Jsme nepoučitelní. Žádný vojenský zásah armád západních států v arabských, či muslimských zemích, snad s výjimkou Kuvajtu, nepřinesl očekávané výsledky. Většinou se tato „pomoc“ obrátila proti těm, kteří ji na vlastní náklady a oběti – lidské i materiální – poskytli.

V každém vojenském konfliktu bohužel dochází k nechtěným ztrátám v řadách civilistů a tím mezi místním obyvatelstvem vzniká silná, dlouhodobá averze proti zemím, které vojáky „na pomoc“ poslaly. Když k tomu ještě připočtete již předem existující averzi náboženskou, představuje početná skupina silně protizápadně zaujatých občanů značné potenciální nebezpečí. Někteří jen mluví, ale jiní hledají cestu, jak se pomstít.

Dovedu si docela dobře představit, že mezi v budoucnu poraženými příznivci Kaddáfího jich bude značný počet připraven aktivně se zapojit do teroristických aktivit proti „bezbožným agresorům“. Do Evropy je to z Libye blízko a libyjská část Sahary je obrovská a těžko uhlídatelná. Už vidím, jak hoří ropovody a při přepadových akcích jsou zabíjeni pracovníci ropných těžebních center. Ani si nechci představit, jak dobře vycvičení příslušníci Kaddáfího tajných služeb v ilegalitě organizují teroristické akce ve Francii a dalších zemích, které povstalcům poskytly vojenskou pomoc či politickou podporu.

Všechny vyspělé západní země již dnes mají spoustu svých starostí. Vesměs žijí na dluh, nedokáží se vyrovnat s nárůstem počtu nezaměstnaných, s imigrací většinou nevzdělaných a navíc nepřizpůsobivých obyvatel, s narůstajícím vlivem populistických a nacionalistických stran. Postupné přenesení teroristické války do evropských zemí bude představovat bystrou vodu na jejich mlýny.

Jaké vlastně máme právo vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných zemí, které navíc ani nejsme schopni plně pochopit? Měli bychom zaujmout neutrální postoj, maximálně tolerovat vojenské akce, pro které by se rozhodla Liga arabských zemí. Za koho mají umírat "naši" vojáci? Za libyjské muslimské povstalce? Co o nich víme? Jaký mají program, kromě odstranění Kaddáfího? Nenahradí jednu totalitu totalitu druhá, pro nás mnohem horší?

Vzpomeňme si, jaké jsou výsledky vojenských akcí, které se v Africe uskutečnily pod hlavičkou OSN? Tragické! A světoví politici dělají stejné chyby dál.

Až v Číně začnou obrovské nepokoje a sociální bouře, proti kterým čínská armáda tvrdě zasáhne, půjdou vojáci západních zemí bojovat proti čínskému komunistickému vedení? Asi ne, protože takový zákrok by vyvolal vznik třetí světové války. Na malé země si troufneme, podobné jednání velkých budeme tolerovat, že?

Znovu tedy sejeme vítr a dle ověřeného přísloví s naprostou jistotou sklidíme bouři!