Neviditelný pes

SVĚT: Írán vyhrožuje Evropě raketami

2.12.2017

Jaderná dohoda s Íránem, po mnoha letech těžce vyjednaná v roce 2015, začala dostávat trhliny s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu. Pro něj je trvalým trnem v oku a označil ji za vůbec nejhorší dohodu, na které se Spojené státy podílely.

V říjnu se rozhodl, že ji nadále nebude periodicky potvrzovat, ale současně od ní zatím ani neustoupí. Spojené státy naopak mají zavést nové, tvrdé protiíránské sankce (rozhodnutí o sankcích Trump delegoval na Kongres), protože Írán se podle něj mnohokrát dopustil porušování dohody. Názorová nejednotnost pak panuje i mezi spojenci: pro Německo je zachování dohody otázkou národní bezpečnosti, oproti tomu prezident Macron nedávno vyzval k „nekompromisnímu“ dialogu s Íránem o jeho programu balistických raket nad rámec jaderné dohody, což se Íránu samozřejmě nelíbí.

Írán má, tak jako jiné blízkovýchodní státy, se Západem špatné zkušenosti. Během 19. století tam získaly největší vliv Velká Británie a Rusko. Britové získali počátkem 20. století velmi výhodnou koncesi na těžbu ropy - z ustavené Anglo-íránské ropné společnosti měli jednoznačně větší prospěch Britové, Íránu zůstávala jen asi pětina zisku. Během 2. světové války se stal Írán strategicky významným územím, přes které mohli Britové zásobovat Sovětský svaz, a tak se Sověti usídlili na severu a Britové na jihu, což později vedlo k jedné z prvních horkých poválečných krizí, když Sověti nechtěli odejít, zatímco Britové mohli v podstatě zůstat. Nacionalistický premiér Muhammad Mossadek pak v roce 1951 znárodnil Anglo-íránskou ropnou společnost (nyní British Petroleum), což vyvolalo v Londýně válečnickou atmosféru, vedlo k obvinění Mossadeka ze socialismu a k jeho pádu (k podílu se po letech přiznala CIA). Šáh Réza Pahlaví v následných letech orientoval zemi na Spojené státy a pustil se do řady reforem. Západními novotami a odmítáním šaríe si ale popudil jak lid na venkově a islámské duchovní, tak velkou pozemkovou šlechtu.

Jak se ukázalo, šáhovy modernizační snahy byly pro íránskou společnost příliš, v roce 1979 přišla protišáhovská revoluce, šáh byl nucen odejít do exilu a vlády se ujal Ajatolláh Chomejní, který nastolil islámskou republiku.

V letech irácko-íránské války (1980-1988) pak Sovětský svaz a USA svorně podporovaly dodávkami zbraní Irák, i když ten byl v tomto konfliktu agresorem.

Současnou situaci zřejmě Írán vnímá tak, že on svou část dohody plní, ale Západem je zpochybňováno její dodržování. Írán se domnívá, že v otázce jaderných zbraní ustoupil až dost a v otázce balistických raket neustoupí, protože jako nástroj obrany si je zachovat musí. Současná ostrá západní protiíránská rétorika může paradoxně souviset právě s dodržováním dohody Íránem. Odbourání některých sankcí a současná úloha Íránu v boji proti tzv. Islámskému státu posiluje mezinárodní postavení Íránu, což nemusí vyhovovat zájmům Spojených států, Saúdské Arábie a dalším spojencům v regionu. Je dost dobře možné, že zpochybňování jaderné dohody může být zástěrkou pro obavy z očekávaného posílení regionálního postavení země a její vymanění z mezinárodní izolace v důsledku postupného odstranění finančních a ekonomických sankcí. Z geopolitického hlediska v této souvislosti panují obavy, že posílení postavení Íránu může vést ke zvýšení role země v syrské krizi a podpory různým islamistickým uskupením, včetně libanonského Hizballáhu, Hamásu v Gaze a Húthiú v Jemenu, což pro mezinárodní společenství rozhodně problém představuje.

Mimochodem, co se týká íránského jaderného programu, je málo známá skutečnost, že byl spuštěn v 50. letech 20. století za pomoci USA během Eisenhowerovy administrativy a v časech rozvíjející se studené války (Írán a USA byli v té době spojenci), jako součást programu Atomy pro mír a účast USA a západní Evropy pokračovala až do íránské islámské revoluce roku 1979, kdy byl sesazen proamericky orientovaný šáh Muhammad Rezá Pahlaví. První íránská jaderná elektrárna Búšehr byla dokončena s výraznou pomocí ruské vládní agentury Rosatom a oficiálně spuštěna 12. srpna 2011.

http://www.chicagotribune.com/news/nationworld/chi-061209atoms-day1-story-htmlstory.ht

Převzato z blogu se soouhlasem autorky



zpět na článek