V těchto prozatím nejposlednějších časech přibývá zájem o značněji vybavené přistěhovalectví do všemožných končin světa. Větší význam si klade Kanada a Austrálie na rozdíl od Ameriky, kde dosud převládá existence vytvořených již rodinných vztahů tím kterým kýženým směrem. Ze solidního britského týdeníku, zdroje The Economist, s datem10. června loňského roku 2017 se například dozvídám o počínání zájemce jménem José Rommel Umano, původem ze značného filipínského mnohoostroví (víc než sedm tisíc ostrovů, nikým pořádně nespočítaných), jenž zamířil za svou značně rozšířenou rodinou do Ameriky, tam již sídlící. Dotyčný zájemce na studiích v Japonsku získal vzdělání v oboru architektury. Americké úřady dosud kladou větší důraz na vztahy rodinné než třeba na odbornou kvalifikaci v tom kterém oboru.
Už se objevil větší počet studií porovnávajících vývoj v západní části Afriky s východní částí tohoto hodně tmavého kontinentu. Onu západní část znám pramálo. Lépe se vyznám směrem východním - Keňa. Tanzánie, království Svaziland, Lesotho, republika Botswana, Namibie a zejména Jižní Afrika (Republic of South Africa), kde už jsem byl celkem desetkrát, zejména ještě v dobách apartheidu, kdy jsem se dopouštěl porušování místních zákonů svým nezcela bělošským manželstvím.
Již se dost změnilo životní počínání západoafrického existenčního způsobu, jehož většina již přežívá ve městech na rozdíl od obyvatel východních, víc roztroušených končin v přírodním prostředí.
Kdysi jsem si liboval v Kapském Městě, kde koncem třicetileté války, v Evropě řádící, došlo k prvnímu pořádnému osídlování jižní končiny afrického kontinentu a při té příležitosti k založení Kapského Města, se Stolovou horou v pozadí. V této nynější provincii nejpočetnější nejsou různé africké kmeny, ale tzv. coloreds - míšenci všelijakých Křováků a Hotentotů s evropskými přistěhovalci, jejichž nejpřirozenější řečí se stala tzv. afrikaans s původními holandskými kořeny. (Za našeho rodinného putování v oněch končinách tamější domorodci pokládali mou čínsko-švýcarskou manželku právě za jednu z místních coloreds domorodkyň.)
Podle prozatím nejposlednějších zpráv z oněch končin se dozvídám, že tato dřív tolik lahodná končina se stala značně nebezpečná, s kriminalitou dvojnásobně vysokou v porovnání s největší jihoafrickou metropolí, jíž ovšem je Johannesburg. Nezaměstnanost a chudoba převažující, většina dětí vyrůstá v prostředí bez otců, jejich potřebné autority. Mladí se hrnou do gangů se zločineckou motivací, podobně podle vzoru jako například americké nelichotivé metropole Baltimore. V roce 2016 bývalý policejní plukovník prodával zbraně tuze neoprávněným zájemcům. Vyšetřovatelé si ověřili skutečnost 1.066 vražd v Kapském Městě. Mezi nimi 261 dětských obětí.
- - -
Takovou zkušenost jsem v naší rodné české končině neměl. Zejména za nejprvnějších polistopadových návštěv jsme měli jiné podivné zkušenosti. Za jízdy v metru se tehdy nezřídka stávalo, že pražští domorodí cestující dávali přednost si vedle mé manželky (jakkoliv značně aristokratického původu) neposadit. V parku před hlavním nádražím někteří pražští domorodci si ji pletli s rumunskou cikánskou pakáží.
Do Prahy nezřídka přijel dalajlama, v indickém exilu přežívající bývalý vládce Tibetu, nyní čínskou vládou pokládaného za legitimní součást veliké Číny. Došlo k vybudování železnice – do tisícikilometrové vzdálenosti, nikdy jsem se prozatím do takových končin nedostal.
Čína je největším obchodním partnerem Austrálie. Tím druhým největším je Indie - též je již druhým největším magnetem imigrace. Téměř 160.000 indických studentů se tam snaží dosáhnout užitečné kvalifikace.
Dočítám se z různých zdrojů, že současné čínské vedení a velení systému státní a stranické mašinerii jedné vládnoucí strany se snaží značně prosazovat ve světě. Významné je soustředění na evropský kontinent, s úsilím, aby se Evropa odpoutala od stále značného amerického vlivu. (Při té příležitosti si připomínám jednu z iniciativ organizace českých spisovatelů někdy před pěti lety, kdy dalajlama dorazil do Prahy již s přílišnými překážkami se zviditelňovat jako symbolický činitel svého národa. Tehdy se již nedařilo v takové roli se prosazovat, s touto kdysi velikánskou osobností, nyní v indickém exilu, nikdo z představitelů českého státu nebyl ochoten se oficielně či vlastně i neoficielně potkávat. Proto tehdy čeští spisovatelé zorganizovali bouřlivé setkání před uzavřenými branami čínského velvyslanectví v Praze, k hlasitým projevům nesouhlasu. Já se tam tehdy rovněž dostavil, aniž bych cokoliv užitečného mohl docílit, ale měl jsem s sebou svého synátora česko-americko-německo-švýcarsko-čínského původu, se znalostí čínského jazyku, jímž se tuze hlasitě ozval a komunistické diplomaty jejich jazykem tupil.)
Na Hradčanech došlo ke změně oficiálního tónu, ustaly povzdechy o čínské neochotě zdůrazňovat příliš nedostatečné demokratické počínání, Miloš Zeman příslušným vzorem takového přizpůsobení.
V roce 2015 do Prahy dorazili k trvalému pobytu příslušní čínští činitelé. Dočítám se z britských zdrojů o nedostatku pracovních sil v baltských republikách, rovněž o nedostatku prostředků v dobudování železnice na trati Bělehrad - Budapešť a rovněž takového projektu s čínským financováním k dokončení výstavby železnice v Polsku k německým hranicím.
V Americe máme prezidentské volby každý čtvrtý rok, v Číně každý pátý rok komunistický ústřední výbor v počtu 159 členů zasedá a mezi sebou vybírá politbyro a další důležité obsazování významných rolí. Konají se stranické kongresy za účasti více než 2.000 vybraných delegátů. Takové kongresy vylepšují partajní ústavu. Mnoho ledacos důležitého se rozhoduje.
Takto zní první věta textu s názvem SHARP POWER: China is manipulating debate in Western democracies. (The Economist, 15. prosinec 2017)
Přemnohé další novoty se prosazují.
Prozatím KONEC