Ve sdělovacích prostředcích téměř nepřetržitě běží kampaně vyvolávající strach.
Zkusme si položit otázky, co by se stalo, kdyby stát ve věci domnělých ohrožení nekonal, a také proč něčemu preventivně bránit.
Sloužit by měla srovnání, jak dalece reálné jsou reálná ohrožení, co stojí prevence a zda je účinná.
Tyto otázky si kladu proto, že jsem si čím dál více jist, že světem vládne obchodování strachem, nikoliv však strachem ze skutečných ohrožení, která jsou naopak v Evropě bagatelizována.
1) Pod tlakem každodenního vymývání mozků hlavními sdělovacími prostředky jsou nastolovány s úděsnou pravidelností neprokázané či zcela fiktivní hrozby typu všemožných chřipek a dalších chorob, katastrofických scénářů o vlivu člověka na planetární klima kvůli produkci CO2 a podobně.
Každá z těchto uměle vyvolaných hysterií má jediný dopad – obrovské odčerpávání našich financí, jež poté tekou do kapes... zřejmě původců podobných kampaní.
Vzpomeňme, jak skončily všechny ty chřipky, jež prý hrozily vyhubením lidstva. A srovnejme, kolik lidí se nechalo očkovat, kolik bylo nakoupeno sér a kolik to všecko stálo.
Tyto údaje jistě má k dispozici MZ ČR. Proč je o tom „ticho po pěšině“?
Farmaceutické i jiné firmy zjevně umějí vyvolat strach, z jehož šíření prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků jim plynou zisky.
2) O vlivu CO2 produkovaného lidstvem a jeho údajném hrozivém dopadu na oteplování planety píší kvalifikovaně jiní. Osobně jako technik mohu pouze podotknout, že z měření prováděných několik desítek let vyvozovat závěry na děje probíhající miliony let je obdobné, jako bych na základě několika měření pouze některých parametrů provedených v průběhu jednoho dne chtěl prokazovat chování složitého technického zařízení za rozličných provozních podmínek na další desítky let. Tak může jednat pouze fanatik, jemuž je víra nad všechna fakta, blb, který mu uvěří, nebo (asi nejčastěji) ten, jemuž z téhle lumpárny tekou penízky do kapsy.
V těchto případech jsem přesvědčen, že na otázky uvedené na počátku lze odpovědět shodně.
Kdyby příslušné orgány státu nekonaly, nestalo by se nic.
Preventivní obrana proti fiktivnímu nebezpečí zde není nutná nebo je značně přehnaná.
Ohrožení není reálné.
Kolik stojí prevence, není státem zveřejňováno a měli bychom se na to ptát.
Další otázkou je, proč hromadné sdělovací prostředky vesměs tak nadšeně podporují tento „obchod“. Jsou opravdu novináři tak hloupí a zaslepení nebo tak konají za peníze?
Skutečným ohrožením tzv. bílé civilizace je v současné době islám, ať se to komu líbí či nelíbí. Korán jsem si koupil a četl. Pokud někdo chce mluvit o snášenlivosti této víry, je to hlupák nebo lhář. Anebo, ještě hůře, multikulti magor, kterého nedotknutelné písmo muslimů nezajímá, je však přesvědčen, že duše všech lidí přetéká láskou a porozuměním. Uf!
Vše je završeno sebevražednou politikou EU. O islámu jako nebezpečí se nesmí mluvit. Kdokoliv, kdo se takového kacířství dopustí, je okamžitě ocejchován co islamofob, xenofob a podobně. Nebezpečím jsou prý jednotlivci, víceméně psychicky narušení. A co pak ty jásající davy v ulicích poté, co někomu z nevěřících ti údajně narušení uřízli hlavu? To jsou ti hodní a psychicky nenarušení? Z takových multikulti postojů mne mrazí. Což éra nacismu a komunismu skončila tak dávno? Copak už je i u nás zapomenuto, jak skončil ústup spojenců německým nacistům? Zlu se ustupovat nemá! Také nám ovšem nikdo nedal právo vnucovat jiným svoji vizi fungování společnosti, vnucovat jim naše hodnoty. A zde je možná počátek problému.
V tomto (a nejen tomto) smyslu je pro mne politika EU strašným zklamáním. Považuji ji za zhoubnou a v podstatě sebevražednou.
Pokud si náš stát s dnes již velmi omezenou suverenitou nechá Bruselem vnutit přijetí potenciální páté kolony z muslimského světa, přibudou zde tisíce lidí, jež budeme živit a jejichž většina nebude schopna a zejména ochotna přizpůsobit se zdejším poměrům a zvyklostem, ba ani zákonům. Budou se ovšem na rozdíl od nás množit a klást ultimativní požadavky, jak jim velí jejich víra.
Ohrožení je velmi reálné. Prevence, krom velmi mírně vyjádřené neochoty vlády, zatím žádná.
S přáním všeho dobrého v roce 2015