký zájezd s Luederitz Tours & Safaris, Bismarck Strasse, tel. 202719, k návštěvě absolutního města duchů - ghost town Kolmanskop. Kdysi zásluhou nalezených diamantů čile si počínající a prosperující, nyní však většina budov, dosud nerozpadlých, je pohřbena převalujícími písečnými nánosy z namibské pouště.

Návrat k přístavu, ještě obhlédnutí Turnhalle, místní tělocvičny. Na palubě měli ovšem k dispozici lepší vybavení tohoto rázu.

Počasí téměř až zcela perfektní (kolem 21 stupňů Celsia) každý měsíc v roce. A za celý rok tam naprší pouhých 23 milimetrů vody.

Hodně vody před sebou měl odvážlivec Amyr Klink, když se v Orwellově roce 1984 pustil do 101 dnů trvajícího veslování a zásluhou svých neunavných paží se mu podařilo zdolat Atlantický oceán, dopádlovat až k jeho brazilskému břehu.

- - -

Loď se poté pozvolně dál šinula severním směrem, téměř v dohledu tamějšího pověstného Skeleton Coast - Pobřeží kostlivců, což potvrzeno značným množstvím tam uvíznuvších, ztroskotaných plavidel. Hned po překročení (jak nejapně vyjádřeno - což by jakákoliv loď mohla cokoliv překročovat?) obratníku Kozoroha, pasažéři jen matně zahlédli přístav Walvis Bay - Velrybí záliv, už v patnáctém století objevený. Portugalec Bartolomeu Dias tam vztyčil vlajku, ale jeho vlast se o tamější majetnictví neucházela. Zato v pozdějších dobách došlo ke značným britsko-německým hádanicím o vlastnický nárok na území jedno z nejsušších na světě - ročně pouhých deset milimetrů jakéhosi deště tam naprší.

Dál severním směrem začínala Angola, až do roku 1961 Portugalci vlastněná a dost bídně spravovaná kolonie. Vyhlášením nezávislosti nezapočal ráj na zemi, ale ohavná, krvavá, dlouhé roky se vlekoucí občanská válka. Tisíce přeživších prchalo od takové zkázy, mnozí našli přístřeší v mateřské i macešské zemi původních kolonialistů.

Tak tomu bylo donedávna.

Nyní je situace hodně opačná. Každý týden se do Angoly hrnou tisíce dychtivých zájemců z evropského domova, potácejícího se v notných hospodářských potížích. Někdejší pateticky chudičká, občanskou válkou rozdrásaná kolonie v současné době soupeří s Nigérií o primát největšího zdroje ropy na africkém kontinentě. Mezinárodní měnový fond odhaduje desetiprocentní roční růst tamějšího rozvoje, Číňané tam investují o sto šest, milerádi poskytují miliardové dolarové půjčky.

Teď to tedy je Angola, která v Portugalsku investuje. Záchranný pás poskytuje. Isabel dos Santos, nejstarší dcera prezidenta Angoly, koupí přední banky za pětinu původně požadované ceny.

Přemnohé se obrátilo, role pánů a kmánů se vyměnily. A pak že historie nemá smysl pro humor!

DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ