Tím nemyslím zrovna sebe anebo konkrétně nějaké osoby. Tím myslím naši „západní“ civilizaci. A myslím to naprosto vážně.
Většina dnešních lidí se domnívá, a to včetně vzdělanců, že to, v čem žijeme, je nejen „nejlepší z možných světů“, což je dosti relativní, ale že je to vůbec nejlepší svět, co lidé vymysleli.
Souhlasil bych s nimi v tom, že v kombinaci židovsko-křesťanské víry, technických základů a vědomostí, které si osvojujeme jako další pilíř našeho světa, a v návaznosti na duchovní revoluci protestantismu jsme vybudovali něco úžasného. Vytvořili jsme nový svět. Lidský svět. V kombinaci idejí s technikou.
Dnes je módní hlásat, že naše civilizace je v úpadku, na konci svých sil a že může jen následovat zmar a zkáza.
Pokud se jedná o současnou situaci, te je vážná. Euroamerická kultura a společnost se zmítá v krizi daleko hlubší, než si většina lidí uvědomuje a než by vůdčí duchové chtěli přiznat. Spíše se obecně držíme představy, kterou lidový humor vyjádřil takto: „On si myslí, že nebejt jeho, a malejch brambor, že by prasata neměla co žrát.“
My si také myslíme, že nebýt našich tzv. vznešených myšlenek a úžasných zásad lidských práv (týkajících se všech, tedy mimo obyčejného člověka!), jsme dneska špičkou civilizace my. A že když „dobrá věc se podařila a naše pravda zvítězila“, už vše končí. Dokonale to ukazuje třeba kniha Francise Fukuyamy z roku 1992 „Konec dějin a poslední člověk“ vzývaná intelektuály. Pitomost, a neuvěřitelná nafoukanost a sebestřednost západních intelektuálů, která je základem ideologie této knihy, mne doslova drtila. četl jsem si ji prvně v době začátku konce Jugoslávie v roce 1994 při cestě Chorvatskem. Stupidita té myšlenkové konstrukce v porovnání s realitou zvenku živené občanské války byla děsivá.
Ovšem od té doby se takzvaná liberální levice, sama sebe pasující na elitu světa, stala ve všech svých formách (zelení, gender, LGBT, feministky, neziskovky atd.) aktivní částí totalitních praktik. Se zdarem se pokoušejících ovládnout euroamerický svět.
Pravidelné „vlny nenávisti“, jak opsané z Orwellově románu 1986 o „dvou minutách nenávisti“, zpracovávají euroamerický svět již od doby Římského klubu. Jak napsali autoři Alexander King a Bertrand Schneider v knize The First Global Revolution: „Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat […] Trik spočívající v hledání obětních beránků je starý jako lidstvo samo – když se domácí situace stane obtížnou, odvést pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednotit rozdělený národ proti vnějšímu nepříteli, ať už skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému.“
Mimochodem, dnes je významným členem Římského klubu kandidát na presidenta ČR Jiří Drahoš. Máte-li tuto informaci, lépe pochopíte, proč byl podepsán pod peticí označující obyvatele Česka za idiotské xenofoby a zaostalce a horující pro přijímaní (muslimských) imigrantů. Tu naprosto šílenou petici „Vědci proti strachu a lhostejnosti“ naleznete zde.
Vše to začalo teorií o „ochlazování Země“, která přešla v oteplovací šílenství, kde jsou mediálně i lidsky likvidováni odpůrci této „Velké lži“, následně začali takzvanou pedofilií kněží, pak přešli k „obyčejné pedofilii“, odskočili si k „domácímu násilí“(ovšem jen z mužské strany), takzvanému „zrovnoprávnění žen“ atd. atd., až to dnes vrcholí šílenstvím kampaně MeToo, kde se už úplně přestalo hrát na logiku, pravdu, spravedlnost a lidskou důstojnost a vypukla nová éra totality.
Podívejte se, jak dnes se stejně lže, popírá skutečnost a manipuluje s lidmi - jako po bolševickém převratu v Rusku vůči všem vzdělaným a samostatným lidem, pak v nacistickém Německu vůči židům a demokratům, ale i v Jugoslávii vůči Srbům i Černohorcům a ostatně i Makedoncům. Anebo propuknuté a organizované šílenství při rwandské genocidě v Africe, což bylo masové vyvražďování etnické skupiny Tutsijů (většina obětí) a umírněných Hutů zfanatizovanými davy Hutů v roce 1992.
Že se to nemůže stát u nás? To si jen myslíte! V létech 1900 až 1920 si nikdo nedovedl představit, že by v carském Rusku, s jeho spisovateli a inteligencí, mohli být vražděni lidé proto, že nosili brýle a uměli číst a psát, a že by vláda v Rusku přešla na bolševiky a ti nechali záměrně zemřít miliony lidí hlady. Stejně jako nikdo nevěřil, že vysoce civilizovaní Němci budou ve dvacátém století vraždit děti, ženy, starce, a to jak zabíjením „ručním“, tak na základě průmyslového principu.
A také to vždycky všude začínalo úžasně vzletnými hesly plnými „vznešených“ myšlenek a svobody a spravedlnosti. Jako dnes.
Osobně se domnívám, sám zděšen tím výhledem, že vypukne v euroamerické části světa konflikt, či spíše občanská válka.
Za prvé:Jak napsal bloger Karel Stryczek v článku Americká levice, je to „nic neřešící zloba a nenávist“. Ta v USA a také v EU doslova řádí pod heslem „Je třeba zničit Trumpa a spol.“ Ve skutečnosti si poražení obamovští levičáci a blouznivci přejí zničit demokracii a zavést „vedoucí úlohu“ fanatické neomarxistické levice. Pod hlavičkou levicového liberalismu. Která se mimo jiné vyznačuje tím, že o zločinech marxismu nic neví a nechce vědět.
Za druhé: Civilizace „bílého muže“ učinila historickou chybu, když ve své naivitě zasahovala „ve prospěch dobra“ v Africe a v arabských zemích masivním dodáním léků a technologií bez ohledu na tamější situaci. Tím pomohla nastartovat již tak samovolně vznikající demografický boom, kdy se obyvatelé těchto zemí množí téměř geometrickou řadou. Místo „vzdělání a osvěty“, tedy onoho „prutu na ryby“, jsme jim dávali stále více a více „ryb“. A oni dnes jdou tam, kde – jak se domnívají - „rostou peníze na stromech“.
Všimněte si, že statisíce imigrantů se netlačí ani do Japonska, ani do Číny anebo do Střední a Jižní Ameriky. Tam euroamerická levicová totalita a ideologie „oikofobie“, tedy nenávisti k vlastní kultuře a národu, ještě mnoho nedosáhla.
Pokud jsou dnes mediálně i pracovně likvidováni bílí muži za to, že kdysi - před patnácti či třiceti lety - sáhli nějaké ženě na koleno, máme zde novou inkvizici. Dnes pocházející z USA. Největším důkazem síly a obludnosti této levicové totalitární inkvizice je dnešní papež František. Jeho rozhodnutí o zákazu prodeje cigaret ve Vatikánu je hlasitým přihlášením církve svaté k nové inkvizici. To nebudou kuřáci smět chodit do chrámů a bude jim odmítnuto poslední pomazání?
Výsledkem bude nejprve – vlastně už je - úpadek euroamerické společnosti. U nás se z ideologických důvodů a pod tlakem fanatiků nestaví dálnice, v Německu pak dálkové rozvody elektřiny, byrokracie a tisíce předpisů vycházejících z takzvané „péče o lidi“ v provedení direktiv EU ničí celý - nejen ekonomický - systém.
Toho, co vybudovali a vymysleli naši předkové, tedy systému, který odstranil hladomory a zajistil většině lidí blahobyt, se ujmuli Asiaté. Převzali a zdokonalili naši techniku, způsoby vzdělání zachovali a upravili pro sebe, a převzali většinu způsobů řízení společnosti právě od euroamerické civilizace.
Výsledky jsou vynikající. Nejprve Japonsko, pak Jižní Korea, a také Singapur. Ze země, která se potácela na konci žebříčku států, země bídy a hladu, je dnes nejvíce se rozvíjející stát. Poté, co v roce 1977 zavedl v Číně „západní styl ekonomiky a myšlenky řízení“ Teng Siao-pching, je dnes Čína světovou velmocí.
Žvanění o tom, že kapitalismus, ten vynález Evropy a USA, se nemůže uplatnit v komunistické Číně, se omílá jak kolovrátek. Je to nesmysl. Mezitím my upadáme a Čína vzkvétá. Čína se ekonomicky a politicky vrátila k původnímu kapitalismu.
U nás v Evropě jsme také nezačínali cestu k bohatství a prosperitě uprostřed nějaké „liberální demokracie“. To, co má dnes Čína, tedy jednu vládu a jednu ideologii, jsme praktikovali i my v Evropě po staletí. Dnešní, či spíše včerejší demokracie byla jejich vzorem. Pozvolného přechodu k všeobecné demokracii.
Třeba volby římského krále a císaře Svaté říše římské: také šlechta volila své vůdce, třeba u nás a v Německu. I prostřední vrstva – řemeslníci - znala určitou demokracii. Tak jako je dnes čínská forma demokracie kombinací zásadní ideové vlády a volného trhu. Ostatně, když tomu bylo tak u nás v 18. a 19. století, také jsme rychle rostli a byli úspěšní. Asie a tam ležící nové moderní státy mají ještě možnost zlepšit demokracii. My jsme demokracii převrátili vzhůru nohama a vracíme se duševně do středověku. Anebo možná ještě před něj.
Obávám se, že se řítíme čím dál rychleji do maléru. Střet totalitních neomarxistů a totalitních vyznavačů koránu, kterých je v Evropě čím dál víc, nebude možné řešit domluvou. Obě strany společně nejprve zničí všechny demokraty, následně pak pomatence, sluníčkáře a multikulturalisty, a pak si to rozdají mezi sebou.
To zná Evropa už od doby dobytí Říma Germány. Přes náboženské středověké války až po kataklyzma dvou světových válek.
Počet hlupáků, zbabělců a nevzdělanců uvnitř naší bílé euroamerické civilizace stoupá. Už se sami bojíme nazývat se tím, čím jsme.
Tak jako po Egyptu převzalo intelektuální a skutečnou vládu Řecko a pak Řím, převezme pochodeň pokroku pravděpodobně Čína. Má na to schopné lidi, nadšené občany, sílu na rozhodování, má prostě správný „drajv“. Zatímco my hnijeme pod nadvládou politických idiotů v našem blahobytném smrádku.