SVĚT: Jak nebezpečný Írán opravdu je?
Po léta se západní tajné služby pokouší rozluštit hádanku, jak dlouho bude Íránu trvat, než se stane atomovou velmocí. Íránský atomový program se začal uskutečňovat v době šáchů za podpory Ameriky, Francie, Německa, Izraele i mnohých dalších zemí. Potřebné plány na stavbu centrifug, nezbytných pro obohacení uranové rudy, později dodal Dr. Abdul Kader Khan, otec pakistánské atomové pumy.
Po íránské revoluci 1979 mezinárodní úřad pro atomovou energii IAEA a západní zpravodajské služby, které měly nad íránským atomovým programem bdít, prostě spaly. Nakonec doslova zakopla o íránský atomový program izraelská zahraniční tajná služba Mosad při snaze získat informace o pohřešovaném leteckému navigátorovi Ronu Aradovi a aktivitách Hizbolláhu. Na podzim 2002 se konečně dostala na veřejnost informace o existenci íránského atomového programu prostřednictvím pochybné organizace íránských disidentů. Nebylo to poprvé, co tato organizace posloužila k zveřejnění tajných informací.
Po léta se odborníci dohadují, kolik centrifug k obohacení uranu Írán opravdu má. Co z toho, co Ahmedinedžád říká v televizi, je pravda a co je jen snaha o působivý účinek navenek? Kolik opravdu perští vědci vědí a kolik z toho se jim podaří uvést do praxe? „Neboť i ten, kdo teoreticky ví, jak se atomová bomba vyrábí, to ještě nemusí umět,“ říká znalec, jehož jméno se nesmí zveřejňovat. Domnívá se, že vidíme v Íránu jen špičku ledovce. Šušká se přinejmenším o tuctu nukleárních základen v Íránu.
Cesta od třaskaviny k válečné zbrani je dlouhá a komplikovaná. Aby mohli experti předpovídat určitý vývoj, potřebují srovnání například s Pákistánem, který použil na výrobu atomové pumy stejné technologie. Severní Korea odpálila atomovou třaskavinu, ale ještě není s to vyrobit zbraň, kterou by mohla nasadit ve válce. „Optimistické“ odhady vycházejí z toho, že bude Írán schopen vyrobit atomovou pumu do roku 2010 – ale mohlo by to trvat i o několik let déle.
I kdyby byla pravda, že Írán v roce 2003 přerušil svůj nukleární program, ještě dlouho by to neznamenalo, že není nebezpečný. Jeho přístup k západu a především Izraeli je znám. Přechovává i nadále obrovský arzenál dálkových raket a zbraní hromadného ničení. Kromě toho americká zpráva neříká, že Írán přerušil svůj civilní program obohacení uranu, který by se později mohl dost jednoduše použít k vojenským účelům.
Íránský president Mahmud Ahmedinedžád označil americké oznámení za vítězství své země. Rusko a Čína se spontánně daly slyšet, že je nutné nově zvážit sankce proti Íránu. Načež prohlásil poslanec EU v Izraeli Ramiro Cibrián-Uzal, že Írán bez ohledu na americký odhad přestoupil dohodu o nerozšiřování nukleárního materiálu – což sankce ospravedlňuje.
Politici a média v Izraeli reagovali na zprávu z Ameriky výrokem, že se nic nezměnilo. Ministryně zahraničí Cipi Livni se dokonce obává, že právě teď bude moci Írán ve vývoji nukleárních zbraní potajmu pokračovat. Prezident Šimon Peres, „otec izraelského atomového programu“, varuje, že zpravodajské odhady mohou být nepřesné a „že bychom se jednoho krásného dne mohli probudit a mít před sebou nukleární Írán“. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Avigdor Lieberman, označil zprávu NIE za „irelevantní“ a zdůraznil, že nikdo opravdu neví, jak dlouho bude trvat, než Írán atomovou bombu vyrobí.
Američtí zpravodajové staví své nejnovější odhady na poznámkách, které dostali od íránských vojenských osobností a na odposlechu rozhovorů íránských zástupců. Při vyhodnocování materiálu se zvažovala i možnost, že jsou tyto informace výsledkem íránské dezinformační kampaně. Izraelští zpravodajové zdůrazňují, že nejen podceňování íránských možností, nýbrž i jejich přeceňování je selháním tajné služby. Prohlašují, že špatné odhady v obou směrech mohou mít osudové následky – což dokazuje zpravodajská pohroma v předpolí amerického tažení do Iráku.
© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
přeložila Krista Gerloffová
