Pátek 14. února 2025, svátek má Valentýn
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SVĚT: Kanadský literát delegát Škvorecký v New Yorku

diskuse (2)

Blíž než Bělehrad je New York, kde se kanadský delegát Škvorecký v lednu 1986 zúčastnil mezinárodního kongresu klubu P.E.N. Mnohé mi o zážitcích vyprávěl a podrobně informoval v Západu (červen 1996, "Karneval spisovatelů v New Yorku"). Vyslechl antiamerická řádění, v nichž zvlášť znamenitě vynikal Günter Grass, o jehož junácké minulosti ve službách Waffen SS se tehdy ještě nevědělo:

"Lze snad za gramotný projev považovat hysterická vystoupení Guntera Grasse, jež vyvrcholila touto perlou politické moudrosti: "Je kapitalismus lepší než gulagový komunismus?" otázal se Günter. "Já myslím, že ne." Kdoví, zda by stejné rovnítko udělal autor Plechového bubínku mezi americkým kapitalismem a aušvicovým socialismem. Pochybuju. Připomínka o Aušvicu by totiž pošramotila nárok jeho a jeho německých kolegů poučovat - jak to vehementně činili - Američany o demokracii.

V "menší ideologické válce" levičáků proti Americe se vůbec projevily všechny nám exulantům, uprchlým z jejich utopie, dobře známé příznaky pominutí smyslů. Především to, co náš přítel Kingsley Amis kdysi nazval "selektivním rozhořčením". A to hned v první den, a to velmi kuriosně.

Na pozvání presidenta americké sekce P.E.N. Normana Mailera uvítal totiž účastníky oficiálním projevem americký státní sekretář George Schultz. Jak se na státníka sluší, nesnažil se být originální: řekl jen prostě a jasně několik základních pravd, jež nám jsou drahé, lidem odjakživa žijícím na Západě však zřejmě laciné. "Jednou z prvních povinností intelektuálů," pravil Schultz, "je myslet jasně a rozlišovat. Zdá se mi, že učí-li nás dvacáté století vůbec něco, pak je to poznatek, jak nebezpečné je oddělovat stát od jeho historických a sociálních atributů. Je intelektuálně hazardní přehlížet řadu rozdílů mezi státy - rozdílů, které jsou rozhodující, mají-li mít debaty o politice a umění nějaký smysl." A dále: "Bylo by ironické, kdyby intelektuální svobodu měli oceňovat pouze v zemích, kde neexistuje, a brát ji jako samozřejmost - nebo dokonce zlehčovat - v zemích, kde kvete."

Josef Škvorecký 2

Což obojí - přehlížení rozdílů mezi demokratickým a totalitním státem a nezájem o téma svobody - předvedli mnozí západní spisovatelé na kongresu téměř ve stylu Horsta Wessela. Když Schultz například uvedl, že Američané požívají "svobody od oficiální cenzury", sálem zazněl smích a syčení a několik obzvlášť revolučních revolucionářů dokonce demonstrativně odešlo. Sotva státní sekretář skončil, rozběsnil se E.L. Doctorow (autor Ragtime, jenž v románě Kniha Danielova, podobně jako Grass, jenže poamericku, neviděl žádný rozdíl mezi Aušvicem a Disneylandem) a vynadal Mailerovi, že pozval na kongres reprezentanta "ideologicky nejpravičáčtější administrativy, jakou kdy tahle země měla". Symptomatické: Doctorowovi ani nenapadlo, že v sále mohou být taky lidé, jimž "pravicové" zaměření Reaganovy vlády nevadí nebo je jimi dokonce vítané. Rozhořčoval se prostě jakoby za všechny shromážděné. Nebylo to v podstatě nic jiného než známé přesvědčení někdejších českých komunistů, že 36 procent představuje většinu národa, tak zvanou "zdrcující". A bylo to ovšem typicky selektivní rozhořčení. Brzo po Schultzovi oslovil shromáždění Amadou-Mahtar M'Bow, senegalský předseda UNESCO. Při jeho projevu neozývalo se žádné syčení, žádné výkřiky protestu a nikdo demonstrativně neopouštěl sál, neboť nikomu nevadí, že tento pán prosazuje v organizaci UNESCO sověty podporované tzv. licencování žurnalistů. Podle téhle vymoženosti by státy měly právo pouštět do země pouze ty novináře, které si vyberou, a pokud se jim jejich psaní nebude líbit, měly by právo odebrat jim "licenci". Srovnejte to, co řekl Schultz, s tím, za čím stojí M'Bow.

Škvoreckého text ještě velmi dlouze pokračuje, zde již cituji jen těchto pár slov:

Hans Christoph přečetl zmíněnou rezoluci proti ďáblu Reäganovi a vyzval kongres k podpisům. Těch podpisů se nakonec sešlo 149.

Kongresu ze zúčastnilo 700 spisovatelů.

Odečteme-li z toho 149, zbývá 551 spisovatelů, tj. téměř 79% většina.

Mlčící většina

- - -

Z naší pak korespondence: Binghamton, 23. ledna 1995

Dozvídám se, že Jiří Hanák z Lidovek odchází. Na šéfredaktorskou židli se tam posadil někdejší agilní syn normalizace, někdejší čínitelé ÚV KSČ ředitelují a vlastnictvím se podílejí na většině krajského tisku, pasovského koncernu atd. Amnésie pohodlného lidu se tak stává velikánským spojencem bývalých a třeba i budoucích nehodných vládců. Proto jsem dost alergický na ony různé pštrosí teorie "tlusté čáry", "zpětného zrcátka", všech těch zmínek o "honu na čarodějnice."

Pepíku, napiš něco o té nehoráznosti s cenou pro Grasse a pominutí Stopparda.

- - -

Toronto, 1. února 1995

Zaujal mě Tvůj report o novém kompjůtru. Mohl by ses podívat na heslo "Kerguelen Islands" a vyprintovat veškeré informace, hlavně seznam literatury v angličtině nebo němčině. Za války tam prý byla německá ponorková základna.

A ještě jednu prosbu: Ty máš ve své pracovně jakýsi slovníček Political Correctness. Mohl bys mi ho koupit nebo aspoň zapůjčit? Chci psát ty povídky o studentech, potřebuji si ověřit nějaké termíny.

- - -

Sibiř, 8. února 1995

Möc toho o ¨Kerguelenech k mání není. Beztoho to jsou končiny zoufale moc vzdálené, ztracené, ponuré, nepohostinné. Doporučuji svým nepřátelům jako místo pro vhodnou emigraci.

Líp jsem pořídil s Political Correctness, tady ji teď máš. K tomu jsem přidal pár stránek volovin, které jsem přivezl z Olomouce.

- - -

Posléze jsem přece jen pár informací vyštrachal o těchto Kerguelénech, oprávněně též známých jako DESOLATION ISLANDS - BEZÚTĚŠNÉ OSTROVY:

Patří Francii,v intimní blízkosti Antarktidy, nic tam nelétá, není tam ani jedno letiště, jen čtyřikrát do roka tam cosi připluje z ostrova Reunionu, 3300 kilometrů vzdáleného. Cesta trvá 28 dní a stojí nehoráznou sumu 15 000 eur. Končinu v roce 1772 objevil Francouz Yves-Joseph de Kerguelen de Trémarec a po něm tak pojmenováno. Hlavní ostrov Grande Terre, 6675 km2, 150 x 120 km, se sopečným kopcem, vyšším než Sněžka (1850 m), žádní domorodci tam nikdy nesídlili, pár velrybářů a lovců perel již úspěšně vyhynulo. Všeho všudy kolem 100 obyvatel a 3500 ovcí. Není tam město, městys, ba ani vesnice - toliko cosi jménem Port-aux-Francais - vědecká výzkumná a též satelity sledující stanice, k dispozici tam je ubytovna, nemocnice, tělocvična, modlitebna a pivnice. Končina to je studená (průměrná nejvyšší teplota 7,8 Celsia v lednu, nejnižší 2,1 C v srpnu) a tuze větrná (vichr 150 až 200 km/hod.), většinu dní v roce prší a sněží. Tundra bez stromů, jen s mechem a lišejnikem, pouze jakási kapusta (cabbage) je místní, jaksi jedlý produkt. Mizerná končina daleko od oprávněně se nezajímajícího světa, zcela bez nároku na jakoukoliv pamětihodnost. Za druhé světové války tam ale připlul německý auxiliary cruiser ("pomocný křížník") a člen posádky Bernhard Herrmann, se při natírání komína zřítil. Je tam pohřben - zcela nejjižnější německý válečný hrob.

A o téhle dokonale tristní výspě básnil jednak můj příbuzný Josef Koenigsmark a přemnohokrát pak přítel Josef Škvorecký. Marně jsem se snažil z něj vypáčit důvody této bizární posedlosti a neuspěl jsem stejně jako v případě jeho zatvrzelé neochoty sednout si k volantu čehokoliv pohyblivého.

¨ (Z připravované knihy "Škvorečtí - 40 let zážitků a korespondence")

----------------------------------------

Upozornění: V únoru 2013 vydává nakladatelství Šulc-Švarc knihu Oty Ulče Malá doznání okresního soudce s podtitulem Výsledek nápadu Josefa Škvoreckého. Autor ji původně napsal anglicky (The Judge in a Communist State), The Times Literary Supplement ji velebily pro "anekdotickou lehkost, ale i dostatečnou dávku srozumitelnosti jak pro laika, tak pro odborníka, aby vychutnali sdělování pikantně kořeněné a občas i mrazivé." Leonard Shapiro, profesor na LSE (London School of Economics) ji chválí jako "unikát, jediný případ, že soudce z takového prostředí se dostal ven a o svých zkušenostech napsal." Josef Škvorecký v dopisu autorovi se vyjádřil takto: "Je to to, co jsem si od toho sliboval, solidní a přitom sranda, ten správný ton utahování si z toho nabubřele pompézního fenoménu, jenž se nazývá komunismus." Česká verze vyšla v Torontu jako v pořadí desátý výtvor nakladatelství 68 Publishers. Pár výtisků se podařilo do znormalizované klece propašovat. A nyní, po přemnoha letech, v domácím prostředí legálně vychází jako dokument hanebné doby, bez sebemenšího edičního zásahu, spolu s Úvodem a ještě delším Závěrem.

Neoficiální stránky Oty Ulče

Aston Ondřej Neff
14. 2. 2025

Tomio Okamura muže dělat pronásledovaného mučedníka.

Ivo Fencl
14. 2. 2025

Vyhýbám se kecání o víře, jak mohu.

přečetl Panikář
14. 2. 2025

Jsme svědky organizované zkázy evropské konkurenceschopnosti.

Lubomír Stejskal
14. 2. 2025

Likud byl přijat jako pozorovatel do frakce Patrioti pro Evropu.

Ladislav Jakl
14. 2. 2025

Afghánský žadatel o azyl spáchal v Mnichově teroristický útok.

Emil Bratršovský
14. 2. 2025

O té naší pivní kultuře...

Aston Ondřej Neff
13. 2. 2025

Deziluze z vlády vedené Petrem Fialou je ohromná.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Aston Ondřej Neff
14. 2. 2025

Tomio Okamura muže dělat pronásledovaného mučedníka.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Lidovky.cz
14. 2. 2025

Po snovém stříbrném startu pokračují Jessica Jislová a Tereza Voborníková první individuální...

ČTK, Lidovky.cz
14. 2. 2025

Svoboda slova je v Evropě na ústupu, řekl ve svém pátečním projevu na Mnichovské bezpečnostní...

„Když stojíte před hotelem na Václavském náměstí, ani netušíte, že jeho největší část je schovaná...

slo Miroslava Sloupová
14. 2. 2025

Antisystémová hnutí v Česku slábnou, píše ministerstvo vnitra v nové zprávě o extremismu. Ve druhé...

Kamil Struha
14. 2. 2025

Každý americký prezident v prvních měsících svého úřadování vytyčí pravidla, kterými se bude řídit....

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz