Dlužno upozornit na eventualitu, kdy čtenář-konzument si natolik pochutná na tom kterém příspěvku, aby neodolal ho dál rozeslal všemožnými směry. A místo poděkování se mu dostane studené sprchy - zjištění, že se stal distributorem kachny, šlápl do čehosi hodně nevábného. Že naletěl konfabulátorovi, třeba jen pábiteli s poťouhlou, různě potutelnou motivací.

Teď po návratu z Prahy jsem na kompjútru našel prohlášení s jménem hollywoodské hvězdy, černocha Billa Cosbyho, dost výjimečného tvora, politicky značně nekorektního, jehož nejednomu názoru a odvaze říkat nepříjemné pravdy se sluší zasalutovat. Popularitu věru nezískává ve své černošské komunitě zdůrazňováním těch nejpotřebnejších priorit jako respekt pro rodinu a vzdělávání, odpovědnost každého jedince za vlastní počínání, bez automatických výmluv vše svádět na stát, rasismus, na jakkoliv pofidérní příkoří.

Tento Cosby se mi objevil na obrazovce s oznámením svého zájmu usilovat v roce 2012 o zvolení prezidentem země, což by ovšem znamenalo vystrnadění Baracka Obamy z Bílého Domu.

Jak dobře známo, žádná vláda i se sebepočetnějším batalionem byrokratů hodnoty nevytváří. Dovede jen utrácet a k penězům se dostává trojím způsobem: jednak vyždímáním z daňových poplatníků, za druhé půjčkami, dluhopisy, což vede k inflaci a posunutí platebního břemena na příští generace, a za třetí tištěním bankovek, což vede k ještě větší inflaci a případnému finančnímu kolapsu, tak jak se začátkem tohoto tisíciletí povedlo Argentině a v současné době se Řecko přiblížilo k téže propasti.

Ve Washingtonu Obama škrtá rozpočet na obranu země a současně přichází s iniciativami., jak zvýšit výdaje na další nové sociální programy. Případný protikandidát Cosby se k otázce sociálního zabezpečení (social security) vyjadřuje takto: tyto platby navrátit svému původnímu účelu a ten, kdo do fondu nepřispíval, nemá právo z fondu čerpat. Tyto šeky se příjemcům budou vydávat až v pátek, po konci 40 hodin týdně trvající školní docházky s přijatelným prospěchem a též po úspěšně absolvované drogové zkoušce urinanalysis. Čili druh nepříjemností, jež by nevítal stěžující si druh nečinných spoluobčanů, od Jižního Bronxu až po třeba Chánov tam někde za mořem na severu.

Kandidát Cosby by se rovněž nemínil mazlit s ilegálními vetřelci v zemi, jejíž anglickou řeč se odmítají naučit. Angličtina je náš oficiální jazyk – jen tak mluvte nebo si v zahraničí počkejte, než se ji naučíte.

Ještě víc hispánského poprasku by pak vyvolal požadavek přísného rozkazu nestřílet na cizince mířící jižním směrem, tedy ze země pryč.

Na Cosbyho předvolební platformě se objevují požadavky, drahé vlastencům izolacionistům: konec vší zahraniční pomoci, oněm neustále vyhazovaným miliardám dolarů do lakotných, hamižných, nevděčných zemí a pokud dovolit zahraniční obchod, tak prodávat bušl obilí za barel ropy.

A se zločinci nakládat hodně přísně – tureckou prý metodou. První krádež ohodnotit utnutím pravé ruky. Zrušit doživotní tresty a provinilce připravovat o život způsobem, jakým oni zabili své oběti – tedy střelná zbraň, nůž, oprátka, cokoliv dalšího.

Čili požadavky kalibru onoho wishful thinking, nad nímž zaplesá srdce hodně zarputilých konzervativců, ale s autentickou platformou skutečného kandidáta mají pramálo společného. Zde se spoluautorem stal pábitel, za předpokladu, že leckdo uvěří, naletí, dál v dobré víře přepošle.

„Důvěřuj a prověřuj!“ Toto údajně ruské či dokonce bolševické rčení Reagan rád v Gorbačovově přítomnosti opakoval a oslovený rusky reagoval ve smyslu „už zas blábolíte“. Tlumočník však vhodně semanticky poopravil na úroveň diplomatického přijatelna.

- - -

Svou zprávu o potýkání s internetem končím zmínkou o dopadu internetu, jeho překvapivém vývoji v posovětské, pogorbačovské Rusi. Tuto informaci o rozkladu totality, obtížně či dokonce zcela nezvládnutelném, demokratickým směrem příliš nespěchajícím, přejímám z pojednání „Russia‘s New Protesters“ uveřejněného v The Weekly Standard, 7.6.2010. Autor Leon Aron je ředitelem Ruských studií u American Enterprise Institute ve Washingtonu.

Zásluhou internetu došlo 20. března („Den hněvu“) k demonstracím po rozsáhlé, velikánské zemi s jedenácti časovými zonami, od Kaliningradu do Vladivostok. Nikoli tedy s pouhým soustředěním na Moskvu a St. Petersburg, nejobvyklejší ohniska nepokojů, ale zasáhly 48 městských center.

Změnilo se i demografické složení účastníků: nejen penzisté, protestující proti krácení důchodů (2005). Nyní převažují generace mladší, s vyšším vzděláním, lépe materiálně situované. Dominuje politická různojakost, pro-demokratických aktivistů je odhadováno na pouhá tři procenta.

Demonstranti chtějí míň vlády, zasahování do svých životů, méně korupce, méně byrokratické šikany.

Novaja Gazeta, údajně jediné opoziční noviny s celonárodním dopadem, vznáší otázku: je soukromé vlastnictví právem, zaručené zákonem, nebo je to pouhé privilegium, výsada za stále se měnících podmínek?

Říznost kritiky vlády je bez precedentu a zejména je namířena proti Putinovi.

Průzkum veřejného mínění na Sibiři zjistil, že 39 procent respondentů považuje Putina za „největšího nepřítele Sibiře“. V internetu se objevují požadavky „Putine, zastřel se!“ jakož i označení LiLiPut, nelichotivá narážka na jeho neznačný fyzický vzrůst. Na webove stránce (putinavotstavku.ru) se objevila petice, domáhající se jeho rezignace. K dosavadním 46.133 podpisům další přibývají. (Poznámka redakce - už bylo posbíráno více než 71 tisíc podpisů, web se přestěhoval na adresu www.putinavotstavku.org)

Kritizována je ruská archaická ekonomika, založená na vývozu surovin. Leitmotivem je požadavek znovunastolení lidské důstojnosti, konec každodenním urážkám za současných podmínek a počínání politického a hospodářského systému.

„Revolutions have started with less,“ takto autor Aron končí svou stať. Ano, revoluční zemětřesení může započít s menším odůvodněním.

Jak by asi ze záhrobí komentovali Marx a Engels, Lenin a Stalin, neobeznámení s internetem?

K O N E C

Neoficiální stránky Oty Ulče