Jsou si ženy a muži rovni? Jsou si Židé a ostatní lidé rovni? Jsou černoši rovni Italům, Irům či Polákům?
Rovni?? Odpovědí je snad jasné ne a úvaha, že bychom byli všichni stejní, je nesmyslná a škodlivá. Jen se podívejme, jak se lidé liší.
Počet geniálních lidí je sedmkrát větší mezi muži než mezi ženami. Ženská inteligence je rozložena blíž k prostředku Gaußovy křivky, zatímco mužská má mnohem větší rozptyl. To znamená, že ačkoliv je mezi muži mnohem více géniů, je mezi nimi také mnohem více idiotů. To může vysvětlovat i to, proč ve věznicích je mnohem více mužů než žen.
Koukněte se v sobotu odpoledne na jakýkoliv basketbalový zápas vysokoškolské ligy. Je to obraz Ameriky? Mezi deseti hráči budou nanejvýš dva běloši. Pokud chcete vidět bílé hráče, budete se muset podívat na lavici náhradníků. Hráče japonského či čínského původu nejspíš neuvidíte vůbec.
U profesionálního basketbalu je to podobné. 80 procent hráčů jsou černoši, aspoň je tam jeden Číňan. Stejně tak profesionální americký fotbal. Černoši tvoří 65 procent hráčů.
U obou sportů patří černoši mezi nejlépe placené hráče a mají nejvíc úspěchů a medailí. Černoši, kteří mají kořeny v Západní Africe, včetně černých Američanů drží 95 % všech světových rekordů ve sprintu.
Naproti tomu černoši tvoří jen 2 procenta hráčů ledního hokeje Národní hokejové ligy. Nepohoršujte se nad nízkým zastoupením černochů v NHL. V národní soutěži států je to ještě horší. Většina profesionálních hráčů se narodila v Minnesotě a Massachusetts. Ani jeden profesionální hráč se nenarodil ani nevyrůstal na Havaji, v Mississippi ani v Louisianě.
Ať už se na to díváme z jakéhokoliv úhlu, v profesionálním basketbale, fotbale ani hokeji není ani náznak rasové proporcionality či rozmanitosti.
Emočně ještě nabitější otázkou je, zda jsme si rovni v inteligenci. Vezměme si například Židy. Tvoří jen 3 % americké populace. Primitivní předpoklad rasové proporcionality by vedl k úvaze, že by asi tak 3 % amerických nositelů Nobelovy ceny měli být Židé. To je ale úplně mimo mísu. Židé tvoří celých 39 % amerických nositelů Nobelovy ceny.
Na celosvětové úrovni je to ještě markantnější. Židé tvoří 1 procento světové populace a získávají 20 procent Nobelových cen.
Existuje mnoho dalších příkladů nerovností. Američané asijského původu mají nejlepší výsledky v maturitě z matematiky. Černoši mají nejhorší výsledky.
Muži tvoří 50 procent populace stejně jako ženy. Přesto blesk statisticky zasáhne muže šestkrát častěji než ženu. Osobně nechápu, co má bouřka, nebo kdo ji dělá, proti mužům.
Ze statistiky obyvatel vyplývá, že méně než 1 % populace Jižní Dakoty, Iowy, Maine, Montany a Vermontu jsou černoši. Naproti tomu v Georgii, Alabamě a Mississippi tvoří černoši více než národní průměr.
Arizonští Indiáni kmene Pima mají celosvětově největší výskyt cukrovky. Rakovina prostaty je dvakrát častější u černochů než u bělochů. Rakovina hrtanu je v USA pětkrát častější u vietnamských žen než u bělošek.
Akademici, právníci a soudci, kteří nejsou schopni přemýšlet do hloubky, stále tvrdí, že kdyby neexistovala diskriminace, bylo by zastoupení jednotlivých lidských ras v různých příjmových, vzdělanostních a profesních skupinách proporcionální.
Neexistuje ale nejmenší důkaz, že by proporcionalita byla normou kdekoliv na zeměkouli. Přesto je mnoho zákonů a představ založeno na myšlence, že proporcionalita by měla být normou.
Možná, že tato představa je založena na víře, že faktická rovnost je nezbytnou podmínkou pro rovnost před zákonem. Ve skutečnosti jediný požadavek na rovnost před zákonem je tento: Všichni jsme lidské bytosti, bez ohledu na to, jestli jsme muž, žena, běloch nebo černoch.
Autor je profesorem ekonomie na Univerzitě George Masona. Vyšlo na TheCitizen.com.
Přeložil Petr Mach
Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce