Neviditelný pes

SVĚT: Kdo by to do uhlíku řekl?

7.7.2007

Když jsem před lety popíjel na ostrově Kuba rumové daiquiry a pak se s přáteli dal do tance, v rytmu samby jsem si chrastil podivnými lusky, které nám nahrazovaly kastaněty. Bylo to na pláži a ne v noblesním baru, jimiž se Havana jen hemží. Ty lusky byly barvy temně hnědé, mírně oblé jako půlmetrový bumerang, tvrdé jak kámen, který však v sobě skrýval podivná chrastící semínka. Toto přírodní chrastítko vzniklo z plodu stromu rohovníku. Znal jsem ho z dětství, kdy nebyly žvýkačky, ani cukrovinky, takže mi valašská babička pro oslazení života dávala žvýkat sladký svatojánský chléb, což bylo právě dřevo z rohovníku.

Zmíněné chrastění v jeho lusku způsobují asi dva tucty semínek s ojedinělou vlastností - každé váží stejně, tedy 0,2 gramu. Naši prapředkové toho bystře využili a začali používat tato semínka jako ověřené a svoji hmotnost neměnící se závaží při vyvažování drahokamů. Tuto míru pak nazvali karátem, který podnes označuje hmotnost a tím také hodnotu diamantů. Nutno dodat, že rohovníku obecnému říkali Arabové kharrub, zatímco Řekové karation. A vznikl karát, jedna čtyřiadvacetina obsahu zlata ve slitině.

Jih Afriky je největší hornická oblast na světě. K fárání do platinových a zlatých dolů si přidávám i návštěvu diamantové šachty. K nejvíc výnosným patří diamantový důl Premier nedaleko Pretorie, z něhož se pořád dobývá denně kolem šesti tisíc karátů této vzácné, čiré a bezbarvé krychlové modifikace čistého uhlíku. Kdo by to do prvku Mendělejevovy tabulky pod značkou C řekl, že v symbióze s přírodou vytvoří při erupci sopky nejvzácnější kámen světa?

„Denně se z hloubky asi jednoho kilometru vydoluje přes dvanáct tisíc tun kamene, z nichž se vybere zhruba 1,2 kg diamantů. Stručně řečeno - v průměru z každých sto dvaceti tun zeminy dostaneme jeden diamant, který získá po opracování hmotnost jednoho karátu," vysvětluje šéf zdejšího public relation. „Dnes je nad dolem Premier šestý největší, napůl erupcí a napůl člověkem vytvořený kráter na naší planetě, který má momentálně rozměry 1000 x 500 x 560 metrů."

Pak mě a skupinku dalších zvědavců vede kolem pásů, po nichž vytékají z podzemí tisíce tun šedého kamene, v němž se skrývá velké bohatství. Proto jsme upozorněni, že si nesmíme vzít na památku ani kamínek. Pro jistotu, že by někdo nerozuměl afrikánsky, je u východu z šachty speciální rentgen s osobní prohlídkou. Zájem o návštěvy této diamantové šachty mají nejen turisté, ale hlavně horničtí odborníci z celého světa. Do dolu Premiér vedou dvě jámy. Jednou z nich fárají do hloubky kolem 600 metrů horníci, kteří zde razí horizontální štoly. V nich navrtají do horniny na čelbě otvory, do nichž naládují střelivo. Po jejich odpálení se takto uvolněný kámen druhou těžní jámou vyváží na povrch.

Pozoroval jsem, jak se z dolu valily tuny temněšedé horniny, kterou pak nekonečné dopravníky odvážely k drcení. To pokračovalo až do fáze, kdy se z balvanů staly drobné kousky, nejdůležitější drť mezi všemi, v níž už probleskovaly surové diamanty, které obsluha pásů ručně vybírala pod přísným dohledem. Pravou hodnotu začnou však mít až po důkladném zpracování a obroušení. I tak se jihoafrická kriminalita může vykázat řadou pokusů o propašování ze země diamantů ve stavu „hrubého zrna". Nedávno bylo nedaleko Johannesburgu zatčeno devatenáct překupníků, kteří u sebe měli diamanty za půl miliónu dolarů.

Diamant má pro svoji nebývalou tvrdost velké technické využití. Nejvyšší roční těžba zlata na světě se nyní na jihu Afriky snížila z více než 700 tun na relativně slabých 520. Zato diamantů jako by tady neubývalo, i když asi už nebude nalezen takový, který ležel osm metrů pod povrchem dolu Premiér.

„Bylo to v roce 1905. Měl 3106 karátů, tedy asi půl kilogramu a byl pojmenován po zdejším těžaři Thomasu Cullinanovi," říká pyšně průvodce a vede nás do skromného muzea. „Tento gigant skončil rozřezán na tucet kousků v koruně krále Anglie Edvarda VII. a v dalších královských špercích."

Když prý ho po roce studování brusič před celou královskou rodinou ještě neopracovaný úderem paličky rozdělil, tak se vyděsil, že omdlel. Potom ale z takto roztříštěných kusů vytvořil mimo jiné šest více než stokarátových diamantů, z nichž Cullinan I. byl ve tvaru hrušky, měl přes pět set karátů a dnes zdobí žezlo britské královské rodiny. Cullinan II. se podobal polštářku, vážil 320 karátů a je umístěn v koruně britské královny...

V roce 1934 byl tady vytěžen diamant Jonker, který vážil 726 karátů, o deset let později to byl Niarchos se 426,5 karátu a v roce 1978 se do této řady diamantových velikánů zařadil Premier, obsahující 353,9 karátu. Jejich hodnoty jsou pro běžného člověka nevyčíslitelné, na mnohých bylo vybroušeno na dvě stě padesát sedm plošek zvaných fazet, u mnohých takto upravených diamantů dosáhla cena jednoho karátu až sto tisíc dolarů. Nevím, jestli lze ještě nějaký jiný kámen o hmotnosti jednoho gramu prodat za půl milion dolarů.

Převzato s laskavým svolením autora z Bretislav-Olser.enface.cz



zpět na článek