Není to čtení příliš optimistické, vězte ale, že mohlo být mnohem hůř nepodařit se covidové vakcíny.
Očkování uleví, staré časy ale nepřijdou
S vakcínami proti covidu se věci začnou měnit k lepšímu. Jenže pomalu. Z křišťálové koule je patrné, že roušek a protiepidemických nařízení se v příštím roce úplně nezbavíme.
V první polovině roku se začne rozbíhat očkování, covidové statistiky ale porostou, zdravotníci zůstanou přetíženi, ekonomika bude přiškrcována lockdowny následujícími po rozvolněních.
Situace se zlepší s nástupem teplého a vlhčího počasí na počátku léta, které viru nesvědčí, a s vyššími dodávkami vakcín. V té době už bude v Česku proočkováno několik milionů lidí, a když se připočtou ti, kteří se promoří infekcí, covidová čísla se významně sníží.
Podstatné bude to, že vakcíny budou v létě chránit ty nejzranitelnější, zejména seniory a chronicky nemocné, a také zdravotníky. Tím se odstraní největší problém, který je s covidem spojený – zahlcení nemocnic pacienty, kteří potřebují náročnou péči.
Začneme se vracet k normálnějšímu způsobu života. Bude to ale návrat zdlouhavý a ani koncem roku 2021 ještě nedosáhneme kolektivní imunity.
Během celého roku bude vláda zjišťovat, co musí udělat jinak a na co zapomněla – už v prosinci zjistila, že musí objednat také jehly i stříkačky a zařadit do vakcinačního planu učitele. Aktualizovaná verze očkovací strategie se bude v příštích měsících dál aktualizovat. Kabinet také zjistí, že přetížení praktici očkování nestíhají, a bude povolávat mediky.
V sítích
V příštím roce budou pokračovat trendy, které nastavila epidemie koronaviru v roce 2020. Koronavirus se promítne do našich zvyků – do toho, jak nakupujeme, pracujeme, jak se vzděláváme, bavíme...
Bude méně rukoutřesení a líbání než před koronou. Hygienické požadavky budou dál urychlovat náš posun k bezhotovostní společnosti. Od plateb kartou pak budeme přecházet k bezpečnějším platbám mobilem či hodinkami.
Rovnice „méně dotyků = více bezpečí“ se odrazí i v podobě ovladačů. Tlačítek, páček a dalších mechanických hejblátek, na kterých ulpívají viry, ubude. Nahradí je bezdotykové technologie. Stále víc zařízení, zejména veřejných, budete ovládat hlasem, pomocí obličeje, rohovky oka, gest rukou ve vzduchu…
Zavřené obchody přiměly během roku nakupovat online i ty, kteří si dosud byli zvyklí zboží vybírat a ohmatávat v regálech. Mnozí z nich už u internetového nakupování zůstanou, zlaté časy nákupních center se nevrátí. Také do práce už mnozí z nás nebudou chodit tak často jako před koronou. Firmy mnohým zaměstnancům poskytnou aspoň částečný home office, aby ušetřily náklady na kancelářské prostory.
Korona přidusí ekonomiku
Česko bude žít na dluh, deficit rozpočtu nabobtná. Vláda během prvních měsíců nového roku předloží novelu státního rozpočtu, která zahrne ztráty v příjmech způsobené daňovým balíčkem a schodek prohloubí o dalších víc než sto miliard.
Po loňském propadáku ekonomika zvolna začne růst. Na konci roku ale uvidíme jen zlomek z 3,9procentního růstu, který si na podzim vysnilo ministerstvo financí.
Ekonomiku potáhne zpracovatelský průmysl, který už nebude vypínán. Větší firmy budou epidemii zvládat, poradí si s ní bez vládních nařízení a doporučení. Už dnes testují zaměstnance, mají vlastní režim hygienických opatření a kdo může, ten pracuje z domova. Firmy nečekají na změny epidemického režimu chaoticky vyhlašované vládou. Na nárůst pozitivně testovaných reagují dřív.
Firmy ze sektoru služeb zasažené sérií lockdownů na tom jsou špatně a budou ještě hůř. To platí zejména pro část sektoru, která bývá označována zkratkou HOREKA (hotely, restaurace a kavárny). Právě z ní bude pocházet růst počtu nezaměstnaných v příštím roce.
Ekonomika však v roce 2021 bude mít i své vítěze: Budou to online obchody, dodavatelé jídla, zdravotnických potřeb nebo Netflix.
Pro statisíce českých domácností se nicméně rok 2021 stane nejtěžším za posledních deset let. Nic na tom nezmění ani nižší daň z příjmu, vyšší daňová sleva na poplatníka, vyšší přídavky na děti či nižší cena elektřiny.
Babiš s odřenýma ušima
V říjnu budeme volit do Sněmovny a rozhodovat o příští vládě.
V kouli se zjevil jako vítěz Andrej Babiš se svou catch-all party, tomu se zkrátka nedá zabránit. ANO teď oslabuje, má ale pevné jádro voličů a především – nikdo nedokáže dát tolik, kolik Babiš slíbí.
Jen těsně za ANO skončí liberální koalice Pirátů a Starostů. Třetí v cíli bude blok konzervativců ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Do Sněmovny se ještě dostanou Okamurovci a jen s odřenýma ušima sociální demokraté a komunisté.
Miloš Zeman pověří Babiše, aby sestavil vládu. Vlastník ANO tentokrát bude lovit napravo, protože se sociálními demokraty a komunisty dohromady většinu nedá. Vyjednávat začne s liberální koalicí, u které nepochodí. Pak začne vést rozhovory s konzervativci. Také ty však neskončí dohodou.
Babiš tedy obdobně jako v roce 2017 složí menšinovou jednobarevnou vládu, na kterou mu prezident kývne. Důvěru ve Sněmovně nezíská, ale řídit stát bude hluboko do roku 2022.
Premiér bude ke koalici přemlouvat zejména předsedu občanských demokratů Petra Fialu, který sice ujišťuje, že s Babišem nikdy, ale... kdoví. Nechuť občanských demokratů k vládě s Piráty je velká…
Auf Wiedersehen, Mutti Merkel!
Němci půjdou k volbám už v září. A budou pro ně spojeny s velkou změnou.
Věčná kancléřka Angela Merkelová, která vede Německo už patnáct let, déle než poválečný kancléř Konrád Adenauer, odejde na politickou penzi, ve volbách do Bundestagu už kandidovat nebude. Pro Němce to bude velká změna.
Parafrází úvahy cimrmanologů nad vládou Františka Josefa I. je možné srovnat německou situaci s Českem: Jen si to porovnejte, jak my jsme to za těch patnáct let měli pestré, v Česku se během nich vystřídalo sedm premiérů.
CDU má každopádně s nástupnictvím problém. Annegret Krampová-Karrenbauerová se ho vzdala, dva nominační sjezdy CDU překazil koronavirus. Napotřetí, v polovině ledna, si však strana on-line zvolí za šéfa ministerského předsedu Severního Porýní-Vestfálska, kompromisního Armina Lascheta. Blok křesťanských stran CDU-CSU ho poté jmenuje kandidátem na kancléře.
Laschet dovede CDU/CSU k volebnímu vítězství a sestaví koalici se Zelenými, kteří budou na pásce druzí.
S Bidenem to půjde snáz
Demokrat Joe Biden složí 20. ledna slib amerického prezidenta a nakráčí do Bílého domu jako president of the United states s pořadovým číslem 46. Na zápraží ho patrně bude vítat nějaký subalterní úředník, protože republikán Donald Trump z prezidentského sídla zmizí ještě před jeho příjezdem – krátce poté, co vyšle tweet, jehož jádrem bude sdělení „volby jsem vyhrál já“.
O síle administrativy jeho nástupce rozhodne druhé kolo senátních voleb v Georgii 5. ledna. Demokraté v něm nezískají dvě potřebná křesla, a tak republikáni v Senátu udrží většinu, a tím kontrolu nad přijímanými zákony. Biden proto neprosadí mnohé ze svých daňových a zelených plánů.
Nahlíženo z Evropy, Biden nám nepochybně ukáže laskavější tvář než Trump. Přestane zpochybňovat americké závazky vůči zemím NATO, zejména vůči pobaltským státům. Jeho vláda obnoví rozhovory o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
To ale neznamená, že se Bidenova vláda smíří s digitální daní, kterou se unijní země chystají uvalit na americké internetové giganty Google, Amazon, Facebook a Apple. Spor bude řešit OECD. A bude jí to trvat déle než rok.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce