Vzpomeňme na letošní jaro. Denní zprávou číslo jedna bylo, kolik tisíc litrů se ten den dostalo z poškozeného vrtu Deep Horizon do moře (zajímavé, objem ropy se vždy uváděl v tunách či barelech, tady najednou pro větší dojem v litrech) nebo co zas vymysleli inženýři na ucpání otvoru, kterým ropa unikala. Byli jsme zavaleni miliony tun zděšených zpráv, jak zahyne celý oceán, jestliže ropa bude unikat ještě několik dnů.

Unikala několik měsíců a nic. Po světě denně umírají tisíce dětí na nemoci, hladem a na následky lokálních válek. Od ropy z Mexického zálivu nedostalo ani jedno dítě vyrážku nebo rýmu. Že by miliony mrtvých ryb? To bychom je denně viděli ze všech stran od tlamiček po ocasní ploutvičky ve všech televizích a novinách. Tři týdny trvalo stovkám mediálních štábů, než našly prvního zamaštěného ptáka a hned jeho fotogenické záběry oblétly celý svět.

A jak byl celý svět stále dojatější z toho kdovíčím zamaštěného ptáka, začalo se mluvit se o stamilionech, miliardách, desítkách miliard, které to všechno bude stát. Které kdosi bude muset zaplatit a komusi jinému skončí v kapse.

Ropa je přírodní produkt. Byla tu dávno před člověkem a bude tu i po něm. Nikdo neví, jestli je organického původu (přesto se jí se suverénní jistotou říká fosilní palivo) nebo původu minerálního. Nikdo neví, jestli v zemské kůře stále nevniká přirozenou cestou ropa nová a nová, poslední výsledky vědeckých bádání tomu spíše nasvědčují. Na mnoha místech mořského dna i souše prosakuje ropa do vody a do terénu. A to nemluvím o ohromných množstvích, které se dostanou do okolí při tektonických poruchách, zemětřeseních, podmořských výbuších.

Jenže planetu Zemi těžko vinit a princip viny je strašně důležitý, když z někoho potřebujete vymáčknout peníze. Od toho existuje světový informační průmysl, který umí pocit viny a pocit strachu vnutit celým národům lidí. Ty jsou pak lépe připraveny k dietě svých peněženek.

Jistěže na tom všem humbuku kdosi vydělává. A vydělává veliké peníze. Jako kdosi vydělal na mexické prasečí chřipce, která měla loni v létě vyhladit málem půl lidstva a dnes po ní pes neštěkne. Holt každá sezóna potřebuje nové divadelní představení.

Můžeme se těšit, že globální režiséři kdesi již připravují nový divadelní kus, když starý už se okoukal. Je jen otázkou času, kdy miliardy lidí dostanou další představení. Představení, za které budou platit mastné vstupné, aniž o tom budou vědět.

Převzato z blogu autora