SVĚT: Jak se progresníci zbavují disidentů

Kilometry článků jsou už napsány o tom, jak se vládnoucí loutka Biden s loutkářem Obamou a loutkářkou Clintonovou pořád ještě neúspěšně snaží odstřelit disidenta Trumpa, jehož neprůstřelná vesta zjevně sahá od oranžové kštice po Achillovu patu.

• Já vím, že nálepka „disident“ vám na Trumpovi připadne komická, ale nechte si ji na něm aspoň pro tento účel, komedie není nikdy dost. Takže ty kilometry trumpiád tady nebudeme prodlužovat a všimneme si jiných dvou podobně rebelantských disidentů, s nimiž vládnoucí progresníci zatočili během jednoho červencového týdne, za poměrného mediálního nepovšimnutí.

Arcibiskup

Jedním je v USA žijící italský katolický arcibiskup Carlo Maria Viganò, jehož disidentské kvalifikace jsou nezpochybnitelné. Označovaný médii za ultrakonzervativce a kritizovaný za neposlušnost Vatikánu, byl z funkce papežského nuncia čili vatikánského velvyslance v USA, kde si vytvořil širokou sympatizující obec věřících fanoušků, nejprve penzionován, pak ostrakizován a nakonec… ale nepředbíhejme.

Chronologicky řazeno, na sebe poprvé veřejně a mediálně upozornil, když se v roce 2015 zapojil do amerického protipotratového hnutí a sloužil s ním mše. Což mu v jeho funkci asi nepříslušelo. Pár let nato vypukly v Americe skandály s kněžským (dokonce kardinálským) sexuálním zneužívání dětí a Viganò nařkl papeže, jemuž on stále říká původním přijmením Bergolio, že o nich roky věděl a nezakročil. Kromě toho ho obvinil, že z církve dělá otevřenou organizaci „inkluzivismu, imigracionismu, ekofanatismu, a homosexualismu“, která sešla na scestí od pravého poslání církve. Vyzval ho k rezignaci a nazval ho „falešným prorokem“ a „sluhou Satanovým“. Silné kafe, uznejme.

Mezitím taky hodně kibicoval do americké a světové politiky – s dovedným využitím internetu, nejnověji Muskovy sítě X) – z pozice silně konzervativní. Kritizoval davoský Velký reset, islamizaci, genderismus, covidové vakcíny a zafandil si i teoriím o globalistickém antikřesťanském charakteru projektů OSN.

Uznán vinným

Vatikán ho za to uznal vinným z trestného činu zvaného schizma a znamenajícího neposlušnost působící rozkol. Kdysi se tomu říkalo kacířství, dnes je to disent. Ale žádné strachy, už se za to neupaluje. Jen ho exkomunikovali, tedy vyloučili z katolické církve. Ať si trhnou nohou, odpověděl jim, jen trochu jinými slovy:

„Neuznávám autoritu tohoto tribunálu, jenž mě soudí, ani jejího Prefekta, ani toho, kdo jej jmenoval. Zavrhuji, odmítám a odsuzuji skandály, omyly a kacířství Jorge Maria Bergoglia.“

Bannon

Druhý náš dnešní disident Stephen Bannon byl populární jak v Americe, kde řídil Trumpovu volební kampaň, tak v Evropě, kde jednu dobu pomáhal sbližovat pravicové strany EU. Mnohými, kteří s ním kdy spolupracovali, je ctěn jako brilantní organizátor. Za „jednoho z nejhlasitějších a nejsilnějších disidentských hlasů v Americe naší doby“ jej označila spisovatelka Naomi Wolf, která s ním sdílí vášeň pro svobodu a obavy o osud Ameriky pod vládou současných demokratů, ač jinak politicky na opačné straně coby dlouholetá levicová feministka.

Bannon se právě chystal zapojit do Trumpovy volební kampaně mediálně. Ale v témže týdnu, kdy byl Viganò exkomunikován, nastoupil do vězení s přísnou ostrahou, bez přístupu na internet, s návštěvami omezenými na rodinné příslušníky, s povolením pohybu deset minut denně. Za pohrdání soudem. Zrovna teď a na čtyři měsíce – přesně do voleb.

„Na ty měsíce, kdy půjde o to, zda přežijeme jako svobodný národ,“ běduje Naomi Wolf na svém Substacku. A přidává Bannenovi další epitet: „nejprominentnější americký politický vězeň, jehož „mobilizující, nepoddajný, ústavu bránící hlas je odříznutý od proudící životadárné krve žurnalistiky a politiky.“ Taky ještě: „Bratr v boji za svobodu našeho národa, hrdina naší doby, generál na bojišti za svobodu, generál pro nás všechny, bez ohledu na politický názor, kdo milujeme svou zemi a nechceme ji nechat zahynout, dokud můžeme.“

Naomi Wolf se pokouší varovat, že „fyzické věznění kritiků jako je Stephen Bannon znamená, že jsme došli do bodu, z něhož téměř není návratu.“ A bouří: „Kde ksakru všichni jste? Kde jste, konzervativci? Libertariáni? Nezávislí? Hergot, kde jste, liberální Američani? Někdo, kdokoli, kdo tvrdí, že mu záleží na otevřené společnosti a vládě zákona? Kde jste, milovníci svobody? Kde jste, alternativní média? Uvědomujete si, kolikátá bije?“

Poskytl server Denik.to

______________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.